Pohledy a názory


Soudcovská unie ČR varuje: Parlament ČR přijal zákon č. 555/2004 Sb., podle kterého obálky s doručenkou rozesílané po desetitisících denně od soudů musí mít tyto náležitosti: § 50f Doručenka (1) Doručenka musí obsahovat označení a) soudu, který písemnost předal k doručení, b) doručované písemnosti, která byla vložena do obálky, c) adresáta a adresy, na níž má být obálka s písemností doručena, d) doručujícího orgánu. (2) Byla-li písemnost doručena příjemci, musí doručenka kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den byla obálka s písemností odevzdána příjemci, popřípadě o hodině a minutě doručení, má-li být vyznačen podle požadavku soudu, který písemnost předal k doručení, okamžik doručení písemnosti, b) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis, kterým potvrdil, že obálku s písemností odevzdal příjemci, c) jméno a příjmení příjemce, údaj o jeho vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijal za adresáta, a jeho podpis, kterým potvrdil přijetí obálky s písemností.




V sobotu 27.11.2004 byl v sídle CEELI Institutu v Praze (Gröbeho vila v Havlíčkových sadech v Praze 2) slavnostně zahájen čtrnáctidenní kurz pro skupinu soudců z Iráku. Kurzu s názvem „Judging in Democratic Society – Souzení v demokratické společnosti“ se letos a v roce 2005 zúčastní celkem na 200 iráckých soudců, tedy více než polovina z celkového počtu soudců v Iráku. Kurzy jsou poskytovány neziskovou organizací CEELI Institut (Central European and Eurasian Law Initiative) založenou ABA/CEELI v březnu 2000. ABA/CEELI byla založena v roce 1990 Americkým sdružením právníků (advokátní komorou) - ABA, která sdružuje přes 400 000 právníků a soudců v USA s cílem poskytnout mezinárodní pomoc při právních reformách a podporovat myšlenky právního státu na celém světě.




Usnesení 14. Shromáždění zástupců sekcí SU ČR (Jindřichův Hradec 19. a 20.11.2004) Shromáždění zástupců sekcí Soudcovské unie ČR ...




Soudcovská unie ČR v minulosti opakovaně protestovala proti opětovným zásahům do právní úpravy hmotného zabezpečení soudců a protiprávnímu způsobu, kterým k těmto zásahům docházelo. Naposledy se takto vyjádřilo Shromáždění zástupců sekcí SU ČR, nejvyšší orgán Soudcovské unie ČR, na svém zasedání ve dnech 19. a 20. 11. 2004. Přesto Soudcovská unie ČR, vědoma si devastujících účinků soudních sporů mezi soudci a státem na již tak chatrnou důvěru společnosti v principy právního státu, znovu upřednostnila smírné jednání a vyzvala soudce ke zdrženlivosti. Motivem této výzvy byl návrh Senátu Parlamentu ČR, dotýkající se i platů soudců. SU ČR tento návrh považovala za počátek nového přístupu moci zákonodárné k hmotnému zabezpečení soudců, přístupu respektujícího právní záruky včetně záruk ústavních. Odmítnutí senátního návrhu Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR chápe Soudcovská unie jako opětovné nerespektování těchto záruk ze strany zákonodárné moci. SU ČR se proto necítí nadále vázána ani svým postojem vyjádřeným ve společném prohlášení s tehdejším ministrem spravedlnosti JUDr. Čermákem v lednu 2004.




„Dejte přečíst svůj rozsudek vlastnímu dítěti. Pokud mu nebude rozumět, není to dobrý rozsudek“, řekl v zásadním projevu na výročním zasedání Soudcovské unie její prezident Jaromír Jirsa. Kritický pohled na justici, tedy do vlastních řad, byl jedním ze sympatických rysů velmi otevřeného jednání české profesní organizace soudců. Zároveň se tu jako naprosto zásadní objevily apely na sebedůvěru soudcovského stavu, ať to bylo ve vystoupeních četných zahraničních i tuzemských hostů nebo samotných soudců – delegátů. Za prvořadý úkol justice považuje předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček emancipaci soudní moci ve vztahu k ostatním mocenským pilířům státu. V této souvislosti vyzval k nové diskusi o soudcovské samosprávě.




Doporučujeme vaší pozornosti článek: "Vnitrostátní soudce jako soudce práva Společenství". Autorem je JUDr. Petr Vaněček z Okresního soudu v Pardubicích. Z textu vybíráme: "V termínu od 11. do 14. října 2004 se v Lucemburku konal seminář nazvaný „Vnitrostátní soudce jako soudce práva společenství“. Jednalo se o první setkání organizované Soudním dvorem Evropských společenství pro soudce z nových členských států Evropské unie. Akce byla pořádána s ohledem na výjimečný kontext rozšíření Evropské unie a jejím účelem bylo seznámit účastníky s hmotněprávní i procesní praxí práva Společenství. Vedle třinácti českých soudců se semináře zúčastnili i kolegové z ostatních do Evropské unie nově přistoupivších zemí, přičemž největší skupinu tvořili polští soudci (28 soudců) a naopak počtem nejmenší byla výprava soudců z Malty (3 soudci).




Návštěvu významných institucí Evropské unie popisují v časopisu Soudce 11/2004 JUDr. Radka Šimková z Městského soudu v Praze a JUDr. Martina Lorencová z Okresního soudu v Litoměřicích. Foto Evropského soudního dvora: JUDr. Ladislav Derka. Autorky článku "Za dvanácti hvězdičkami" mimo jiné uvádějí: "V květnu tohoto roku se z nás, občanů České republiky, stali, ať jsme si to přáli nebo ne, občané Evropské unie. Slýchali jsme o ní už dlouho před tím. O jejích zakládacích smlouvách a těch dalších, které na ně navazovaly. Dále jaké orgány Unie má a o čem rozhodují, o třech pilířích, i o tom, že naše právní předpisy musejí být v souladu s předpisy komunitárními a že komunitární právo má přednost před právem vnitrostátním. Nyní Evropská unie sestává z 25 členů a je nazývána „Evropou zítřka“.




Věc: dopis ze dne 8.9. 2004 - rozhovor z Respektu 1) Článek v Respektu neprošel autorizací; psal jsem sice redaktorovi připomínky, ale bohužel nebyly vždy vzaty na vědomí. Řadu spojení bych nikdy nepoužil a nejsou ani v souladu s mými názory. Například spojení "na Západě si soudcovská lobby vymohla...", stejně tak spojení o "superfeminizovaném odvětví práva" nebylo přesné, a mezi takové věty patří i "úplatnost vysoká a vládne tam Orient nejhoršího kalibru", které se Vám nezdá, a které jsem také nepoužil.




Všichni jsme neustále v jakémsi vleku událostí. A události – zdá se – přicházejí rychleji, než kdy v dějinách přicházely. Není pravdou, že nikdo nemá na nic čas. Má. Jenže zpravidla ne na to, co byste si zrovna vy (čtenář těchto řádků) nebo já představovali. Soudci, jak známo, nemají čas absolutně, definitivně a vůbec. Při každé příležitosti vysvětlují důvody tohoto tvrzení a já rozhodně nechci komukoliv vykrádat téma, takže se teď nebudu zabývat výčtem všech těch překážek, které jsou soudcům stavěny do cesty zlou mocí zákonodárnou a ještě zlejší mocí výkonnou.




Vážený pane kolego, pravidelně soudce vyzývám, aby byli vstřícní k médiím, aby se nebránili rozhovorům s novináři. Jsem tedy rád, pokud jste se rozhodl poskytnout rozhovor pro týdeník Respekt a prezentoval jste zde své názory na justici a soudce. S většinou Vašich názorů zveřejněných v rozhovoru souhlasím. Mám však vážné výhrady k té části rozhovoru, ve které jste se vyjadřoval ke korupci na českých rejstříkových soudech. Budu Vás nyní citovat: „Není sporu, že třeba na obchodních rejstřících, což je dnes součást soudů, je úplatnost vysoká a vládne tam Orient nejhoršího kalibru“.



Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011