Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Advokátní přímus je zvrácenost, příkaz brát si advokáta upírá občanům právo obstarat si své věci, píší lidé

20.7.2018 - ceska-justice.cz (Legislativa)

Povinné zastoupení advokátem před soudem podle návrhu ministerstva spravedlnosti vyvolalo tvrdou reakci na webu věcného záměru civilního soudního řádu. Jde o lobby trendu za vyšší náklady a proti srozumitelnosti práva a justice pro lidi. „Pokud je procesní či hmotné právo natolik složité, že je nezbytné mít advokáta i na základní věci, pak je to zásadní vada právní úpravy. Tu nelze hojit tím, že přikážeme lidi brát si advokáty,“ uvádí jeden z právních profesionálů. Ve společnosti posedlé zákony nemá tento nástroj místo.

Stránku s věcným záměrem návrhu civilního soudního řádu otevřelo pro veřejnost ministerstvo spravedlnosti už loni za ministra Roberta Pelikána. Na rozdíl od jiných ustanovení, zavedení povinného zastoupení advokátem v soudním řízení bylo předmětem debaty ještě letos v květnu, navíc s největším počtem příspěvků. Z jejich obsahu vyplývá, že debatují převážně profesionálové nebo poučení laici. Do diskuse se stále lze zapojit.

Povinnost brát si advokáta poprvé v roce 1937

Odpor k povinnému zastoupení advokátem vyjádřila většina debatujících přes odůvodnění ministerstva spravedlnosti, že takové ustanovení do českého práva navrhovala vláda už v roce 1937. „S povinným zastoupením advokátem počítal rovněž vládní návrh CŘS 1937. Podle § 25 odst. 1 mělo platit, že ,strany jsou povinny dáti se ve sporech zastupovati advokáty před krajskými soudy a přede všemi soudy vyšší stolice (spor advokátský)´,“ argumentuje ministerstvo spravedlnosti zákonem odmítnutím po změně poměrů za protektorátu.

Současné znění má podle věcného záměru uvalit povinnost najmout si advokáta takřka u všech řízení a má vypadat takto: „28. Strany jsou povinny nechat se zastoupit advokátem (advokátský spor), s výjimkou řízení před okresními soudy ve věcech, v nichž hodnota předmětu sporu nepřesahuje částku 50 000 Kč, a v řízení o stížnosti proti usnesení okresního soudu v takové věci. V řízení o žalobě na obnovu a pro zmatečnost jsou strany povinny nechat se zastoupit vždy bez ohledu na hodnotu předmětu sporu.“

Už teď podávají stížnost na vazbu jen ti, kteří na to mají

Podle vzkazů ministerstvu spravedlnosti jde český návrh nad rámec zvyklostí v sousedních zemích. Řízení se stává dražším, svoboda volby je omezena, povinné zastoupení advokátem působí průtahy a náklady, spravedlnost se opět vzdálí obyčejným lidem, protože přístup k soudu bude složitější. „Namísto toho, aby MSp revidovalo současný advokátní přímus, který – např. v řízeních před NSS – je formalistickým přežitkem, jde na ruku advokátní lobby i v civilních sporech. Je třeba si uvědomit, že na odpovědnosti stran, zda a kým se nechají ve věci zastoupit. Mnohdy poučený laik (nezastoupený účastník) zmůže více než renomovaný advokát s dvou- nebo trojciferným ev. č.,“ uvádí například mluvčí Českého telekomunikačního úřadu právník Martin Drtina.

Povinnost nechat se zastupovat před některými soudy advokátem má své dopady už nyní a nezáleží na tom, že příklad je z trestního, nikoli z civilního řízení. Na to, že kvůli povinnosti nechat se zastupovat advokátem před Ústavním soudem je znemožněn přístup k Ústavnímu soudu chudým a zejména neodsouzeným lidem ve vazbě, poukázal nedávno v České justici akademik, advokát a někdejší funkcionář státního zastupitelství Zdeněk Koudelka. „Ústavní stížnost na vazbu podávají obvinění, kteří na to mají. Obdobné případy chudších osob ve vazbě nikdo neřeší,“ upozornil v České justici právník Zdeněk Koudelka.

V zemi, která plodí víc a víc zákonů, nemá přímus místo

Podle kritického příspěvku právníka Martina Archalouse jde uvalení povinného právního zastoupení na lidi proti právu, spravedlnosti i současnému trendu v Evropě: „Moderní právní řád musí být koncipován tak, aby každý člověk by měl mít možnost obstarat základní záležitosti bez pomoci advokáta. Právo a spravedlnost jsou tu pro lidi. Pokud je procesní či hmotné právo natolik složité, že je nezbytné mít advokáta i na základní věci, pak je to zásadní vada právní úpravy. Tu nelze hojit tím, že přikážeme lidem brát si advokáty. Je zkrátka nutné právo napsat a justici organizovat tak, aby advokát nutný nebyl. Pokud stát přikáže lidem brát si advokáta i na takto malé spory, prakticky tím rezignuje na jednu ze svých základních funkcí,“ upozorňuje právník.

Podle jeho slov jde advokátský proces opačným směrem, než jsou aktuální trendy v západní Evropě, kde je naopak snaha justici otevírat a zpřístupňovat. „Domnívám se, že ve společnosti, která má tendenci stále více otázek upravovat zákonem, a současně má tendenci stále více věcí řešit přes soudy, nemá advokátní přímus místo,“ varuje ministerstvo spravedlnosti před zavedením tohoto nástroje Martin Archalouse.

Soudcovská unie: Argument Rakouskem je bezcenný

Kritice podrobila věcný záměr jako celek Soudcovská unie ČR. K návrhu na zavedení advokátského procesu soudci uvedli: „Soudcovská unie k samotné myšlence advokátského procesu zastává neutrální postoj. Je ovšem třeba podrobně zkoumat, zda by tato zásadní změna byla skutečně přínosem, v čem a zda by procesní obtíže s ní spojené nepřinesly více škody než užitku. Argument, že je advokátský proces v Rakousku, nemá žádnou vypovídací hodnotu a je sám o sobě bezcenný. Prozatím Soudcovská unie vidí několik problematických či nevyjasněných otázek spojených se zavedením advokátského procesu. Není vyřešena úprava tzv. práva chudých, není vyřešeno, jak se bude určovat hodnota sporu v nepeněžních věcech, není zřejmé, podle jakých pravidel se budou ustanovovat konkrétní advokáti,“ uvádí Soudcovská unie. Česká justice o stanovisku už informovala.

Irena Válová


Soudce Roman Kafka: Je třeba vyjasnit vzájemnou roli státního zástupce a policejního orgánu

21.7.2018 - ceska-justice.cz (Justice)

Pro mnoho právních profesionálů bylo překvapením poslední etapy jmenování soudců, že talár oblékl někdejší státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Roman Kafka. Jeho odchod ze soustavy prý souvisel pouze a jedině s možností odejít k soudu, což je krok vpřed. Žádný problém s vedením Vrchního státního zastupitelství v Olomouci neměl, řekl v rozhovoru pro Českou justici.

Prezident Miloš Zeman „vaši“ etapu soudců nechtěl delší dobu jmenovat kvůli angažmá exministra Pelikána. Čekal, až jím nepříliš oblíbený ministr tento post opustí. Jak jste tento krok a čas prožíval?

Větší čas té doby jsem byl nadále státní zástupce, tedy jsem to prožíval standardní prací. Jmenovací dekrety byly podepsány 24. května a 10. července 2018 proběhl slib, to znamená, že ta doba nebyla nepřiměřeně dlouhá. Využil jsem tuto dobu k přípravě. Zákonná úprava je taková, že předpokládá po sobě následující kroky, tedy jmenování, slib, přidělení ke konkrétnímu soudu a s tímto postupem jsem tak byl srozuměn.

Okresním státním zástupcem jste se stal v osmadvaceti letech a vaše kariéra poměrně rychle stoupala. Vyzkoušel jste si práci na okresním, krajském, vrchním i nejvyšším státním zastupitelství. Nyní začínáte v podstatě od začátku. Jaké zkušenosti ze státního zastupitelství podle vás budete moci využít v nové roli

Určitě práci pod tlakem, tlakem časovým a tlakem kauzy jako takové a její závažnosti. Poznal jsem rovněž, jak fungují policejní orgány, jak funguje státní zastupitelství, jak pracuje obhajoba a myslím, že vím, jak tyto složky uvažují, jak budou postupovat v řízení a co od nich čekat.

Podle našich informací byly za vaším odchodem nejdříve z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a posléze i se soustavy vůbec neshody s vedením VSZ v Olomouci. Je tomu tak?

Ne, s klidným svědomím mohu říci, že tomu tak není a nemám žádný problém, pokud si to ověříte na VSZ v Olomouci. Odešel jsem z vrchního státního zastupitelství na vlastní žádost a myslím, že s velmi kladným hodnocením. Pokud jde o odchod ze soustavy státního zastupitelství, tak ten souvisel pouze a jedině s možností odejít na soud, což jak jistě uznáte, není v právnické profesi krok zpět. Práce státního zástupce pro mě byla posláním a věnoval jsem jí hodně a jsem na to pyšný, že jsem byl dvanáct let státním zástupcem.

Podporoval jste jako státní zástupce novou podobu zákona o státním zastupitelství, jehož součástí bylo i rušení vrchních stupňů a zavedení speciálního státního zastupitelství?

Zákon o státním zastupitelství jakožto i trestní řád si jistě úpravy zaslouží a bezpochyby by měla být vedena diskuse nejen na odborné půdě, ale i v zákonodárném sboru. Kvalifikovaná debata, která by se týkala efektivnějšího fungování soustavy státního zastupitelství a s tím související transformace na třístupňovou soustavu, by pak měla patřit mezi základní otázky.

Je třeba ovšem říci, že takto kvalifikovaná debata na široké půdě fakticky neproběhla. Pokud se týče zřízení tzv. speciálního státního zastupitelství, tak si nemyslím, že by musela být tato otázka spojena výhradně s existencí tří nebo čtyř stupňů státního zastupitelství, ale spíše s tím, zda určité typy trestné činnosti – třeba teroristická trestná činnost v širším slova smyslu, tedy spojená např. i s financováním extrémistických skupin – nebo trestná činnost určitých osob (např. úřední osoby, příslušníci bezpečnostních sborů, včetně tajných služeb, ale i např. podezření na trestnou činnost soudců a státních zástupců), by měly být dozorovány a vyšetřovány speciálními orgány činnými v trestním řízení. Zda by to měl být jeden specializovaný orgán a jaký bude jeho vztah k soustavě státního zastupitelství celkově a k Nejvyššímu státnímu zastupitelství zvláště. Obecně lze říci, že specializace je v tomto případě na místě, ale konkrétní podoba takové specializace si vyžádá hlubší debatu.

Co jste jako státní zástupce při výkonu funkce nejvíce postrádal po technické či personální stránce a co v oblasti legislativy?

Myslím, že po stránce technické či personální funguje soustava státního zastupitelství na dobré úrovni. Po stránce technické jsem nezaznamenal zásadnější problémy a moje zkušenost např. z metanolové trestní věci je taková, že soustava dokázala rychle a kvalifikovaně zareagovat a vytvořit fungující tým.

K personálním věcem si dovolím říci svůj názor, že zejména na úrovni krajských a vrchních státních zastupitelství by v řadě případů přicházel k využití institut asistenta státního zástupce, který fakticky zůstal zachován jen na Nejvyšším státním zastupitelství a daleko většího rozšíření by si zasloužili i vyšší úředníci státního zastupitelství, kterých je dnes doslova jako šafránu.

Odpověď na legislativní otázku by si asi zasluhovala větší prostor, ale stručně snad na základě mých zkušeností mohu říci, že důkladný rozbor si zaslouží všechna oprávnění všech orgánů činných v trestním řízení. To znamená to, co je na místě a efektivní, aby činil v trestním řízení policejní orgán, státní zástupce a soudce, a to samozřejmě při vědomí zejména ústavních limitů.

Bezpochyby zásadní pozornost si žádá vyjasnění vzájemné role státního zástupce a policejního orgánu. Je státní zástupce opravdu „jen“ strážce zákonnosti postupu policejního orgánu? Nebo s ohledem na to, že podává ve věci obžalobu a nese odpovědnost za její výsledek u soudu, je fakticky v řadě věcí vedoucím vyšetřovacího týmu, zejména u složité hospodářské či korupční trestné činnosti? S tím souvisí i otázka instituce stížnosti proti rozhodnutím policejního orgánu – nejenom proti zahájení trestního stíhání – má o ní rozhodovat nadále dozorový státní zástupce či jemu nadřízený státní zástupce nebo by měla být posílena role soudu a soudce činného v přípravném řízení?

Ke zvážení je určitě rovněž vyhodnocení efektivnosti a role instituce dohledu v soustavě státního zastupitelství, otázka zda by dohled měl být rozšířen v tom smyslu, že by jej nevykonávalo jen bezprostředně nadřízené státní zastupitelství. Vyhodnocení si zaslouží i faktická použitelnost institutu zastavení trestního stíhání, který je používán v zásadě jen v případech zemřelého obviněného, nepříčetného obviněného a v případech např. zaplaceného dlužného výživného, v ostatních případech zcela minimálně. Státní zástupce by se určitě neměl bát zastavit trestní stíhání či navrhnout zprošťující rozsudek soudu, pokud svůj právní názor kvalifikovaně a přesvědčivě odůvodní. Osobně preferuji rozšíření možností dohod v trestním řízení a myslím, že dohodám o vině a trestu se nebrání ani advokáti a jejich stavovské orgány. Tyto a další otázky si vyžádají rovněž kvalifikovanou debatu v širokém spektru odborníků.

Je v soustavě státního zastupitelství dostatečně zajištěn systém kariérního růstu a je tento systém podle vás transparentní?

Domnívám se, že to není jen problém státního zastupitelství, že absentuje zjevný kariérní řád, nicméně konkrétně v soustavě státního zastupitelství si myslím, že pracovití a schopní státní zástupci se mohou prosadit a pracují na těch stupních, kam patří, kde chtějí být a kde se mohou nejlépe uplatnit.

Jak hodnotíte instrukci exministra spravedlnosti, která zavádí centrální testování kandidátů na soudce?

Myslím že mi zcela nepřísluší hodnotit tuto otázku, nicméně z mého pohledu je určitě na místě, aby byla zřejmá a transparentní kritéria pro výběr soudců, pokud možno velmi podobná ve všech krajích, zároveň ale i nebránící průchodnosti právních profesí. S ohledem na závažnost takových pravidel by jistě měly být upraveny právním předpisem co nejvyšší právní síly.

Už jste s předsedou soudu hovořil o tom, kam vás zařadí? Předpokládám, že budete preferovat trestní agendu.

Budu mít trestní i civilní agendu, to znamená poměrně pestrou práci Pokud jde o agendu trestní, tak zejména agendu přípravného řízení trestního.

Kdo je soudce Roman Kafka:

Roman Kafka dozoroval například kauzu lihové mafie, kdy se svým týmem vypracoval obžalobu na jednatřicet osob nebo případ tragické střelby v Uherském Brodě, kdy pachatel zavraždil osm lidí. Jeho výkony v minulosti ocenil například předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který ho zmínil jako reprezentanta čerstvé krve ve státním zastupitelství.

Už v roce 2006 byl přes svůj relativně nízký věk přeložen ke Krajskému státnímu zastupitelství v Brně, pobočka Zlín. V roce 2014 byl pak jmenován vedoucím této pobočky. Po roce pak byl přeřazen na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Odtud byl neobvykle v roce 2016 přeložen k Okresnímu státnímu zastupitelství v Kroměříži, kde svou kariéru začínal. Roman Kafka byl 10. července jmenován soudcem a byl přidělen k Okresnímu soudu v Kroměříži.

Eva Paseková


ESLP: Nepřiměřené délka odškodňovacího řízení je porušením práva na spravedlivý proces

22.7.2018 - ceska-justice.cz (Justice)

Délku řízení o náhradě za újmu způsobenou předešlým řízením nelze považovat za přiměřenou, trvá-li déle, než jeden rok a šest měsíců v prvním stupni a déle něž dva roky ve dvou stupních. Delší odškodňovací řízení je porušení práva na spravedlivý proces, pokud nenastaly zvláštní okolnosti. Stát má stav napravit a odškodnit. Uvádí to Evropský soud pro lidská práva v případu Žirovnický v. ČR. Vězeň z Mírova tak odpracoval pro právo více, než mnozí lidé na svobodě.

Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva může pomoci všem, kteří svádějí boj se státem o náhrady škody či újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení. Také následné odškodňovací řízení za neúnosnou délku předešlého řízení totiž v České republice často nabývá obludných rozměrů.

Rozhodná doba začíná u ministerstva spravedlnosti

Stěžovatel Albert Žirovnický před Evropským soudem pro lidská práva mimo jiné argumentoval Článkem 13 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách: „Každý, jehož práva a svobody přiznané Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úřed­ních povinností.“

Řízení o náhradě za újmu způsobenou délkou předešlého řízení musí stát věnovat zvláštní péči a postupovat urychleně, a to přesto, že Soud státům nepředepisuje, jakou formu nápravy stát zvolí, vzkázal do ČR Evropský soud pro lidská práva. Soud konstatoval, že v kompenzačním řízení začíná rozhodné období uplatněním předběžného nároku u Ministerstva spravedlnosti, neboť tento krok je podmínkou zahájení soudního řízení o náhradě škody. „Skutečnost, že řízení před Ministerstvem spravedlnosti nemá charakter ,sporu´ v obvyklém smyslu, na tomto závěru nic nemění,“ uvedl Evropský soud pro lidská práva doslova.

Z Mírova a bez prostředků do Štrasburku

Případ Žirovnický je pozoruhodný z několika důvodů: Stěžovatel Albert Žirovnický podával opakovaně stížnosti z věznice Mírov. Z jedné z jeho prvních stížností u ESLP vyplývá, že byl v roce 2001 v ranních hodinách zatčen jako podezřelý z vraždy a o rok později v roce 2002 byl pro vraždu odsouzen k šestnácti letům vězení. Už v roce 2003 podal stížnost k ESLP pro nezákonnou vazbu do roku 2002. Soud mu v roce 2010 dal za pravdu a rozhodl, že ČR má dotyčnému zaplatit 4000 euro za újmu.

Od té doby podával Albert Žirovnický další stížnosti, pro nedostatek finančních prostředků pracoval prostřednictvím přiděleného advokáta: „Stěžovatel uvedl, že nemá žádné finanční zdroje a jeho právního zástupce mu bezplatně přidělil soud a Česká advokátní komora v souvislosti s jiným případem; z tohoto důvodu stěžovatel údajně nemohl předložit žádnou fakturu ani jiný podobný doklad prokazující výši nákladů právního zastoupení,“ stojí v závěru posledního rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z letošního roku.

Podal moc žalob, proto nepřiznáme náhradu za bezpráví

Aktuálně Evropský soud pro lidská práva rozhodoval o celkem sedmi stížnostech, a to na nepřiměřenou délku odškodňovacího řízení. V předcházejících řízeních byl v České republice s jedinou výjimkou stěžovatel neúspěšný: Například dne 12. prosince 2012 potvrdil Městský soud v Praze závěr, že řízení sice trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, avšak „stěžovateli nelze přiznat odškodnění, neboť řízení pro něj nemělo zvláštní význam“. Stěžovatel podle soudu zneužíval svého práva na přístup k soudu tím, že zahajoval velký počet soudních sporů proti státu. „Dne 18. února 2015 Nejvyšší soud rozsudek zrušil a věc vrátil městskému soudu. Konstatoval, že ačkoli stěžovatel zneužil svého práva na přístup k soudu, nepřiměřeně dlouhým řízením mu přesto mohla být způsobena újma, kterou je nutno kompenzovat alespoň konsta­továním porušení práva,“ stojí v popisu vývoje sedmi sporů s Českou republikou, jak je zaznamenal Evropský soud pro lidská práva.

„Jelikož stěžovatel podal velké množství žalob, jimiž zahlcuje soudní systém České republiky, soud dospěl k závěru, že konstatování porušení je dosta­tečným odškodněním za nemajetkovou újmu,“ konstatoval například Nejvyšší soud v dalším řízení v roce 2013.

Stěžovatelovo sudičství zohlednil Evropský soud pro lidská práva takto: „Stěžovatelova praxe častého uchylování se k soudnímu řízení – byť nemůže nijak zdůvodnit omezení jeho práva na přístup k soudu – musí mít nutně vliv na jeho vnímání újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení ve srovnání s ji­nými osobami, pro něž není zahájení soudního sporu a účast na soudním řízení běžnou součástí jejich každodenního života.“

Řízení má stát odškodnit a bránit řetězení

Evropský soud pro lidská práva rozhodoval všech sedm stížností jako jednu věc. „V nyní projednávané věci Soud konstatuje, že kompenzační řízení, jež je předmě­tem stížnosti č. 10092/13, trvalo šest let a deset měsíců na pěti stupních soudní soustavy; kompenzační řízení ve věci č. 20708/13 trvalo do března 2016 osm let a devět měsíců na čtyřech stupních a možná dosud probíhá. Kompenzační řízení v další věci trvalo do března 2016 osm let a devět měsíců na čtyřech stupních a dosud možná probíhá; ve věci č. 61245/13 trvalo kompenzační řízení pět let a osm měsíců na pěti stupních; kompenzační řízení ve věci č. 61482/13 trvalo do března 2016 osm let a pět měsíců na čtyřech stupních a možná dosud probíhá; a kom­penzační řízení ve věci č. 22520/14 trvalo do března 2016 čtyři roky a tři měsíce na třech stupních a možná dosud probíhá,“ shrnul všech sedm zčásti souběžných řízení, která dohromady trvají přes čtyřicet let.

Poté Soud konstatoval, že za průtahy v řízení náleží odškodnění a klade-li stát odpor, jen působí další žaloby a řetězení sporu: „Soud zdůrazňuje, že při rozhodování ve věcech náhrady škody způsobené nepři­mněřenou délkou jiného řízení je třeba postupovat se zvláštní péčí. Urychlený postup v řízení a promptní posouzení nároku mají v těchto případech zásadní význam. Proto platí, že kdykoli se v takovém řízení vyskytnou průtahy, soud rozhodující o výši náhrady by měl, umožňuje-li to vnitrostátní právo (tak, jako je tomu podle judikatury vrcholných soudů v České republice), vlastní průtahy uznat a z tohoto důvodu žalobci přiznat obzvlášť vysoké odškodnění,“ uvedl Soud.

„Zabrání se tím zbytečnému prodlužování celého řízení a stěžova­tel nebude nucen uplatňovat nárok na odškodnění za délku kompenzačního řízení, čímž by docházelo k řetězení těchto řízení a dalšímu zahlcování vnitrostátní soudní soustavy,“ vysvětlil Evropský soud pro lidská práva. „Soud připomíná, že podle své judikatury při rozhodování o přiměřenosti délky řízení o odškodnění újmy způsobené délkou předcházejícího řízení nepoužije tatáž kritéria, jaká jsou stanovena pro posuzování přiměřenosti délky původního řízení,“ upozornil Soud.

Pintův zákon: Řízení nemá trvat déle než dva roky

Poté Evropský soud pro lidská práva odkázal ke svému dřívějšího rozhodnutí, kde je stanovena délka řízení: „Soud dále konstatuje, že v souvislosti s prostředky nápravy za nepřiměřenou délku řízení poskytovanými podle italského „Pintova zákona“ již dříve rozhodl, že řízení na jednom stupni soudní soustavy by v zásadě nemělo trvat déle než jeden rok a šest měsíců a na dvou stupních déle než dva roky, ledaže by větší délka řízení byla odůvodněna zvláštními okolnostmi (viz Gagliano Giorgi, cit. výše, § 72; CE.DI.SA Fortore S.N.C. Diagnostica Medica Chirurgica proti Itálii, č. 41107/02 a 22405/03, rozsudek ze dne 27. září 2011, § 39; Francesco Quattrone proti Itálii, č. 13431/07, rozsudek ze dne 26. listopadu 2013, § 33).“

V nedávné době Soud prohlásil za nepřiměřenou dobu pěti let a deseti měsíců, po kterou trvalo soudní řízení o nároku na náhradu škody způsobené nadměrnými průtahy v předcházejícím řízení (viz Hajrudinović), dodal k tomuEvropský soud pro lidská práva.

Stát má průtahy uznat a zvýšit odškodnění

Podle Evropského soudu pro lidská práva má stát v případě nepřiměřené délky o náhradě škody za nepřiměřenou délku řízení sám situaci napravit a zvýšit přiznanou částku odškodnění. „Konečně Soud připomíná, že i když je samo řízení o náhradě škody způsobené nepřiměřenou délkou předchozího řízení zatíženo takovými průtahy, že nesplňuje požadavek ,přiměřené lhůty´, vnitrostátní orgány mohou ještě situaci napravit a předejít výroku o poru­šení Úmluvy tím, že tyto průtahy samy uznají a odpovídajícím způsobem zvýší přiznanou částku odškodnění tak, aby toto další prodlení odčinila (srov. Cocchiarella),“ uvedl Soud.

Vzhledem k výše uvedeným úvahám Soud dospívá k závěru, že k porušení čl. 6 odst. 1 došlo rovněž ve vztahu k předmětným řízením o náhradu škody, uzavřel rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva, který nařídil českému státu vyplatit Albertu Žirovnickému částku 5000 euro jako náhradu za nemajetkovou újmu.

Irena Válová


Výživné na plnoletého studenta

21.7.2018 - ČT 1 (19:00 Události)

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Podle tabulek pro soudce by výživné na studenta mezi 18. až 26. rokem mělo být od 19 do 25 % čisté mzdy. Rodič ho nemusí platit třeba v případě, když student do školy nechodí, to potvrdil Ústavní soud v roce 2014.


Žaloba za bezdoplatkové zóny

21.7.2018 - ČT 1 (12:00 Týden v regionech - OS)

Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bohumín čelí kvůli bezdoplatkovým zónám, jež zavedl loni v prosinci žalobě. Nově přistěhovaní lidé, tam nemají nárok na doplatek na bydlení. Proti vyhlášce se teď postavil majitel jedné z ubytoven. Vyhláška údajně omezuje jeho podnikání i samotné nájemníky. Město s jeho argumentací nesouhlasí.

Denisa KOTKOVÁ, redaktorka
--------------------
Kdysi věhlasný hotel v centru Bohumína, dnes ubytovna pro sociálně slabé. Ten, kdo se sem nastěhoval později než v prosinci už nedostává doplatek na bydlení. Majitel objektu Zdeněk Plaček o už pocítil na výdělku. Nyní má obsazeny jen zhruba dvě třetiny všech pokojů. Někteří nájemníci mu dluží.

Zdeněk PLAČEK, majitel ubytovny
--------------------
Tady mám ubytované dvě dámy, které mi, kterým byla vyhláškou zamítnuta dávka na bydlení. V tuto chvíli se bráníme.

Pavel UHL, advokát, Advokátní kancelář RHK
--------------------
Se domníváme, že to opatření obecné povahy zasahuje bezdůvodným, bezdůvodně do základních práv a svobod.

Denisa KOTKOVÁ, redaktorka
--------------------
Na město tak podnikatel podal žalobu. Chce od něj, aby vyhlášku zrušilo.

Petr VÍCHA, starosta Bohumína, senátor /ČSSD/
--------------------
Svoboda pohybu pobytu, právo na zajištění životních podmínek, právo vlastnit majetek, právo podnikat, to jsou ty důvody, které on tady uvádí. My samozřejmě s těmi argumenty nesouhlasíme. A teď je věcí soudu, které v té věci bude rozhodovat.

Denisa KOTKOVÁ, redaktorka
--------------------
Bezdoplatkovými zónami chtělo město podle slov starosty skoncovat s obchodem s chudobou. Většinu nákladů na bydlení totiž za sociálně slabé hradí stát. Třeba za takovýto pokoj si majitel účtuje zhruba dvojnásobek nájmu podobně velkého městského bytu.

Zdeněk PLAČEK, majitel ubytovny
--------------------
Jak můžete porovnávat byt a hotel? Já jim dávám hotelový pokoj se vším všudy, to jsou lůžka, skříně, lůžkoviny, oni spí v mých peřinách, v mém povlečení.

Petr VÍCHA, starosta Bohumína, senátor /ČSSD/
--------------------
Jim jde o byznys a tomu já rozumím. Nevěřil bych úplně té argumentaci, že jim jde o lidská práva. Tady je třeba si uvědomit, že tyto bezdoplatkové zóny byly vyhlášené na základě zmocnění ze zákona.

Denisa KOTKOVÁ, redaktorka
--------------------
Proti zónám se nepostavil jen Zdeněk Plaček, ale už dříve také majitele ubytoven v Kladně a Slaném. Jejich návrhem na zrušení zón se už zabývá Ústavním soud. Denisa Kotková, Česká televize.


Nová pravidla pro insolvence

22.7.2018 - ČT 1 (19:00 Události)

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Oddlužování v Česku zřejmě znovu projde změnami. Chystá je ministerstvo spravedlnosti. Novela insolvenčního zákona platí rok. Zbavit se dluhů je teď snazší. Podle resortu ale některé agentury dál z lidí mámí peníze a podílet se na tom mají i někteří advokáti. Zatím padly 2 kárné žaloby a 7 pokut.

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
S Martou se potkáváme v centru Prahy. To, jestli je místní či nikoli, říci nechce. Z obavy o bezpečnost neukazuje ani celou tvář. Rozhodla se varovat ostatní před oddlužovací agenturou, na kterou teď sama narazila.

Marta, osoba
--------------------
Jsem si to vyjela na internetu, našla jsem hezkej titulek, hezký stránky, tam bylo v podstatě všechno věrohodný.

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Firma slibovala, že ji oddluží zdarma. Jinak to dnes už ani dělat nesmí. Jenže pak případ předala smluvenému advokátovi a ten si už peníze účtoval. Stejně jako to nakonec chtěla udělat i samotná agentura.

Marta, osoba
--------------------
Že se nějak platí ten insolvenční správce, pak že ta kancelář, že dělá nějaký věci, že to ale nevyčíslili mi co, protože podle mě jako mě nechtěli děsit. Takže

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ale chtěli peníze?

Marta, osoba
--------------------
Ano.

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Plnou moc, kterou by dala souhlas,aby se do procesu mohli průběžně zapojovat další právníci, už raději nepodepsala.

David ŠMEJKAL, Poradna při finanční tísni
--------------------
Snaží se to zabalit do nějakých mašliček. Celé je to pro klienta v podstatě stejně drahé, jako bylo před novelou.

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Neziskové organizace nazývají podobné agentury oddlužovacími šmejdy. Ve svých poradnách se s jejich praxí potkávají každý měsíc.

Barbara HALÍŘOVÁ, Člověk v tísni
--------------------
My máme z, z Moravy jeden takový jako konkrétní případ. Tam se dokonce dochází jako k vyhrožování fyzickým násilím.

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Resort spravedlnosti je ale s fungováním novely spokojený.

Ministerstvo spravedlnosti ČR
--------------------
„Se pozitivní účinek projevil ve zvýšení kvality podávaných insolvenčních návrhů spojených s návrhem na povolení oddlužení. Tím poklesla administrativní zátěž příslušných insolvenčních soudů.“

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ministerstvo přesto připravuje změny. O praktikách oddlužovacích agentur ví.

Martin RICHTER, insolvenční odbor, Ministerstvo spravedlnosti
--------------------
By bylo vhodné trestnost toho jednání rozšířit i na případy nabízení těch služeb a ne jenom jejich poskytování.

Pavel BLAŽEK, poslanec, člen ústavně-právního výboru /ODS/
--------------------
Je potřeba vytknout ministerstvu spravedlnosti, že neustále dělá jednotlivé kroky, aby to vypadalo, že se něco dělá. Ty kroky jsou často nedomyšlené, protože v praxi nefungují. To není jediný případ.

Jakub MICHÁLEK, předseda poslaneckého klubu, člen ústavně-právního výboru /Piráti/
--------------------
Ministerstvo samozřejmě má dohledové pravomoci. Nicméně ten základní problém spočívá v tom,že té, že to oddlužení je nedostupné pro ty lidi, kteří to opravdu potřebují.

Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Změna se má dostat do praxe díky pozměňovacímu návrhu, a to do další insolvenční novely, kterou teď ve sněmovně projednávají výbory. Právě ta by měla zároveň oddlužení zpřístupnit více dlužníkům. Zuzana Smiešková, Česká televize.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Jak už jsme říkali, nová pravidla pro oddlužení platí od loňského července. Povolení podat návrh k soudu mají už jen advokáti, notáři, exekutoři a také ministerstvem akreditované osoby. Resort spravedlnosti jich teď eviduje 68. Většinou se jedná o neziskové organizace. Za sepsání návrhu na oddlužení si nesmějí nic účtovat. Právníci pak mohou chtít nanejvýš 4 tisíce korun. A to je hlavní důvod, proč o tuto práci někteří z nich nemají zájem.

Lukáš HOJDN, advokát, insolvenční správce
--------------------
Neděláme to z toho důvodu, že to množství práce neodpovídá té ceně.

Olga SUCHÁ, advokátka
--------------------
Je mi to blízké a ráda v tomto poskytuju ty, ty služby, takže pro mě to byl jasná volba, i když samozřejmě ty finanční podmínky teďka jsou jasně stanovený.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Pokud se týká samotných žadatelů o osobní bankrot, jejich hlavním závazkem je splatit během pěti let alespoň 30 procent z celkové výše dluhu. Každý měsíc podá návrh na oddlužení zhruba 200 lidí. Bezprostředně po zavedení novely sice číslo kleslo, dnes už se ale vrátilo na tu původní úroveň. No a jak zaznělo v předchozí reportáži, kvalita podaných návrhů roste. Lze tak usoudit z toho, že soudy jich odmítají čím dál méně. Naším hostem je teď Marek Výborný, předseda sněmovního podvýboru pro exekuce a oddlužení. Pane poslanče, dobrý večer.

Marek VÝBORNÝ, předseda sněmovního podvýboru pro exekuce a oddlužení /KDU-ČSL/
--------------------
Dobrý večer z Heřmanova Městce.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Změny v insolvenčním zákoně jste vy lidovci prosazovali ještě jako vládní strana. Různé firmy a právníci si ale dál říkají o nemalé peníze za pomoc s oddlužením. Proč to jednoduše řečeno nešlo už tedy napsat lépe, proč po roce uvažovat o tom, že se změní změna?

Marek VÝBORNÝ, předseda sněmovního podvýboru pro exekuce a oddlužení /KDU-ČSL/
--------------------
Tak gestorem ministerstva spravedlnosti před rokem nebyla KDU-ČSL, ale hnutí ANO a my už tehdy jsme dávali řadu pozměňovacích návrhů nejenom v Poslanecké sněmovně, ale také v Senátu, které nebyly akceptovány. Na druhou stranu i KDU-ČSL jasně říká, že rádi se připojujeme k práci, která aktuálně běží a věřím, že ta, ten návrh, který podalo ministerstvo spravedlnosti ještě pod vedením bývalého ministra Pelikána dozná zásadních změn v Poslanecké sněmovně a to tak, aby celý ten systém byl jednak funkční a jednak také aby byl maximálně spravedlivý, což nikdy nebude absolutně na všechny strany ale naší ambicí je skutečně vytvořit takový systém, který nebude poškozovat na straně jedné ty věřitele, kteří nepatří mezi tu kategorii šmejdů, ale jsou to často třeba bytová družstva, obce města a podobně. A na druhé straně samozřejmě bude řešit ten problém, který tady aktuálně je, je to problém sociální, ekonomický a to je to, že máme 800 tisíc lidí, kteří čelí exekucím.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Ano, jsou to dvě strany v tom insolvenčním řízení se vždycky střetnou nároky věřitele s možnostmi dlužníka. Jakou nejnižší částku budete prosazovat, co by ještě přijatelnou pro ten institut zákonného oddlužení. Ministerstvo přišlo s tím, že by dokonce dlužník nemusel platit vůbec nic.

Marek VÝBORNÝ, předseda sněmovního podvýboru pro exekuce a oddlužení /KDU-ČSL/
--------------------
Tak na stole máme teď jeden z pozměňovacích návrhů, který tak jak já jsem hovořil se zástupci ostatních politických stran a klubů ve sněmovně má podporu většinovou. A to je ta varianta, kdy by se celý ten systém vlastně změnil. Vstup by byl umožněn de facto každému, kdo nedosáhne výše dluhu nebo závazku, který by přesahoval tisícinásobek existenčního minima, což je dneska asi 2,2 desetiny milionu a to samotné oddlužení by posuzoval soud až po jeho uběhnutí. Aktuálně je v debatě lhůta 5 let a 30 procent zplacených závazků. Nicméně v případě, že by soud i po 5 letech uznal, že dlužník dělal maximum, co mohl a nemohl dělat více, protože to například byla matka samoživitelka a podobně, tak by soud měl tu pravomoc odpustit i více těch závazků.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Pane poslanče, děkuju za odpovědi. Na shledanou.

Marek VÝBORNÝ, předseda sněmovního podvýboru pro exekuce a oddlužení /KDU-ČSL/
--------------------
Mějte se krásně, na shledanou vám i posluchačům.


Host: Jurečka Marian; poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/

20.7.2018 - ČT 24 (18:25 Interview ČT24)

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebývale velký mediální prostor tento týden dostala zpráva o případu nelegálního obchodu s tygry na českém území. Je to odraz prázdninové sezony a nebo si tohle téma tak velkou pozornost zaslouží? Je Česko prostředí, kde se chovají a množí zvířata v nevhodných podmínkách častěji než v jiných zemích? Kolik takových případů je a proč se s tím tedy lépe nebojuje? I o tom bude dnešní Interview s poslancem a bývalým ministrem zemědělství Mariánem Jurečkou. Vítám vás v našem vysílání, hezký podvečer.

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Dobrý podvečer z Olomouce.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče, četla jsem komentáře odborné veřejnosti. Objevovaly se poznatky typu muselo to přijít dříve. Je to jen špička ledovce. Nebylo to pro ně takové překvapení. Jak jste tu zprávu vnímal vy?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já jsem to vnímal jako zprávu, kterou bych rozhodně nezařadil jen mezi okurkovou sezónu. Je to zpráva, která ukazuje na problém, který se čím dále více objevuje. Jak roste ekonomická situace střední a vyšší třídy. Tak si lidé pořizují tyto šelmy. Třeba tygry. Jsou tady mezery v zákonech. Nejsou tady úplně jasné kompetence mezi dvěma rezorty. Takže dochází k tomu, co jsme mohli vidět.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že podobné nelegální chovy jsou v Česku větším problémem? Než je veřejně známé?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já si myslím, jak jsem za poslední dva nebo tři týdny se tou situací více zabýval, tak ten problém je tady asi výrazný. Bohužel tady v České republice legislativa více řeší, aby měl chovatel v pořádku papíry. Ale už se moc neřeší podmínky chovu. To jsou věci, kterými bychom se jako zákonodárci měli zabývat.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozhodně se k tomu ještě dostaneme. Když se budeme zabývat i těmi formalitami, jaké podle vás mohou být odhady? O tom reálném chovu šelem v České republice.

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já si netroufnu spekulovat o tom. Kolik chovatelů tady může být. Není to zoologická zahrada. Není to právnická ani fyzická osoba. Není to ani privátní chovatel. Není to ani cirkus. To jsou ty čtyři formy, kdy chovatel může mít tyto šelmy, nebo obecně zvířata, která jsou zvláště chráněná. Ohledně toho případu, který jsme mohli sledovat v případě toho tygra, který byl zabíjen na další zpracování, tak to neumím odhadnout. Ale je tady potřeba se zaměřit na to, aby tady byla jasně daná podmínka pro to, kdy chovatel vůbec může získat licenci na chování takových zvířat. A aby byly jasně vymezené podmínky pro chov těchto šelem. A aby byla zajištěna pravidelná kontrola.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že tam je přímá souvislost? Dejme tomu hůře kontrolovatelné podmínky, benevolentnější prostředí. Proto Česko může nakonec být zemí, která nebude jen zemí tranzitní?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já se to pokusím divákovi přiblížit. Aby vnímal, v čem je problém. Pokud se bavíme třeba o šelmách typu tygr, lev a podobně, tak jsou to zvířata, která jsou podle úmluvy CITES v té první příloze zvláště chráněných zvířat. U kterých hrozí vyhynutí. Když přijde chovatel. Řekne, že chce takové zvíře chovat, tak je to věc, která spadá pod ministerstvo životního prostředí. Pokud splní formální záležitosti, dostane k tomu oprávnění. Dostane lidově řečeno papíry. A může tato zvířata chovat. Problém nastává v okamžiku, kdy ne vždy jsou propojené registry mezi ministerstvem životního prostředí nebo ne vždy. Nejsou prostě.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč nejsou? Proč nejsou dost propojené?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
To je věc, která nám ukazuje, že se ty případy teď objevují. My jakožto legislativci nepíšeme pro všechny životní situace legislativu. Ale když se ti lidé nechovají řádně, podle zdravého selského rozumu, tak musí přijít legislativa, která všechno píše. Pak vidíme nedočtené případy, kdy je tady chovatel takové šelmy, který nemá jednotlivé zabezpečení. Nemá dost velké ty klece na chování, nemá je oddělené, není tam bezpečnostní ulička, není tam odstup od návštěvníků. Tyto věci je potřeba popsat. Bohužel do té legislativy Bude se to muset více kontrolovat. Začíná tady být větší množství lidí, kteří nedávají těm zvířatům dost dobré podmínky pro chov. A také ohrožují návštěvníky zařízení.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta tíha kompetence je podle vás rovnoměrně plnit rezort? Bylo to téma poměrně složité. Bylo složité zjistit, kdo by za tento rezort měl být hostem dnešního Interview, jelikož obě ministerstva tvrdily, že to je to druhé ministerstvo.

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já nebudu už nepokrytě jen hájit ministerstvo zemědělství, ale je to prostě 50 na 50. Ministerstvo životního prostředí i z hlediska mezinárodní agendy odpovídá za věci, které se týkají zvláště chráněných zvířat, u kterých hrozí vyhynutí a tak dále. pak je tady resort zemědělství. Který řeší podmínky wellfare. To jsou lidé, kteří jsou profesionálové, veterináři svým vzděláním. Je potřeba, aby dokázali své poznatky více propojit s námi, abychom dopředu zkoumali, než to oprávnění předáme, jestli chovatel má nějaké vzdělání v té oblasti zvířat. Mohli bychom požadovat minimální proškolení. To jsou věci, které ty poslední případy ukazují, že jsou potřeba. V minulosti se řeklo, že nemáme podezření, že by docházelo k excesům. Teď ale vidíme, že situace je horší. Potřebujeme legislativní úpravu.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ředitel pražské ZOO vidí mezery v ochraně a nebo také v péči o podobná zvířata hned několik. My si můžeme jeho slova poslechnout.

Miroslav BOBEK, ředitel pražské zoo /Události, komentáře, 18. 7. 2018/
--------------------
Pokud jde o ty velké kočkovité šelmy, měly by být stanoveny kvalifikační předpoklady pro jejich chov. To je to, co jste říkal s tím řidičákem, zbrojním pasem. Není možné, aby velkou kočkovitou měl kdokoliv. Za druhé, měly by být stanoveny podmínky, ve kterých mají být chovány. To není jen prostor, ale také wellfare.Vytváření životní pohody. Zpestřování života těch zvířat. A pak evidence. V tom je naprostý chaos. Na jedny papíry klidně existují dvě zvířata., nebo dvě, nebo tři zvířata na jeden papír. Takže nikdo neví, jak to je. Je potřeba mít zařízení, kam bude možné ta zadržená zvířata také případně umístit.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznělo částečně také to, co jste říkal. Naprostý chaos. To byste podepsal?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já bych to podepsal. Všechny ty jmenované oblasti. Bohužel má pravdu. My máme dnes daleko lepší registry běžných hospodářských zvířat. Víme, jak se zvíře pohybuje od chovatele k chovateli, kdy má mláďata, ale bohužel například u těch kočkovitých šelem, nebo také jiných zvláště chráněných zvířat, tak takovou podrobnou evidenci nemáme.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Senátor chaloupek říká, že když máte doma krávu, tak musíte mít v každém uchu jednu známku. Musíte mít všechny evidované. Jakmile máte doma lva, tak se nepřijde nikdo ani na něho podívat. Je to tak?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Tak Státní veterinární správa na kontroly chodí. Ale problém je v tom, že máte papíry k tomu zvířeti. Těžko je to dohledatelné, jestli je to to samé zvíře, na které to bylo původně vystavené. Nezkoumá se, jestli ta zvířata nemají další generaci potomstva. Jestli nedochází ke příbuzenské plemenitbě. To se musí změnit. Už jsme reagovali na podmínky, které byly u množíren psů. Dělali jsme novelu veterinárního zákona. Kde se počítá s tím povinným čipováním 2020. U kočkovitých šelem nebo jiných šelem, třeba krokodýli dokonce, tak je potřeba tu praxi změnit.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste zmiňoval ty množírny, je tedy evidentní, že v tomhle prostředí se tento byznys kontroloval špatně a náhodně a nebýt těchto případů, by se legislativa v České republice možná ani nezměnila?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já musím odmítnout, že by kontroly nebyly. Ale problém, na který narážíte, tak u těch množíren psů, jak to máte řešit, když máte ilegálního chovatele. Který není nikde registrován. Dnes tedy už musí mít u fen registraci.Byznys u něho podporují lidé, kteří si kupují štěňata, aniž by řešili, jestli chovatel má registraci. To je v každé oblasti těžké řešit. Ten nelegální byznys. Ale my jsme nastavili u psů parametry, které to chování omezují. Vytlačují. Samozřejmě někdy to nevyřešíte zákonem na 100 %. Ale ukazuje se u těch chráněných zvířat, že otázka registru pohybu těch zvířat a dohledávání, jestli nedošlo k rozmnožení, když jsou mláďata, tak to chybí. To je potřeba vyřešit. Musíme si jako ministerstva sednou spolu. Vyřešit to.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by taková evidence fungovala?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Jako u hospodářských zvířat. Je tady prostě registrovaný chovatel. Je tady zvíře, které musí být prokazatelně označené. U hospodářských zvířat jsou to ušní známky. Ostatní zvířata mohou mít tetování, nebo čipy. Štěňata také musí být označena do nějaké doby po narození. Česká inspekce životního prostředí ní musí kontrolovat, jestli registrace odpovídá těm zvířatům. Pak tady může být sankce třeba odebrání zvířat. Nebo ukončení licence chovatele. To všechno vidíme perfektně fungovat u hospodářských zvířat. U šelem to musí být podobné.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
I když veterinární správa narazí na problém, nebo by rád a to zvíře dostala z nevhodných podmínek, není tady prostor, kam zvířata umisťovat. Ví se o tom?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Abychom byli korektní, tak k tomu odebírání zvířat docházelo. Zvířata většinou skončila v zoologické zahradě. Nemůžeme říci, že by nebylo vůbec žádné řešení.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ředitel pražské zoo povídá, že zoologické zahrady nejsou kapacitně schopné přijímat další a další zvířata.

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Ano. To jsem chtěl dokončit. V loňském roce jsme to řešili u hospodářských zvířat, je tady finanční podpora pro organizace, které umožňují chov těchto zvířat. To jsme už vyřešili na ministerstvu zemědělství. Něco podobného je potřeba vyřešit například pro šelmy, případně jiná zvířata tohoto typu. Aby tady byla v české republice kapacita, kterou třeba může zřizovat i trojská zahrada, pokud stát poskytne prostředky.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
V té obecné rovině se hovoří také o tom, že Češi oplývají jakousi opravdu zvláštní zálibou chovatelství. V měřítkách Evropské unie naprosto bezprecedentní. Souhlasíte s tím?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
V obecné rovině musím říci, že ano. V mnoha ohledech je to pozitivní. Pokud se bavíme třeba o tom, jaký máme počty chovatelů třeba včel, včelařů, chovatelů holubů, drobná hospodářská zvířata, tady máme velkou tradici. Zaplať pánbůh za to. Že tady je také mladá generace, která k tomu má vztah. Ale je potřeba se opravdu zamyslet. Jestli takto chvíle, kdy chováme šelmu, jestli je to ve prospěch někoho. Tady by měly by být striktní podmínky. Mělo by se omezovat striktně, komu se taková chovatelská činnost povoluje. Tady by měl být vyšší zájem zvířete. Jestli ta šelma má být u chovatele. Jestli chovatel má odpovídající podmínky. Proč tu šelmu chová. Já myslím, že v tomto bychom měli být spíše striktní.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím to je, že Češi podle vás oplývají touto zálibou?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Pokud se bavíme o těch šelmách, tak to souvisí s tím, jak roste životní úroveň. jak roste životní úroveň. Také někteří lidé mají potřebu si dokazovat, že mají na to, aby si takovou všemu pořídili. Někteří možná si chtějí dokázat, že ostatní je budou více respektovat. To nebudu rozebírat. Je tady spoustu pohnutek. Někteří chovatelé to dělají poctivě. Chtějí třeba přispět, aby zvířata přežila. Ale musíme to více sledovat. Stát musí sledovat, komu může svěřit takové zvíře.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď hlavní břímě. Leží na ministerstvech zemědělství a životního prostředí. I co se týče legislativního procesu jako takového?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Ano. Na těchto dvou rezortech. PS a parlament obecně může pomoci. Aby legislativa takto vznikla. Ministerstva by měla rychle sednout a začít to řešit. Registry těchto zvířat. Značení těchto zvířat. Pak samozřejmě vymezení těch podmínek, jak pro wellfare, pohodu zvířat, velikost klecí, velikost výběhů, také bezpečnost a nároky na bezpečnost. To musí být jasně zahrnuto do legislativy.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministerstvo zemědělství už má nové vedení. Zasedla nová vláda. Končí ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová. Úřad zabývá prodejem státního zemědělského majetku. Řeší také restituce. Bývalý ministr Milek si zadal audit tohoto úřadu. Co vy jakožto bývalý vedoucí tohoto ministerstva? Měl jste něco podobného v plánu také?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Pravidelně jsem měl audity u jednotlivých rezortů organizací. Také u Státního pozemkového úřadu. Za mého působení tam byl dvakrát prováděn audit. Všechno je to dispozici. Chápu každého nového ministra, který přijde na resort, že chce něco podobného udělat.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Narazil jste na nějaké problémy?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Samozřejmě. Prakticky nemáte audit, který by něco nenašel. Něco, co se týká třeba pravidelné inventarizaci majetku, pohledávky apod. Přiznám se, že já jsem se nepřipravil na toto téma pro toto interview.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale souvisí to i s vaším novým působením. Ministr Toman prý také chce kontrovat průběh církevních restitucí. Je to podle vás běžná agenda? Nového vedení ministerstva? Nebo cítíte dejme tomu zatím politiku?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
To je trochu podbarvené určitým politickým tlakem. Je tady téma zdanění církevních restitucí. Kdyby to bylo pojaté seriózně, tak bych doporučil panu ministrovi Tomanovi, aby se podíval do pravidelných zpráv komise pro dohled nad procesem církevních restitucí, kterou zřídila ČSSD. Předseda Sobotka tomu předsedal. Členem komise byl třeba Babiš. Takže kdyby se podíval na zápisy z té komise, která pravidelně zasedala, pravidelně ministerstvo zemědělství potkalo reporty, tak si myslím, že spoustu věcí by tam pan ministr Toman nalezl. On se asi vlamuje do otevřených dveří. Něco, co byl poměrně dobře zmapováno. Ostatní případy řeší soudy. Náboženské společnosti žalovali Státní pozemkový úřad a v některých případech, že majetek nebyl vydán. To se už musí vyřešit.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy tedy nemáte zpětně pochybnosti k průběhu vydávaného majetku, ale říkáte, že sporné věci mají řešit soudy. A to jak se chovalo ministerstvo, úřad, myslíte si, že to nezasluhuje další kontrolu?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Nemám pochybnosti o tom procesu. Všechno to stejně i předtím bylo pod velkým tlakem veřejnosti a médií. Všechno bylo sledováno. Velice podrobně to média pitva. Už tehdy jsme museli obhajovat argumenty, proč něco bylo, nebo nebylo vydáno. Já mám svědomí čisté. I ti úředníci, kteří to tehdy dělali, tak si byli vědomi té obrovské důležitosti. Toho, jak to je a bude ještě sledováno. Já nemyslím, že bychom pochybili. Naopak ta strategie byla defenzivní. Když nebyly jasné průkazné argumenty, třeba u Řádu německých rytířů, tak se nevydával. Jestli se má vydat, tak ať to posoudí u soudu.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste říkal, že by to mohlo mít souvislost s úsilím vlády. Prosadit nakonec zdanění církevních náhrad, proč si to myslíte?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Mně přijde, že že tady se opět objevuje snaha po čtyřech a půl letech udělat z tématu církevních restitucí politické a mediální téma. Je tady před komunálními volbami. Já to nikomu neupírám. Jsem člověk, který zná legislativu a ty smlouvy, které byly na základě té legislativy uzavřené. Taková aktivita je samozřejmě obtížná na přijmutí v právním státu. Když jsme vyzývali představitelé hnutí ANO, nebo KSČM, ať dají záruku občanům, že se řekne, že náklady zaplatí oni, nikoliv my daňoví poplatníci, tak to nikdo nechtěl přijmout. To svědčí o tom, nakolik si tyto lidé věří, že toto jednání je právní. A státně přijatelné.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už to v jedné fázi prošlo. Když vidíte současné složení vlády a současné rozpoložení PS, počítáte s tím, že se nakonec podaří tento záměr prosadit?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já mám pocit, že tím, že to prošlo prvním čtením, tak současná vládní koalice s podporou komunistů bude chtít toto dotáhnout do svého konce. Opozice nemá asi sílu tomu zabránit. Když tento materiál byl projednáván na vládě, tak některé resorty tomu dá velmi negativní stanovisko. Právníci si byli vědomi, že to nemá šanci projít před civilními soudy a Ústavním soudem. Nicméně je tady obrovský politický tlak. Aby to prošlo.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
KDU-ČSL je připravena se obrátit na Ústavní soud?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Z logiky věci se musí na Ústavní soud obracet ten postižený.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
KDU-ČSL jakožto zástupci, zákonodárci,pokud by chtěli posoudit, zda ten zákon je v souladu, nebo není v souladu.

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Je to předčasná otázka. Já si dokáži představit, že by zákonodárci KDU-ČSL, ale také nějaký jiný, mohli případně takovou legislativu napadnout u soudu. Ale je to spíše věc náboženských společností u nás.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další téma, kterému se věnujete na půdě PS jste musel nedávno vysvětlovat, v čem spočívá kalamitní situace s kůrovcem. Zasažené dřevo v českých lesích. Prý zpochybňujete, že to není taková kalamita jako od dob Marie Terezie. Proč má toto téma takovou odezvu?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já to nezpochybňuji. Je to velká věc. Ale jen pokládám fakt na stůl, za posledních 100 let tady byly ještě dvě větší kalamity. Byla tady 30. letech minulého století a pak tady byla emisní kalamita v Krušných horách. To byly větší kalamity než z posledních dvou let. Jen proto, abychom jasně orámovali tu problematiku. Jinak to nezlehčuji vůbec. Ale snažili jsme se dělat opravdu maximum v těch kompetencích, které jsme měli, abychom situaci zvládli. To, že tady jsou některé vyšší zásahy, tedy už se kalamitní kůrovcové dříví téměř vyřešilo. A pak přijdou další velké vichřice na území České republiky, také v okolních státech, které situaci výrazně zhorší, s tím už se vypořádáváme těžko. Když máme určitý limit v pracovnících Lesů ČR, ale také v obecních a privátních lesích. Lidskýma rukama to nedokážeme zpracovat.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to možné? Souvisí to s přirozeným nebo ne přirozeným vývojem nedostatku zaměstnanců také v jiných oborech? Nebo je na tom ten dřevařský obor v něčem jinak?

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Když chceme, aby člověk pracoval v takových podmínkách, tak to je hodně postižené nedostatkem lidí. Rukama. V přírodě. Ještě seženete člověka, který půjde na směnu do vychlazené haly, ale do lesa už je to horší. S motorovou pilou třeba. To je obtížné. Opakovaně jsme žádali, aby nám byly navýšeny počty pracovníků třeba z Ukrajiny. Bylo to zamítáno. Ani tato vláda po tři čtvrtě roce nedokázala zrychlit vízovou registraci.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to podle vás nejlepší cesta, Je to ta první cesta.

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Když se podíváme, kde máme vzít lidi na náš trh? Tak ty slovanské země nám kulturně a historicky jsou blízké. To se nabízí. Polsko bylo daleko progresivnější. Dokázali ve velice krátké době ve statisících získat ukrajinské pracovníky na svůj pracovní trh. U nás bohužel nepochopitelnou politikou ministerstva vnitra se to pořád nedaří. Ani dnes.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Marian Jurečka. Který byl hostem dnešního Interview. Děkuju vám za to, na shledanou.

Marian JUREČKA, poslanec, bývalý ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Děkuji za pozvání, krásné prázdniny všem přeji.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za malou chvíli v 19 hodin začínají Události, hlavní zpravodajská relace České televize, tak se na ni podívejte a hezký večer.


Nedostatek soudních pracovníků

22.7.2018 - ČT 24 (12:00 Polední události)

Roman FOJTA, moderátor
--------------------
Soudům se daří snižovat počet nevyřízených kauz, a to i přesto, že těch nových dál přibývá. Mužů a žen v talárech je teď relativně dost. Problém je ale s obsazováním nižších pozic. Na nich je podle ministerstva spravedlnosti průměrný plat 26 tisíc korun a to zájemce z řad právníků neláká. Ve vyřizování starých případů letos úspěšně postupují hlavně trestní soudci, kterým teď v kancelářích leží o 8 % méně nerozhodnutých žalob, než na začátku roku.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor
--------------------
Uctění památky padlých vojáků wehrmachtu a příslušníků SS v roce 2009. Následným obviněním z propagace neonacismu se soudy zabývají dodnes.

Richard LANG, obžalovaný z propagace neonacismu /26. 9. 2016/
--------------------
Ten čas, který zde trávíme tímto případem, tak mě už docela dost nebaví.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor
--------------------
Proces protáhly opakované změny v soudním senátu kvůli podjatosti, stěhování nebo úmrtí.

Zdeňka GALKOVÁ, státní zástupkyně /26. 9. 2016/
--------------------
Může mít ta doba vliv na ukládání trestu, protože je pravda, jestli s takovým odstupem času má smysl vynášet nějaké příliš přísné tresty.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor
--------------------
Nakonec nepadly žádné. Soud letos po 9 letech trestní stíhání nepravomocně zastavil. Důvody zatím nezveřejnil. Některé soudy se starých trestních kauz zbavily téměř úplně. Třeba v Mladé Boleslavi mají pouze dvě obžaloby. které čekají na rozhodnutí déle než půl roku. Kriminalita tady v minulých letech klesala a soudců bylo dost. Problém nastane příští rok.

Kateřina STARÁ, předsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi
--------------------
4 soudci budou muset odejít, jelikož dosáhnou věkové hranice 70 let.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor
--------------------
V důchodovém věku je víc než desetina z celkem 3 tisíc soudců. Jejich doplňování teď ve většině krajů funguje na rozdíl od dalších pozic, jako jsou zapisovatelky nebo asistenti, na které se zájemci nehlásí.

Kateřina STARÁ, předsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi
--------------------
Je to pro nás velký problém a časovaná bomba, která může mít vliv na rychlost řízení a celkový chod justice.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor
--------------------
Navýšení peněz pro soudní personál považuje za prioritu i nový ministr. O změně tabulek teď jedná s resortem financí.

Jan KNĚŽÍNEK, ministr spravedlnosti /nestr. za ANO/
--------------------
Protože za situace, kdy zapisovatelka u soudu má průměrný plat 19 tisíc korun hrubého, tak to není samozřejmě není asi ideální stav.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor
--------------------
Jinak chce ministr pokračovat v projektech svého předchůdce Roberta Pelikána. Elektronizaci spisů, centrálním výběru soudců nebo v přípravě nových pravidel pro soudní procesy.

David ZÁHUMENSKÝ, advokát, autor Mapy průtahů
--------------------
Máme procesní předpisy z 60. let. A ty ne úplně odpovídají vlastně těm současným požadavkům, řada schopných soudců si stěžuje na to, že ty procesní předpisy je třeba zbytečně brzdí.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor
--------------------
Průtahy přitom přijdou stát draho. Výše odškodnění přiznaná ministerstvem spravedlnosti začala loni opět stoupat. A za první polovinu letošního roku je to už 44 milionů. A to je jen úřadem uznané odškodnění. Další desítky milionů ročně pak ministerstvo musí vyplatit na základě soudních rozhodnutí. Pavel Schrötter, Česká televize.


Houdek rezignoval kvůli kauze Rath

21.7.2018 - Haló noviny (Z domova)

Ředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek včera rezignoval. Důvodem je druhá větev korupční kauzy bývalého hejtmana za ČSSD Davida Ratha, v níž je ředitel záchranky mezi obžalovanými.
Houdek vinu odmítá a své jméno chce očistit, uvedla Helena Frintová z krajského úřadu.
K odstoupení ředitele vyzval minulý týden krajský radní pro zdravotnictví Robert Bezděk (ANO), podporu mu naopak vyjádřily odbory. Houdek původně rezignaci odmítal.
Houdek podle Frintové zaslal hejtmance Jaroslavě Pokorné Jermanové (ANO) písemnou rezignaci a v pondělí se s jeho rozhodnutím seznámí krajští radní.

Odbory mu věří

»Nechci středočeskou záchrannou
službu a vedení kraje vystavovat mediálnímu tlaku,« uvedl Houdek v tiskové zprávě. Dodal, že mu nikdy nebylo vytknuto žádné manažerské pochybení.
Předseda odborů středočeských záchranářů Jiří Havlovic věří, že Houdkova kauza bude mít šťastný konec.
Druhá větev kauzy se týká manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic, konkrétně rekonstrukcí či výstavby pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a dodávky sanitek pro středočeskou záchranku. Celkem šlo o zakázky za více než 700 milionů korun. Obžalovaní v druhé části korupční kauzy podle vyšetřovatelů požadovali úplatky za 66,4 milionu korun, z toho údajně převzali 3,4 milionu korun. V říjnu 2013 policie obvinila v této větvi osm firem a devět lidí včetně Ratha.
Loni v lednu Krajský soud v Praze vrátil druhou větev kauzy k došetření. Důvodem byly nezákonně pořízené odposlechy, kvůli kterým měly být ze spisu odstraněny některé důkazy. Soud měl také znovu vyslechnout některé svědky. Nejvyšší soud ale loni v červnu naopak konstatoval, že odposlechy jsou platné. V dubnu letošního roku policie oznámila, že Ratha navrhla v této věci obžalovat. Minulý týden pak státní zástupce Jiří Pražák podal obžalobu na devět lidí a osm firem. Týká se zejména přijetí úplatků, podplácení, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletich při zadání veřejné zakázky a poškození finančních zájmů Evropské unie.

(ste)

DIÁŘ HN

23.7.2018 - Hospodářské noviny (Extra)

VÝBĚR DŮLEŽITÝCH UDÁLOSTÍ TOHOTO TÝDNE

STŘEDA

Juncker zkusí Trumpa odvrátit od vyhrocení obchodní války

Americký prezident Donald Trump zemím EU opakovaně pohrozil, že zavede vysoká cla na dovoz jejich aut a autodílů do Spojených států. Střídavě mluvil o možnosti uvalit 20- nebo 25procentní clo. To by představovalo velmi silné vyhrocení obchodní války, kterou už Trump proti EU nedávno odstartoval. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker míří do Bílého domu, aby se pokusil další kolo obchodní války odvrátit. „Cílem Junckerovy návštěvy je zjistit, jak by se situace dala uklidnit,“ prohlásila eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Evropské automobilky do Spojených států loni vyvezly auta a součástky za 58 miliard eur, což je přes 1,5 bilionu korun. Evropské auto, které dnes v USA stojí 30 tisíc dolarů, by kvůli clu mohlo podražit zhruba o šest tisíc dolarů. Kvůli tomu by evropští výrobci ve Spojených státech přestali být konkurenceschopní, tvrdí asociace Global Automakers, která sdružuje zahraniční automobilky podnikající v USA. Podle analýzy mnichovského ekonomického institutu IFO by české firmy přišly o 150 milionů eur, tedy skoro o čtyři miliardy korun ročně. Trump požaduje, aby EU úplně zrušila nebo výrazně snížila současné 10procentní clo, které uplatňuje na dovoz automobilů na svůj trh. Americké clo na auta je čtyřikrát nižší. EU namítá, že Američané zase udržují vysoká cla na řadu jiných výrobků. Ohledně aut tvrdí, že se jednáním o odbourání cel nebrání. Odmítá ale jednat za situace, kdy ji Trump, podle jejího názoru, vydírá – Američané nedávno na firmy z unie uvalili cla týkající se oceli a hliníku. Pokud by je Washington zrušil, je EU ochotná jednat i o autech. Kromě toho se Evropská komise chystá Američanům nabídnout rozhovory o zrušení cel na dovoz aut mezi jejich hlavními výrobci, což jsou kromě USA a EU například Japonsko či Jižní Korea. Další variantou, o které chce Juncker s Trumpem jednat, je zrušení veškerých cel na průmyslové zboží. Je ale otázkou, jestli to Trumpa zajímá. Několikrát tvrdil, že jeho skutečným cílem je omezení dovozu jakýchkoliv zahraničních automobilů do Spojených států. Země unie potvrdily, že pokud by Trump cla na auta uvalil, odpoví odvetnými tarify na vybrané americké zboží. Stejně zareagovaly i na americká cla na ocel a hliník.

CELÝ TÝDEN

20 PROCENT

VELKÉ FIRMY ZVEŘEJNÍ VÝSLEDKY

Výsledková sezona ve Spojených státech je v plném proudu. Tento týden oznámí svá čísla o hospodaření řada významných firem, jejichž akcie jsou zahrnuty v klíčovém americkém akciovém indexu S&P 500. Podle údajů společnosti Fact Set rostly čisté zisky amerických korporací v druhém čtvrtletí nadále rychlým tempem. Meziroční nárůst by mohl překonat 20 procent, a výsledková sezona by tak z tohoto pohledu byla jednou z nejúspěšnějších za poslední dekádu. Pozornost budou poutat například výsledky strojírenské společnosti Boeing, platebních firem Visa a Mastercard a telekomunikační společnosti AT&T, T-Mobile US a Verizon. Investoři budou netrpělivě vyčkávat také na čísla nápojové společnosti Coca-Cola, automobilek Ford a General Motors, ropné firmy ExxonMobil a technologických gigantů Alphabet, Amazon a Facebook. Výsledková sezona se pomalu rozjíždí také v Evropě, kde oznámí čísla za předchozí čtvrtletí například výrobce letadel Airbus, světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch, automobilová skupina Daimler či největší německý finanční dům Deutsche Bank. Právě akcie této banky na úvod minulého týdne posílily v reakci na předběžné výsledky, které předčily očekávání investorů. To vzbudilo naději, že banka, která v posledních letech prošla několika pokusy o restrukturalizaci, nabírá v ziskovosti dobrý směr.

PONDĚLÍ, STŘEDA A ČTVRTEK RYANAIR ČEKAJÍ STÁVKY Největší nízkonákladová letecká společnost v Evropě zveřejní v pondělí výsledky za 2. čtvrtletí. V tom předchozím irský Ryanair vydělal 1,45 miliardy eur. Firma již předem varovala, že zisk poklesne kvůli vyšším nákladům na palivo a personál. Ten palubní navíc v Ryanairu bude ve středu a ve čtvrtek stávkovat. Dopravce kvůli tomu musí zrušit 600 letů do Belgie, Portugalska a Španělska, což zasáhne 50 tisíc pasažérů. Už minulý týden aerolinky zrušily 30 letů mezi Irskem a Velkou Británií, protože stávkovali piloti.

ÚTERÝ ÚSTAVNÍ SOUD ROZHODNE O KAMPELIČKÁCH O zrušení omezující podmínky pro spořitelní a úvěrová družstva rozhodne v úterý Ústavní soud. Návrh podala předloni skupina 21 senátorů, kterým vadilo takzvané pravidlo desetinásobku. Ustanovení v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech od června 2015 nařizuje, že každý člen těchto kampeliček může dostávat úroky jen z desetinásobku svého družstevního podílu. Kdo má například tento podíl ve výši 20 tisíc korun, bude moci uložit nejvýš 200 tisíc, aby z nich dostával úroky. Vyšší částky už jsou neúročené. To kritikům vadí, stejně jako to, že úroky nejsou ani ze zmíněného členského podílu. Podle senátorů porušuje nařízení ústavní pořádek, protože omezuje svobodné použití majetku. Podepsaní členové horní komory to označili za rdousící efekt.

STŘEDA AŽ PÁTEK BABIŠ JEDE DO BAVORSKA A DO RAKOUSKA Premiér Andrej Babiš poprvé od jmenování své druhé vlády vyrazí na zahraniční návštěvu. V bavorském Bayreuthu se zúčastní Slavností Richarda Wagnera, kam by měla dorazit i německá kancléřka Angela Merkelová. Babiš zde má naplánované setkání s bavorským předsedou vlády Markusem Soderem. Řeč tak pravděpodobně přijde i na nedávný výrok tamního ministra vnitra Joachima Herrmanna, že přes Česko do Německa proudí stále více nelegálních migrantů. V pátek pak Babiš dorazí do rakouského Salcburku, kde má domluvené schůzky se spolkovým kancléřem Sebastianem Kurzem a estonským premiérem Jürim Ratasem.

ÚTERÝ ZAČÍNÁ PROCES S TRUMPOVÝM EXMANAŽEREM Výběrem poroty začíná u soudu v Alexandrii ve Virginii proces s Paulem Manafortem, který byl v roce 2016 manažerem prezidentské kampaně Donalda Trumpa. Jde o první soudní řízení, které souvisí s vyšetřováním zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. Ten pátrá po tom, zda v kampani v roce 2016 existovalo nějaké propojení mezi ruským zasahováním do amerických voleb a Trumpovým týmem. Manafort ale nebyl zažalován kvůli spolupráci s Rusy – v procesu jde o jeho dřívější daňové a bankovní podvody, na které Mueller narazil v rámci celého širokého vyšetřování. Jedná se například o daňové úniky z let 2005 až 2014, kdy Manafort pracoval pro bývalého ukrajinského politika Viktora Janukovyče. Společně s Manafortem byl zažalován i partner v jeho firmě Rick Gates.

60 NEDĚLE LET

NASA OSLAVÍ VÝROČÍ V neděli oslaví NASA 60 let své existence. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku byl založen 29. července 1958 jako reakce na tehdejší sovětské pokroky v dobývání vesmíru. Začal fungovat od 1. října téhož roku. K jeho největším úspěchům patří přistání člověka na Měsíci v rámci programu Apollo. Agentura také stála za třicetiletým programem raketoplánů. NASA se v posledních letech soustřeďuje na mise na průzkum Marsu.

STŘEDA AŽ PÁTEK

PUTIN NA SUMMITU BRICS V jihoafrickém Johannesburgu se ve dnech 25.–27. července koná jubilejní, desátý summit pěti zemí označovaných zkratkou BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). Toto seskupení, které v červenci 2014 zřídilo vlastní rozvojovou banku, usiluje o větší vliv ve světovém hospodářství, v němž vytváří skoro čtvrtinu jeho HDP. Nebude chybět ani ruský prezident Vladimir Putin, který na předchozích summitech čelil kritice kvůli anexi Krymského poloostrova.

Foto popis| Andrej Babiš český premiér Foto popis| Vladimir Putin ruský prezident


Za bezhotovostní náramky na festivalech může i EET

23.7.2018 - Hospodářské noviny (Události)

Bezkontaktní platební náramky, kterými se návštěvníci festivalů prokazují při vstupu a následně platí za občerstvení, se letos postaraly o pozdvižení. Poprvé se použily v tak masovém měřítku a přinášejí výrazný přehled o tržbách i možnost jejich růstu. Ovšem části návštěvníků přechod na plně bezhotovostní systém nevyhovuje.
S platebními náramky se setkali návštěvníci festivalů Metronome a Aerodrome či koncertu Rolling Stones v Praze. Bezhotovostní budou i Hip Hop Kemp, Sázavafest, Let It Roll či Brutal Assault. Navzdory nevoli části návštěvníků se však bezhotovostní fungování festivalů nejspíš ještě rozšíří. A to i přesto, že náklady festivalů na bezhotovostní systém jdou do milionů korun.

Data mění provoz festivalu

Jeden z důvodů pro zavádění platebních náramků je elektronická evidence tržeb. „Náklady na zavedení EET pro festival jsou podobné jako pro zavedení bezhotovostního systému,“ tvrdí Zdeněk Souček, ředitel festivalu Let It Roll.
Bezhotovostní fungování pořadatel zvažoval už delší dobu. „EET byla jasný signál, že je na čase na tom začít pracovat,“ říká Souček. Příprava na EET hrála roli i v případě Hip Hop Kempu, který na bezhotovostní fungování přešel loni, a festivalu Brutal Assault, který jej dokonce zavedl už v roce 2016.
EET paradoxně pro festivaly nakonec ještě neplatí, rozhodnutí Ústavního soudu z loňského prosince pozastavilo platnost takzvané třetí vlny, do které měl provoz festivalů spadat. Ministerstvo financí své plány na rozšíření evidence ale nevzdalo.
„Dříve nebo později se bude EET plně týkat i festivalů a bezhotovostní systém, který jsme použili, je na evidenci tržeb připraven,“ domnívá se Martin Voňka, producent festivalu Metronome. Vedle přípravy na EET pořadatele láká hlavně dokonalý přehled o fungování festivalu. „Chtěli jsme systém zavést také z důvodu zjednodušení celé organizace festivalu, manipulace s penězi, skladového hospodářství a zamezení úniků,“ vysvětluje Andrea Procházková z Hip Hop Kempu.
Zdeněk Souček z Let It Roll si pochvaluje zejména získaná data o chodu festivalu. „Nejdůležitější byla data a možnost vidět festival tak, jak jsme ho nikdy neviděli,“ popisuje. Festival v důsledku nasbíraných informací změnil třeba otevírací dobu areálu. Náramky slouží i pro přístup do kempu, pořadatelé tak zjistili, že velká část návštěvníků přijíždí na místo konání zpravidla několik hodin před tím, než se vůbec otevřou hlavní brány.
Díky datům v reálném čase také mohou festivaly pružně reagovat na to, kde je potřeba více personálu – ať už jde o ochranku či obsluhu stánků. Právě na fungování stánků a provoz dalších služeb v areálu má bezkontaktní systém velký dopad. Systém omezuje riziko podvodů, kterých se mohou dopustit zaměstnanci jednotlivých stánků třeba zatajováním hotovostních tržeb. Na Let It Roll například po zavedení bezhotovostních plateb násobně vzrostly tržby na sprchách, za jejichž používání se platí drobný poplatek.
Za druhé: pro pořadatele je významná skutečnost, že „vidí“ stánkařům do tržeb. „Stánkaři byli zvyklí na fixní nájem. Teď můžeme nájem udělat variabilní, závislý na tržbách,“ vysvětluje Igor Rattaj, slovenský miliardář a investor festivalu Aerodrome.
Na systém provizí u stánkařů přešel i Hip Hop Kemp. „Je to určitě oboustranně výhodnější. Je to spravedlivé i pro stánky, které nemají tak velké obraty,“ domnívá se Andrea Procházková z Hip Hop Kempu. Menší tržby mohou mít třeba stánky s vegetariánskou stravou, které chce pořadatel na festivalu mít, i když negenerují příliš velké částky.
Vedle pozitivních dopadů vidí ale pořadatelé i negativní. „Zavedení systému nás přišlo na jednotky milionů korun,“ vysvětluje Radek Pavlovič z festivalu Brutal Assault. Náklady se navíc částečně každý rok opakují. Vyvažují je však vyšší tržby. Například festivalu Let It Roll se podle pořadatele Součka zvedly tržby zhruba o osm procent. Přibližně tři čtvrtiny z toho však umazaly náklady na zavedení systému.

Návštěvníky štvou hlavně poplatky

Jedna z nejčastějších stížností návštěvníků mířila na různé poplatky. Náramky si návštěvníci musí nejprve nabít. Pokud všechny peníze nevyčerpají, často musí za jejich vrácení zaplatit poplatek. Některé festivaly mají zase poplatek aktivační, který už refundaci pokrývá automaticky. „To si účtuje firma, která systém provozuje,“ tvrdí Igor Rattaj z festivalu Aerodrome, na kterém účastníci platili padesát korun za aktivaci a dalších padesát za případné vrácení. „Náklady jsou větší než to, co se přeneslo na klienta,“ hájí se.
Pořadatelé Brutal Assault tvrdí, že jim padesátikorunový refundační poplatek pomáhá uhradit náklady na převod. „Sedmdesát procent návštěvníků Brutal Assault přijíždí z ciziny, při refundacích pracujeme velmi často s nějakým směnným kurzem a poplatky za zahraniční platby,“ tvrdí Radek Pavlovič. Cena jedné refundace tak může být i několik stovek korun.

Foto popis| Heč, nepotřebuji hotovost S platebními náramky se setkali i návštěvníci pražského koncertu Rolling Stones. Část z nich popudila nutnost pořídit si náramek či poplatek za vrácení peněz na účet. Foto autor| Foto: ČTK

O autorovi| Filip Sýkora, filip.sykora@economia.cz

Filip Sýkora

Vláda posoudí návrh na tresty za množírny zvířat

22.7.2018 - Impuls (18:00 Zprávy)

Markéta PRUZKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda posoudí návrh na tresty za množírny zvířat. Poslanecký návrh na zpřísnění trestů za týrání zvířat a zavedení postihů za takzvané množírny se zřejmě dočká od vlády ale neutrálního stanoviska. Novelu trestního zákoníku a trestního řádu předložilo ve sněmovně 80 poslanců ze 7 poslaneckých klubů. Závažnější přestupky by podle nich měl zákon kriminalizovat jako trestný čin. Vláda o tom bude rozhodovat už v úterý.


FOTO

23.7.2018 - Lidové noviny (Právo a justice)

Spory o výživné ničí rodiny

Soudy rodičů a dětí o výživné mohou zničit rodinné vztahy navždy. Děti jsou často k žalobám tlačeny druhým rodičem nebo partnerem.

Pokud by advokát či soudce měl vybrat spory, jež jsou pro účastníky psychicky nejnáročnější, budou to ty, které mezi sebou vedou rodiče s dětmi. Situace, kdy se spolu soudí příslušníci pokrevní linie, ale vůbec výjimečné nejsou. Předmětem sporů jsou přitom nejčastěji peníze.
Případů, kdy zletilý žaluje jednoho z rodičů o zvýšení výživného, jsou již evergreenem. Jeden ze středočeských soudů (příslušnost na žádost účastníků redakce neuvádí) bude řešit případ atypický. Jde o příběh 17leté dívky, která se od rodičů odstěhovala k o několik generací staršímu partnerovi. Nyní se hodlá soudit s rodiči o vysoké výživné. Dobře finančně zabezpečená rodina tak vedle rozpadu vztahů řeší, zda na jejím bohatství nehodlá kořistit třetí osoba.
Před dosažením zletilosti jsou zákonnými zástupci dítěte rodiče, kteří jsou však v tomto případě zároveň žalovanou stranou. „Nelze vyloučit uplatnění takového nároku u soudu. V 17 letech totiž zřejmě lze dovodit procesní způsobilost dítěte k jeho podání. Dítě ale musí být v řízení zastoupeno opatrovníkem, kterého jmenuje soud. Úspěšnost návrhu však bude vždy záležet na konkrétních okolnostech případu,“ řekl LN Pavel Kotrady, soudce Okresního soudu ve Vsetíně.
Podle expertů na rodinné právo se podobné případy začínají objevovat spolu se zlepšující se finanční situací některých rodin, větší emancipací dětí ale i s rozšiřující se veřejnou debatou o právech.
„Zákon říká, že dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Z formulace plyne, že výživné nemá pevně stanovenou spodní hranici. Pokud ale u soudu vyjde najevo, že rodiče se o dítě řádně starali a ono se zbláznilo a uteklo za svou láskou, tipuji, že dítě příliš vysokou čásku nevysoudí,“ myslí si Daniela Kovářová, prezidentka Unie rodinných advokátů. V současné době se průměrná maximální výše výživného pohybuje kolem 30 tisíc korun za měsíc. „Pokud ale převyšuje částku zhruba 15 tisíc korun, platí ji rodič na separátní účet pro budoucí náklady na školu či bydlení dítěte,“ vysvětlila Kovářová. Připomněla tím mediálně známý rozvod moderátorky Mirky Čejkové s golfistou Alexem Čejkou, jemuž soud přisoudil platit výživné zhruba 250 tisíc korun na měsíc.

Výživné nesmí děti kazit

K rukám matky v takových případech směřuje ale jen část peněz, zbytek jde na účet zřízený na jméno dítěte. To k prostředkům dostane přístup v 18 letech. Znamená to ale, že ze dne na den může dítě přijít k několika milionům korun. Vůči extremně vysokému výživnému, které může děti „zkazit“ se už před třemi lety ohradil Ústavní soud (ÚS). Uvedl, že rodiče s nadstandardními příjmy sice mohou platit vysoké výživné, ale jeho výše musí mít rozumné hranice.
„Zákonem zaručená stejná životní úroveň rodičů a dětí neznamená, že děti musí mít k dispozici stejné množství finančních prostředků jako jejich rodiče, kteří mohou v rámci realizace svého práva na výchovu rozhodnout, s kolika penězi má jejich dítě v tom kterém věku samo hospodařit,“ uvedl ÚS v nálezu.
Rozhodnutí by mělo apelovat i na rodiče, kteří se za každou cenu snaží vysoudit co nejvyšší výživné. Na takový sekundární dopad přitom nemyslí. Rodiče vyživují děti do doby, dokud se připravují na budoucí povolání, u vysokoškoláků třeba i do 26 let. Může se tak snadno stát, že děti mají výživné vyšší než první plat.

Raději dohodu než rozsudek

Rodičům nezletilých, ale i rodičům a jejich zletilým dětem soudy často nařizují setkání s mediátorem. Cílem mediace v těchto případech není mnohdy řešení finančních otázek, ale náprava narušených vztahů. Pražská advokátka a zapsaná mediátorka Anna Márová, která spory o výživné často řeší, však přiznává, že ani mediátor nemusí dokázat vztahy zachránit. „Často se nepodaří napoprvé urovnat ty, kde došlo k rozchodu rodičů v raném dětství, pečující rodič bránil styku dítěte s druhým rodičem, celá léta druhého rodiče očerňoval, tam vztahy mohou být natolik pokřivené, že se strany v pubertálním věku dítěte, kdy se věc řeší, narovnat nedokáží,“ líčí Márová.
Mediátorka se setkává i s případy, kdy dítě žaluje jednoho z rodičů na popud druhého rodiče. Rodič, který sám o zvýšení výživného do zletilosti dítěte nepožádal, vyšle k soudu zletilé dítě. Zaplatí mu advokáta, aby podali žalobu.
„Dítě se musí vypořádat s tím, zda je dostatečně silné, aby oponovalo rodiči, u kterého žije. Takové děti se v rámci jednání často obávají, že to budou mít případně těžké s tím rodičem, se kterým žijí. Často na místě vyjádří své přání na setkávání, urovnání věci mimo soud, avšak při dalším jednání pod vlivem druhého rodiče volí nedohodu a použijí přitom argumentaci nepřítomného rodiče,“ popisuje mediátorka.
Dodává, že často naopak od rodičů slyší větu: „Snesu všechno, ale to, že mě vlastní dítě žaluje, s tím se vyrovnat nedokážu.“

Foto autor| ILUSTRACE RICHARD CORTÉS

KATEŘINA KOLÁŘOVÁ

Chci být most mezi ANO a kavárnou

23.7.2018 - Lidové noviny (Domov)

*

Hnutí ANO na poslední chvíli vyměnilo lídra pražské kandidátky a do boje o post primátora hlavního města vyšle podnikatele Petra Stuchlíka. „Nabídky stát se primátorem nepřicházejí každý den,“ říká v rozhovoru pro LN.


LN Kdy jste začal reálně uvažovat o tom, že byste kandidoval na primátora? Poté, co jsem dostal od pana premiéra nabídku, tedy někdy v červnu. Vzal jsem si pár dnů na přemýšlení. Právě teď mám přelomové období života, prodávám firmu, kterou jsem založil a budoval osmnáct let. Takže se to potkalo neuvěřitelně. LN Znáte se s Andrejem Babišem dlouho? Poznali jsme se pořádně až na intenzivních jednáních v posledních týdnech. Poprvé jsem se s ním potkal asi před dvěma lety, pracovně. Musím říct, že když jsem ho požádal o schůzku, okamžitě reagoval, potkali jsme se do druhého dne, vyslechl mě a to, co mi přislíbil, také splnil. Na rozdíl od mnoha jiných politiků. LN Takže předtím, než přišlo pozvání na schůzku, kde padla nabídka vést kandidátku, jste se viděli jen jednou? Ano, takto ve dvou jen jednou. Vlastně minule to bylo za přítomnosti jeho náměstka. Takže mezi čtyřma očima jsme se viděli před pár týdny poprvé. LN To ale tedy nevypadá tak, že by to napadlo přímo jeho. Zajímal jste se o to, jak Andrej Babiš přišel na to, že zrovna vy byste měl být kandidátem hnutí ANO na primátora? Zřejmě na mne dostal dobrá doporučení, jinak si to neumím vysvětlit. Pan premiér se mi nesvěřuje. Dostal tip. Od koho, to se musíte zeptat jeho. LN Mluví se o tom, že to byl hlavní analytik hnutí ANO Alexander Braun. Znáte se s panem Braunem? Neznám ho, nikdy jsem ho neviděl. LN Mluví se také o tom, že panu Braunovi vás doporučil Vojtěch Jirků. S ním se znáte? Vojtu Jirků znám z doby, kdy on pracoval v Microsoftu a já psal první české knížky o internetové reklamě. Ale jestli to byl právě on, skutečně nedovedu říct. Myslím, že těch hlasů bylo víc, ale kdo to byl, nevím. Každopádně nepovažuji za důležité, kdo mě doporučil. LN Jaký máte vztah k hnutí ANO? Pro některé lidi z vašeho okolí bylo trochu překvapení, že jste kývl na nabídku hnutí. Jsem člověk, který se zajímá o politiku. V roce 2013 jsem byl plný očekávání, pak se spustila poměrně silná negativní kampaň. A je to logické a legitimní, protože novináři se vždycky zajímají o všechna slabá místa někoho, kdo je u moci a podílí se na vládě. Poslední měsíce jsem ale začínal mít pocit, že už je to moc. Začíná se z toho stávat aktivismus. S lidmi, kteří jsou mi blízcí, jako třeba Robert Čásenský z Reportéra, ale i s dalšími, jsem už několikrát řešil, jestli už toho není příliš. LN Zeptám se jinak. Jednou jsme spolu mluvili a říkal jste, že se řadíte k pražské kavárně. Máte za to, že zrovna hnutí ANO vystihuje pražskou kavárnu? Nevystihuje. Ovšem na třetím místě kandidátky je Ivan Pilný, což je velmi oduševnělý a vzdělaný člověk, který by se klidně k takzvané pražské kavárně mohl řadit. Patrik Nacher totéž. Pokud se mi podaří alespoň trochu přemostit příkop mezi pražskou kavárnou a běžným hnutím ANO, budu rád, protože nic není v životě černobílé. Nikdo není arcilotr a nikdo není svatý. Jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl nominaci nakonec přijmout, bylo právě to, že mám dojem, že se společnost polarizuje už příliš. Zároveň bych chtěl posílit liberální proud v hnutí ANO. LN Z toho, co říkáte, ale nějak tuším, že nejste úplně voličem hnutí ANO. Nebyl jsem, jasně, to máte pravdu. Stal jsem se jím. Což je především zoufalým nedostatkem alternativ, speciálně v pražských komunálních volbách. Často se volá po tom, aby do politiky přišly nové tváře, ale když přijdou, přijde ohromná hysterie. Jsem zocelený byznysem, který nebyl jednoduchý, ale sotva jsem začal, už se hledá všechno možné a objevují se polopravdy, někdy i lži. Což ne každý unese. LN Je ale ideální sahat hned po té nejvyšší funkci, aspoň co se komunální politiky týče? Nebylo by lepší si to nějakou dobu politicky odžít? Nabídky stát se primátorem nepřicházejí každý den. Pro mě znamená šance vést kandidátku v Praze možnost zúročit všechny ty zkušenosti, které jsem nabyl v byznysu i v zahraničí. Mnoho měsíců jsem žil v metropolích jako jsou Boston, Berlín nebo Rotterdam. Inspirujme se v nich. Fincentrum a celý byznys finančního poradenství je o tom, že pracujete s „ičaři“, jsou to živnostníci, podnikatelé. Nejsou to zaměstnanci, na které zařvete, ať něco udělají. Jsou to lidé, s nimiž musíte hledat shodu, alternativu, dobře komunikovat, hledat průsečík často rozdílných zájmů, což na konci dne nikdo neocení, protože nikdo nedosáhl úplně svého. A to je podle mě politika, je to dobrá přípravka do ní, a tu mám osmnáct let za sebou. LN Chystáte se vstoupit do hnutí ANO? Nechystám. Přišlo by mi to takto krátce před volbami trochu pokrytecké. LN Co soudíte o posledních čtyřech letech, které ANO strávilo na magistrátu ve vedoucí pozici? Hnutí ANO si v Praze především vyžralo pochybení svých koaličních partnerů. Myslím si, že ty čtyři roky jsou vnímány mnohem hůř, než jaké ve skutečnosti byly. Určitě v Praze nepředvedlo maximum toho, co mohlo, o tom žádná. Ale spousta věcí, které se povedly, nejsou dobře vnímané, dobře prodané. Je to možná spíš chyba komunikace, protože není pravda, že by se nic neudělalo. LN Co se neudělalo, a bylo by to potřeba? Než odpovím, musím říci jednu věc - dnes je velmi moderní kopat do primátorky Krnáčové. Podle mě to neměla vůbec jednoduché. Vezměte si, po čem přišla. Přišla jako krizová manažerka a krizoví manažeři mají obrovskou nevýhodu. Jsou z podstaty vždycky vnímáni negativně. Je to vlastně jejich úkol. LN Po čem přišla? Pavel Bém byl už čtyři roky pryč. Máte pocit, že lidi z éry Bohuslava Svobody a Tomáše Hudečka si přišli parcelovat Prahu? To ne, ale nebyli schopní parcelaci potlačit. Teprve za Adriany Krnáčové - se všemi výhradami, které je možné vznést - se začala opravdu eliminovat privatizace Prahy. Neříkám, že dokonale, ale za doktora Svobody, což je jistě reprezentativní důstojný pán, si ODS přece jen pořád táhla cejch. Neměl to jednoduché, Tomáš Hudeček už vůbec ne, ale změna přišla až s Adrianou Krnáčovou. Nepodceňoval bych, co udělala. LN A co tedy neudělala, i když měla? Byla krizová manažerka, nechci ji dále hodnotit. Jedna z věcí, která ale Pražany pálí asi nejvíc, je doprava. Třináct let jsem, až donedávna, bydlel v Dolních Chabrech - a sakra dobře vím, jak se zhoršila doprava. Je jedno, jestli ze severu, východu, západu, jihu - ze všech směrů je to tragédie. V tomto ohledu padlo víc slov než činů. Když si vezmu Prahu 1, kde čerstvě bydlím, vidím, jak se stejná ulice rozkope jednou kvůli plynu, pak kvůli elektřině, potřetí kvůli něčemu jinému. Přitom koordinovat opravy je relativně jednoduchá věc. Žijeme v jednadvacátém století - kde to jsme, jestli to neumíme zkoordinovat? A co je nejdůležitější, nestaví se. LN Půjdete do voleb s heslem „Řídit město jako firmu“? Ne. Protože to nejde. LN Proč ne? Ve firmě si své spolupracovníky vybíráte, nemusíte tak často hledat konsenzus. Na magistrátu je možné obklopit se svými lidmi jen částečně, platí jiná pravidla a jde o obrovský moloch, který se posouvá jen velmi zvolna a kostrbatě. LN I kdyby ANO vyhrálo volby, může se stát, že skončí v opozici. Jste na to připravený? Aby to nedopadlo jako se Zdeňkem Tůmou, který kandidoval za TOP 09, a pak utekl. Jsem na to připravený. Právě Zdeněk Tůma byl jedním z prvních lidí, s nimiž jsem se o nabídce pana premiéra radil. Jeho zkušenost mě zajímala. LN Hnutí ANO v posledních pár měsících zaznamenalo docela velký odliv liberálních lidí, kteří ho reprezentovali. Ať už to je Martin Stropnický, nebo Robert Pelikán. Nebojíte se, že skončíte jako oni? Může se to stát, ale neděsím se toho. Troufnu si tvrdit, že politika je jedním z nejméně vděčných a nejproblematičtějších řemesel. Nevím, co pana Stropnického a pana Pelikána vedlo k odchodu z ministerských postů. Mohli být prostě unavení. Naopak mi připadá, že teď je doba, kdy jít si stoupnout do čela kandidátky hnutí ANO vyžaduje docela odvahu, speciálně v Praze. LN Jak velký je váš majetek? Dost na to, abych mohl jít do politiky. LN Jak naložíte se svými byznysovými aktivitami, budete-li zvolen? Mám jen jednu důležitou byznysovou aktivitu, a to je Fincentrum. Všechno ostatní jsou investice, které fungují bez mého většího zásahu. Nechám se o nich pochopitelně informovat, nechávám si připravovat zprávy, zvláště nyní, kdy musím rozumět všemu, do čeho jsem investoval, protože se mě na to novináři ptají. Pokud jde o Fincentrum, je to velká a významná firma v České republice i na Slovensku, největší distributor hypoték. Věřím, že jsem zodpovědný manažer, a každý takový musí myslet na nástupnictví. Nejde jen o to, že kandiduji. Kdyby mě přejelo pivní šlapadlo, což se v Praze může klidně stát, firma nemůže skončit. LN V jak úzkém spojení s Fincentrem plánujete zůstat? Pokud bych se stal primátorem, bylo by to velmi volné spojení. Muselo by být. Už se nikdy nezbavím toho, že jsem Fincentrum zakládal, je to mé byznysové dítě. Ale není reálné, abych byl v exekutivní funkci. Práce primátora je natolik vytěžující, že je utopie, abych se věnoval Fincentru. LN Chystáte se odstřihnout od firmy Fair Credit, která poskytuje kontroverzní rychloúvěry a vy jste do ní investoval? Fair Credit je solidní firma, která půjčuje lidem, kteří nejsou zajímaví pro banky. Do Fair Creditu jsem investoval, pomohl jsem takto dalším byznysům - například do pánské módy Le Premier, což je dnes úspěšná mezinárodní firma, a jsem na to hrdý. Fair Credit je druhý největší poskytovatel drobných nebankovních půjček v České republice. Důvod, proč mě zaujala nabídka manažerů této firmy, abych do ní investoval, je, že to opravdu dělá férově. Fair Credit měl historicky asi sto tisíc klientů a nikdy nikoho nedostal do tíživé finanční situace. LN Jak to víte? Protože jsem se na to informoval. Fair Credit dává lidem drobné půjčky, průměrná výše je kolem patnácti tisíc korun, kterou lidé splácejí třeba 52 týdnů. Typická zákaznice je milá paní, která má tu smůlu, že její manžel nedokáže být dobrou oporou, vychovává dvě děti. A pokazí se jí pračka. Banka jí nepůjčí, a co jí zbývá? Buď půjde za subjektem licencovaným ČNB, jako je Fair Credit, který jí půjčí a riskuje, že ty peníze už neuvidí nebo může jít za lichvářem, který jí bude vyhrožovat a uvede ji do finanční tísně. Finanční matematika je složitá věc, ale ujišťuji, že Fair Credit není firma, která by nepřiměřeně vydělávala. LN Proslýchá se, že Fair Credit má obrovské dluhy a že se pro ni snažíte najít kupce. To jsou fámy, které vyplývají z neznalosti byznysu. Fair Credit má svůj management, jiné akcionáře. Já jsem jen pasivní investor. Fair Credit bude mít letos podle jeho ředitele zisk asi 90 nebo 100 milionů. Ano, bude to po letech kumulovaných ztrát, ale tak to v podnikání chodí, musíte zainvestovat a čekat, až se vám investice vrátí. LN Sháníte toho kupce? Pokud vím, přemýšlel majoritní akcionář o kupci minulý rok. S jistou finanční skupinou se manažeři firmy dohodli na dlouhodobém financování až do roku 2021. LN Když vznikl časopis Reportér, docela vydatně jste ho finančně podpořil, pořád mu dáváte inzerci. Někteří redaktoři už se ozvali s tím, že jsou nyní z vašeho rozhodnutí spojit se s hnutím ANO zklamaní, například Jaroslav Kmenta. Budete časopis nadále podporovat? Jarda Kmenta mi mohl zavolat a zeptat se mě na důvody mého rozhodnutí, což neudělal. Škoda, třeba by jim porozuměl. Na mém vztahu k Reportérovi se nic nemění, protože podpora nezávislého tisku je důležitá součást demokratické společnosti. Pakliže se tedy nebude chtít Reportér distancovat ode mě. Ale to bych viděl jako rys neprofesionality, kterou určitě od Roberta Čásenského nečekám. Věřím, že žijeme ve společnosti, kde se respektují odlišné politické názory.

Teprve za Adriany Krnáčové - se všemi výhradami, které je možné vznést - se začala opravdu eliminovat privatizace Prahy

Petr Stuchlík (41) - z manažera lídrem hnutí ANO pro Prahu

* Generální ředitel a předseda představenstva finanční poradenské společnosti Fincentrum. * Vystudoval Fakultu managementu na Vysoké škole ekonomické v Praze (2001), studoval také marketing v Rotterdamu. Přidal studium managementu pro majitele firem na Harvard Business School v USA. * Fincentrum spoluzaložil v dubnu 2000, v červnu následujícího roku prodal webovou stránku mediální

skupině MAFRA, kde v letech 2002 až 2006 vedl nové obchodní oddělení elektronických médií. * Finančnímu poradenství se ovšem věnoval pod hlavičkou Fincentra dál. * S podnikáním začal už jako student gymnázia (manuály k PC hrám), na vysoké škole se začal věnovat marketingu a reklamě. * Pak krátce pracoval v marketingu společnosti Johnson&Johnson. * Většinu Fincentra, jež založili

s Martinem Nejedlým (jen shoda jmen s poradcem prezidenta ČR), prodali v lednu 2013 do rukou investičních fondů ARX Equity Partners a Capital Dynamics, ponechali si ale minoritu. * Po oznámení kandidatury za ANO se objevila ostrá kritika Stuchlíkovy investice do firmy Fair Credit, která poskytuje půjčky s vysokým úrokem. * Rád pilotuje sportovní letadla. * Jeho partnerem je David Šimoník.

Foto popis| Do hnutí ANO teď vstupovat nebudu, říká Petr Stuchlík Foto autor| FOTO MAFRA - MICHAL SVÁČEK

ELIŠKA NOVÁ

Kolik váží obhájený diplom

23.7.2018 - Lidové noviny (Názory)

ÚHEL POHLEDU Opisovači a švindlíři mají zatím náskok. Je však hodnota akademických titulů z různých univerzit stejná?

Aféra dvou ministrů naší nové vlády s opsanými diplomovými či bakalářskými pracemi opět poodhalila lehce nevábný stav české vysokoškolské krajiny. Problémy jsou totiž mnohem větší a hlubší než osobní integrita dvou politiků. Byli jsme zvyklí, že vysokoškolský titul je něco výlučného. Po roce 1990 se přístup na vysoké školy liberalizoval a ke studiu nastupovala stále větší část populačních ročníků; až v roce 2008 se růst zastavil na 60 procentech ročníku.
Tomu se za chodu přizpůsobovalo celé vysokoškolské odvětví. Zvyšovala se kapacita stávajících univerzit, vznikaly nové veřejné i soukromé vysoké školy, fakulty, výrazně se rozšířila nabídka studijních programů. Vzhledem k otevření vysokých škol velké části populace zákonitě poklesly požadavky (úměrně schopnostem studentů). Vysokoškolský titul přestal být něčím výlučným.

Podezření a záruky s.r.o.

Ve stejné době došlo k plošnému rozšíření internetu. To (spolu s formálními požadavky na vysokoškolské vzdělání ve státní sféře) vedlo ke změně chování studentů. Trochu zjednodušeně lze říct, že zatímco dříve přicházeli studenti na vysoké školy pro znalosti, nyní přicházejí pro titul. Jsou přesvědčeni, že až budou potřebovat, vše potřebné si vyhledají na internetu, znalosti získané na vysoké škole už najednou nejsou konkurenční výhodou. Řada studentů při studiu pracuje či podniká na plný úvazek a požadavek na účast na výuce považují za šikanu.
Módou posledních let se stalo několik titulů z podobných studijních programů na různých vysokých školách, jimiž své jméno zdobí státní úředníci. To vše vede k tomu, že si studenti volí co nejsnazší průchod studiem. A z jejich jednání ve škole i mimo ni se vytratil veškerý étos; představa intelektuální elity vymizela, zato přibylo uvažování ve stylu, že účel světí prostředky.
V tom studentům vydatně pomáhá využívání výpočetní techniky. Což má samozřejmě své kladné i záporné stránky. K těm záporným patří zneužívání dvojhmatů na klávesnici Ctrl-C a Ctrl-V (čti: kontrol cizí, kontrol vlastní), které umožňuje vkopírovat do své práce mnohastránkové části z cizích prací. To samozřejmě nedělají pouze studenti, dělá to i řada akademiků. Současné možnosti výpočetní techniky plagiátorství dost usnadnily. Vysoké školy proti němu bojují od počátku, podobně jako ve sportovním dopingu jsou však stále o krok pozadu. Velká zodpovědnost leží na vedoucím bakalářské či diplomové práce; ten by měl vidět postupný vznik textu a odhadnout, zda je jeho nárůst přirozený. Současně se předpokládá, že zná danou problematiku, a má tedy také přehled o literatuře v oboru.
Jedna věc je však podezření - a jiná důkaz, ten se často opatřuje obtížně. V současné době procházejí kvalifikační práce na většině vysokých škol kontrolou plagiátorství, která však s jistotou odhalí pouze použití textu z jiné kvalifikační práce obhájené na vysoké škole, jež je do systému také zapojena. Oponent ani komise u obhajob prakticky nemají možnost plagiát odhalit, to se stane pouze shodou náhod. Zárukou by však mělo být (dnes víceméně standardní) zveřejňování obhájených prací, které dává možnost veřejné kontroly kdykoli v budoucnosti (jako v případě ministryně Malé a ministra Krčála). Pak ovšem už nelze zpětně odebrat titul.
Samostatnou kapitolou je jiný švindl - nechat si napsat kvalifikační práci za peníze někým jiným. Jak ukázala média, je to docela levné a podvod skoro nikdy není odhalen. Takové diplomové práce nebývají ničím výjimečné, ale obvykle jejich úroveň zaručuje obhájení. Student se však celoživotně vystavuje možnosti vydírání. Ta diplomová práce jako důkaz doličný visí na webu a každý k ní má přístup. Co když takový student bude za čas aspirovat na funkci ministra? Či jen soudce, televizního moderátora nebo ředitele gymnázia v okresním městě? Zatím je akademická obec na takové podvody krátká, blíží se však doba, kdy je bude možné odhalit metodami umělé inteligence, například porovnáním jazykového stylu a slovní zásoby.

Uvolněná morálka veřejnosti

Mne na celé věci zaujaly zejména dvě věci. První je proměna chápání morálky. Všimli jste si reakcí veřejnosti na zveřejněné podvody? Pro mnoho lidí je taková praxe akceptovatelná. Často dochází i při obhajobách na akademické půdě k diskusi, zda dvě opsané stránky mají být důvodem k nepřijetí práce, nebo pouze ke snížení známky o jeden stupeň. Tento názor ostatně podpořila v médiích sama paní rektorka a bývalá ministryně spravedlnosti (sic!) Helena Válková. Jako by podvod nebyl podvodem bez ohledu na velikost! Cit pro morálku se obecně vytrácí ze společnosti. Proč ta kampaň proti Taťáně Malé? Je to schopná mediátorka, na své diplomové práce je patřičně hrdá a určitě by byla dobrou ministryní. Co asi paní Mgr. Ing. Taťána Malá slibovala ve svých promočních slibech (pamatuje si na ně vůbec ještě)?
Druhým zásadním sdělením je odpověď na otázku z podtitulku tohoto textu. Ne všechny diplomy mají stejnou hodnotu. Záleží na tom, která škola je vydala. V Česku v tomto směru udělala velkou osvětu kauza „plzeňských práv“. Veřejnost je ale asi nepoučitelná, dívá se často jen na množství a velikost titulů. A tak přišla kauza neobnovené akreditace dvou magisterských oborů Univerzity Jana Ámose Komenského a stovek zde nedostudovaných pedagogů. Jakou úroveň by asi mělo 700 jejich diplomových prací? Přinesly by nové poznatky a byly by prosty plagiátorství?
Nyní sledujeme dva ministry s diplomy z dalších škol. Je třeba, aby personalisté dělali rozdíly mezi uchazeči podle absolvované školy. To v soukromé sféře do značné míry platí; je to ale praxe ve státních institucích? Kvalitní školy velmi dbají na řízení kvality pedagogické i vědecké činnosti. Existuje několik nezávislých mezinárodních agentur, které kvalitu českých univerzit (v celosvětovém kontextu) hodnotí. Všímejte si, z jakých škol mají tituly vaši politici - často budete hodně překvapeni.

Zárukou by však mělo být zveřejňování obhájených prací, které dává možnost veřejné kontroly kdykoli v budoucnosti

Foto popis| Kauza „plzeňských práv“ vedla v roce 2009 až ke studentským demonstracím, splnila ale i osvětovou funkci? Foto autor| FOTO MAFRA - DANIEL BERAN

O autorovi| V L A D I M Í R R O G A L E W I C Z, vysokoškolský pedagog

VLADIMÍR ROGALEWICZ

Areál Hradu ohlídá firma exředitele Vězeňské služby

21.7.2018 - Mladá fronta DNES (Praha)

Hradčany

Areál Pražského hradu ohlídá firma Indus bývalého ředitele Vězeňské služby Luďka Kuly. Firma podepsala koncem června smlouvu se Správou Pražského hradu. Za čtyřleté hlídání prezidentského sídla a jeho okolí dostane 16 milionů korun. Napsaly to Lidové noviny, podle jejichž zjištění hodlá třiapadesátiletý Kula kandidovat do Senátu za SPD Tomia Okamury. Generála policie v roce 2008 obvinila kvůli zakázce na rušičky mobilů ve věznicích. Byl podezřelý, že spolu s náměstkem připravil stát téměř o 20 milionů korun. Stíhaný byl také kvůli nevýhodnému nákupu bývalého kněžského semináře ve Vidnavě. Obě uvedená stíhání žalobce zrušil. Z vedení Vězeňské služby Kula nuceně odešel poté, co ho v roce 2010 odvolal tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Důvodem ministrova kroku byly sporné zakázky. Kula před několika lety radil tehdejší ministryni spravedlnosti Heleně Válkové (ČTK)

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

(ANO).

Stížnost Rencaru kvůli reklamě soud zamítl

21.7.2018 - Mladá fronta DNES (Praha)

Praha, Brno

Ústavní soud odmítl stížnost společnosti Rencar. Nesouhlasila s tím, aby pražský dopravní podnik (DPP) pronajal reklamní plochy na šedesáti tramvajích 15T ForCity společnosti BigBoard. Vrchní soud v Praze na jaře zamítl návrh na předběžné opatření. Podal jej právě Rencar, se kterým se DPP pře o platnost starší smlouvy na reklamu v MHD. Městský soud v Praze původně návrhu Rencaru vyhověl a skutečně vydal předběžné opatření, jímž dopravnímu podniku zakázal uzavřít smlouvu s BigBoardem vybraným v poptávkovém řízení. Vrchní soud ale rozhodnutí změnil, a právě proti jeho verdiktu směřovala stížnost Rencaru. Podle vrchního soudu firma Rencar dostatečně neprokázala, že jí náležejí práva k designovému manuálu pro umístění reklamy v tramvajích Škoda 15T ForCity. Podle ústavních soudců rozhodl vrchní soud při znalosti spisu i stanovisek účastníků sporu. „Samotné hodnocení, podle něhož předložené podklady s dostatečnou měrou pravděpodobnosti rozhodné okolnosti neosvědčují, není svévolné, a tedy ústavně významným způsobem vadné,“ stojí v usnesení, na které dnes upozornila Česká televize. „Ústavní soud bohužel neshledal zásadní zásah do našich ústavních práv. Rozhodnutí Ústavního soudu musíme respektovat, nicméně je evidentní, že jde o věc názoru, a názory soudů se různily,“ sdělil generální ředitel Rencaru Pavel Slabý. Rozhodnutí podle něj narušuje duševní vlastnictví společnosti Rencar a výsledky její dlouholeté práce, které přenechává konkurenci. DPP dříve uvedl, že důvodem pronájmu reklamních ploch jiné společnosti je snaha zvýšit zisky.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

(ČTK)

Šéf záchranářů končí

21.7.2018 - Mladá fronta DNES (Střední Čechy)

Ředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek včera rezignoval. Je totiž jedním z obviněných v druhé větvi korupční kauzy bývalého hejtmana ČSSD Davida Ratha.

KLADNO/PRAHA „Na post ředitele středočeské záchranky rezignuji,“ oznámil včera krátce po poledni Martin Houdek, který v čele záchranářů stál téměř deset let. Jeho rozhodnutí bylo pro mnohé přinejmenším překvapivé.
Houdka už minulý týden ve čtvrtek k rezignaci vyzval středočeský radní pro oblast bezpečnosti a zdravotnictví Robert Bezděk (ANO 2011). Argumentoval tím, že ředitel záchranky je mezi obžalovanými v druhé větvi korupční kauzy bývalého hejtmana za ČSSD Davida Ratha. Ta se týká manipulace zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic, konkrétně rekonstrukcí či výstavby pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně, a dodávky sanitek pro středočeskou záchrannou službu. To vše v celkové hodnotě více než 700 milionů korun. Obžalovaní v druhé části korupční kauzy podle vyšetřovatelů požadovali úplatky ve výši více než pětašedesát milionů korun, z toho údajně přes tři miliony skutečně vyinkasovali. Za úplatkářství jim hrozí trest od pěti do dvanácti let. Návrh na podání obžaloby padl už před dvěma lety, soud jej však vrátil k dopracování. Houdek ale minulý týden odejít odmítl a ještě v úterý pro MF DNES uvedl, že se nikam nechystá. Navíc se za něj postavila i odborová organizace Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.

Změna rozhodnutí

Houdek se o podpoře odborů dozvěděl až z médií. „Velmi mě to překvapilo. Je to pro mě určitý závazek a o to víc chci pokračovat,“ sdělil v úterý.
O tom, co ho nakonec vedlo ke změně názoru, se dá jen spekulovat. „Poslal jsem na hejtmanství oficiální vyjádření a víc to teď nechci komentovat. Rozhodně ale neodcházím ve zlém,“ vysvětlil Houdek s tím, že nechce středočeskou záchranku nadále vystavovat mediálnímu tlaku. „Jsem přesvědčen o své nevině a o tom, že očistím své jméno. Nikdy a nikým mi nebylo vytknuto žádné manažerské pochybení kromě zmíněného trestního stíhání, nyní ve stadiu po podání žaloby,“ doplnil ředitel.
Bezděk pak nevyloučil, že by se Houdek jednou do své funkce mohl vrátit. „Je to respektovaný a uznávaný manažer, pod jehož vedením středočeská záchranná zdravotnická služba fungovala velmi dobře. Přeji mu, aby se mu podařilo jeho jméno očistit a on se tak do jejího vedení mohl vrátit,“ komentoval vývoj situace Bezděk.
Bezděk se včera dopoledne sešel i se zástupci odborů. „Včerejší jednání s panem Bezděkem proběhlo korektně. Pan Houdek vedl zdravotnickou záchrannou službu skvěle. Věřím, že jeho kauza bude mít šťastný konec,“ řekl předseda odborové organizace středočeských záchranářů Jiří Havlovic.
Rada Středočeského kraje bude s Houdkovým rozhodnutím seznámena na pondělním zasedání.
Kauza Rath se táhne už šest let. V takzvané první větvi letos v červnu odsoudil Krajský soud v Praze prozatím nepravomocně Davida Ratha k 8,5 letům vězení za korupci v souvislosti se zakázkami pro Středočeský kraj. Davida Ratha policie zatkla s legendární „sedmičkou“, krabicí se sedmi miliony korun v květnu 2012.

***

Fakta Martin Houdek a druhá větev kauzy Rath

* Šéf středočeské záchranky je jedním z obžalovaných v druhé větvi kauzy Rath. Bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha policie zatkla v květnu 2012. * Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality v srpnu 2015 oznámil, že kriminalisté navrhli v druhé větvi obžalovat osm firem a devět lidí. * Loni v lednu Krajský soud v Praze vrátil případ k došetření. Důvodem byly údajně nezákonně pořízené odposlechy, kvůli kterým měly být ze spisu odstraněny některé důkazy. Nejvyšší soud ale v červnu konstatoval, že odposlechy jsou platné. Na sklonku roku 2017 policisté znovu ukončili vyšetřování. * Minulý týden státní zástupce Jiří Pražák podal žalobu na osm firem a devět lidí. Kromě Davida Ratha a šéfa záchranářů Martina Houdka figurují i v této druhé větvi Kateřina Kottová, Petr Kott, Lucie Novanská a Pavel Drážďanský, dále manažeři stavebních firem Petr Pilát a Jiří Anděl. Žaloba je viní z manipulace veřejných zakázek na rekonstrukci či výstavbu pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a na dodávky sanitek pro středočeskou záchrannou službu. Jde o zakázky za více než 700 mil. Kč.

Foto popis| Martin Houdek Vedl Záchrannou službu Středočeského kraje od roku 2009. Na post rezignoval kvůli kauze Davida Ratha, kde je jedním z obžalovaných. Houdek ale věří, že své jméno očistí. Foto autor| Foto: Dan Materna, MAFRA

O autorovi| Pavla Franzkiová, redaktorka MF DNES — S přispěním Jana Bohaty

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy

Pavla Franzkiová

Děravá analýza aneb šermování žalobami

21.7.2018 - Právo (Publicistika)

Nejvyšší státní zastupitelství zveřejnilo analýzu, ze které čistě podle procent vychází, že komunální politici mají na svědomí jen nepatrný zlomek z celkové kriminality. Skutečně překvapující! To snad někdo očekával, že starostové, hejtmani a zastupitelé, kterých je celkem asi 60 tisíc, mají na svědomí většinu trestných činů spáchaných v ČR?
V uplynulých letech policie prověřovala 438 případů, před soud se na základě podání obžaloby státním zástupcem dostalo „pouze“ 49 kauz, odsuzující rozsudek však padl dokonce jen ve 24 případech, což je méně než polovina. 25 obžalob skončilo pro státní zastupitelství neúspěšně, protože soud obžalované zastupitele viny zprostil.
Je to úspěch žalobců? Nemyslím. Když se v analýze argumentuje celkovými čísly kriminality v ČR, stačilo by možná porovnat úspěšnost úplně všech podaných obžalob ve vztahu k těm, kde jsou obžalovanými zastupitelé – také to je pouze oněch méně než 50 procent? Nemyslím, to by byl totiž velmi smutný výsledek.
Co naopak vůbec nepřekvapilo je skutečnost, že víc než tři čtvrtiny těchto případů začala policie prověřovat nikoliv z vlastní iniciativy, ale na základě trestního oznámení. Oznámit orgánům činným v trestním řízení, že byl spáchán nějaký trestný čin, je samozřejmou občanskou povinností, u vyjmenovaných trestných činů znamená jejich neoznámení dokonce spáchání trestného činu. Na druhou stranu však je u nás stále dost lidí, kteří svoje obchodně-podnikatelské, mezilidské, rodinné a manželské, ale i politické spory raději „řeší“ na úkor a za peníze státu podáním trestního oznámení.
Ústavní soud ve svém nálezu loni v září nevyloučil možnost, aby se ten, na koho bylo podáno trestní oznámení a toto bylo orgány činnými v trestním řízení odloženo jako nedůvodné, domáhal potom na oznamovateli náhrady škody. A v důvodové zprávě najdeme spoustu argumentů, proč by měly obecné soudy žalobám o náhradu nemajetkové újmy (poškození pověsti) a majetkové újmy především za právní zastoupení vyhovovat.
To, že někdo podá na někoho trestní oznámení, neznamená z hlediska trestního práva vůbec nic! Orgány policie samozřejmě mají ze zákona povinnost každé takové oznámení patřičně prověřit. Avšak pouze pokud je podezření podepřeno hodnověrnými důkazy, je podezřelému sděleno obvinění a postupuje se pak dále podle trestního řádu třeba až k soudnímu rozhodnutí.
V opačném případě je ono prvotní oznámení odloženo jako nedůvodné. Jenže již pouhé mediálně sledované prověřování policií vede k politické a osobní dehonestaci. Ústavní soud přitom jasně deklaroval, že zejména pokud je trestní oznámení vedeno také s cílem poškodit konkrétní osobu, třeba politického konkurenta, není vůbec vyloučena občanskoprávní odpovědnost oznamovatele za takovéto jednání, pokud nebude dokonce trestně stíhán za trestný čin křivého obvinění.
Je škoda, že v analýze není ani slovo o tom, v kolika případech tak policie postupovala. Rozhodně by však především politici a expolitici měli s trestními oznámeními šetřit. To je možná vůbec ten hlavní závěr analýzy.

Foto popis|

O autorovi| Jiří Němec (Autor je právník a publicista)

Jiří Němec

Maláčová si počká týden, ale jako první bude jmenována v Lánech

23.7.2018 - Právo (Zpravodajství)

Novou ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD) jmenuje prezident Miloš Zeman až za týden 30. července. Poprvé se jmenování člena vlády odehraje na zámku v Lánech.
Jak řekl Právu mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, Hrad plánoval ceremoniál na čtvrtek nebo pátek, protože teprve v úterý se prezident s kandidátkou na ministryni sejde. „Počítali jsme původně se jmenováním koncem týdne. S odkladem kvůli tomu, že premiér nemá dřív čas, nemáme žádný problém,“ uvedl mluvčí.

Čeká se na Babiše

Babiš chtěl, aby Maláčová byla jmenována ve středu dopoledne. „To nebylo přijato. Já pak odjíždím na dvě zahraniční cesty do Bayreuthu a do Salcburku,“ objasnil Babiš Právu odklad termínu jmenování, u kterého chce být přítomen. To proběhne poprvé v novodobé historii nikoli na Pražském hradě, ale v Masarykově pracovně v Lánech.
„Změny ve vládě poslední dobou jsou tak rychlé, že jsme se dohodli, že nebudeme pořádat velkolepé ceremoniály v reprezentačních prostorách na Pražském hradě. Nabízely se dvě možnosti – buď v pracovně pana prezidenta, nebo na zámku v Lánech, v pracovně prezidenta Masaryka,“ vysvětlil Ovčáček.
Jak dodal, ceremoniál bude podstatně komornější, ale s tím, že budou dodrženy všechny Ú stavou předepsané procedury, včetně slibu a podpisu nové členky vlády.
Jmenování v komorním prostředí prezidentovy pracovny, ale na Hradě, se dočkal již Jan Kněžínek, který v čele ministerstva spravedlnosti nahradil Taťánu Malou.

(nig)

Správný konec

23.7.2018 - Právo (Publicistika)

Sloupek

Dobré účty dělají dobré přátele. To platí v běžném životě i mezi institucemi, jako jsou stát a církve nebo strany. Takže ve finále mnohem užitečnější než úsilí zdanit peněžní náhrady za nevydaný majetek v rámci církevních restitucí může být inventura, jak probíhalo vydávání nemovitého majetku. Ministr zemědělství Toman (za ČSSD) to vzal za správný konec. Nechá si ověřit, zda organizace spadající pod jeho resort, zejména Státní pozemkový úřad či Lesy ČR, postupovaly, jak měly, a zda stát jejich počínáním netratil. Nic ve zlém, ale do děje mohlo zasáhnout, že ministerstva zemědělství i kultury, jichž se restituce dotkly nejvíc, byly v letech 2013–2017 obsazeny lidoveckými politiky. KDU-ČSL sice za nadstandardní velkorysost ČR vůči církvím nemůže, kšeft dohodli Nečas s Kalouskem, když byla mimo Sněmovnu, avšak je zřejmé, komu fandí.
Naopak Toman přichází z tábora, který je k restitucím kritický. Proto zřídil komisi, jež si posvítí na to, jak byl státní zájem hájen. Otazník visí třeba nad respektováním dekretů prezidenta Beneše. Kdyby se našlo pochybení, bylo by na právnících, aby zjistili, jestli lze zařadit zpětný chod. Ale audit se hodí i pro budoucnost – aby úředníci věděli, že liknavost či šlendrián se netolerují. Jako by nestačilo, že selhala pravicová reprezentace, která štědré restituce dojednala a protlačila parlamentem.
I kdyby z Tomanovy snahy nekápla ani koruna, určitou satisfakci jeho přístup slibuje. Je to takový vrabec v hrsti ve srovnání s Babišovým holubem na střeše. Premiér totiž komunistům odkýval dodatečné zdanění finančích náhrad. To ale nejspíš narazí u Ústavního soudu, jemuž se nemusí líbit ani porušování smluv, ani odebírání desátku z odškodnění.
Kardinál Duka již pohrozil žalobou. Tady nepomůže ani prezident Zeman, který má podobně jako jeho předchůdce Klaus k Dukovi blízko. Když jde o prachy, neznají katolíci bratra. Přitom kdyby restituce proběhly v rozumném rozsahu, mohli jsme si tu nervozitu odpustit.
Z církevních kruhů se navíc šíří zvěsti, že špičky hnutí ujišťují hodnostáře o bezzubosti komunistického návrhu. Prý ANO pouze taktizuje – a ve skutečnosti se spoléhá na to, že ústavní soudci hru na zdanění stopnou a nikdo o nic nepřijde. Vlk se nažere (politici pokus učinili) a koza zůstane celá (právníci nedovolili). Toman aspoň stojí nohama na zemi a transparentně řeší to, co je v jeho moci.

Foto popis|

O autorovi| Lukáš Jelínek (Autor je politolog)

Lukáš Jelínek

Hlídat Hrad bude bývalý šéf Českých věznic obviněný za předražené zakázky

20.7.2018 - Prima (18:55 Velké zprávy)

Klára DOLEŽALOVÁ, moderátorka
--------------------
Pražský hrad bude hlídat firma bývalého šéfa Českých věznic Luďka Kuly. A co je na tom zvláštního, ptáte se? Právě generála Kulu policie před 10 lety obvinila kvůli zakázce na rušičky mobilů ve věznicích a ministr jej kvůli tomu i odvolal. A kolik vlastně taková ostraha Hradu stojí? Tak to už zjišťoval Daniel Janoch.

Daniel JANOCH, redaktor
--------------------
Dobrý večer z Pražského hradu. Téměř 20 milionů korun. Na takovou částku by si měla přijít firma Luďka Kuly za hlídání Pražského hradu. Ve smlouvě, kterou mám tady k dispozici, se doslova píše, že v jeho popisu práce by měla být pořadatelská činnost, ostraha a také kontrola lidí, kteří budou přicházet do tohoto objektu. S kontrolou lidí má nakonec Luděk Kula bohaté zkušenosti ještě z dob, kdy byl generálním ředitelem Vězeňské služby. Z této pozice ho ale před 8 lety odvolal tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, když se ukázalo, že souhlasil se zakázkou na rušičky v hodnotě 20 milionů od společnosti Pb Mont, ale ukázalo se, že tyto rušičky byly nefunkční. Trestní stíhání policie nakonec zastavila. Před několika lety si ještě Luděk Kula pohyboval po boku exministryně Heleny Válkové jako její poradce. A teď se dokonce snaží dostat zpět do vysoké politiky a to tím, že bude kandidovat údajně za hnutí SPD do Senátu. A to také nejspíš mohl být důvod některých spekulací, které tvrdily, že právě to byl důvod, proč Luděk Kula získal zakázku na hlídání Hradu. Nicméně podle toho co mě Hrad dnes oznámil. Tak jediným kritériem pro výběr byla cena a to konkrétně hodinová sazba na jednoho pracovníka ostrahy. A ta tedy, ta vítězná nabídka činí 121 korun na hodinu. Tak budeme přát hodně štěstí zdejším členům ostrahy, aby byli dostatečně ostražití.

Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011