JUDr. Petr Vrtěl, člen Republikové rady SU ČR

S počátkem nového roku 2026 váže soudce nově stanovená zákonná povinnost uvedená v § 82a zákona č. 6/2002Sb., o soudech a soudcích etc, ve znění od 1. 1. 2026 (dále jen „ZSS“) předkládat předsedovi soudu do 6 měsíců od jejich přidělení nebo přeložení, nejpozději tři měsíce před uplynutím doby, na kterou je sestaven, individuální vzdělávací plán na dobu příštích 3 let. Podle stále platného ust. § 82 soudce nese odpovědnost za svou odbornou úroveň při výkonu své funkce  a je povinen dbát svým soustavným vzděláváním  o prohlubování svých odborných  právních a dalších znalostí potřebných pro řádný výkon funkce. K tomu má soudce vedle samostatného studia využívat zejm. vzdělávací akce organizované Justiční akademií (dále jen „JA“), popř. soudy či vysokými školami.

Nová povinnost sestavovat tříleté vzdělávací plány soudci byla přijata parlamentem na základě mediální a veřejné kritiky mírnosti trestu uloženého pachateli sexuálně motivovaných trestných činů, která byla provedena novelou ZSS známou jako tzv. Lex Anička. Veřejná kritika vedla parlament k opatření, které má cíl zvýšit odbornou úroveň soudců a minimalizovat excesy při soudním rozhodování, které mohou vést k pochybám o odborné úrovni soudců. Jakkoliv lze pochopit kritiku některých soudních rozhodnutí a současně bez okolků akceptovat nezbytnou povinnost soudce se celoživotně vzdělávat, nelze nabýt dojmu, že uvedená povinnost soudce sestavovat tříleté vzdělávací plány je spíše plácnutím do vody, než vážně míněným opatřením vedeným opravdovou starostí o celoživotní vzdělávání soudců.

Pokud by měl soudce podle ZSS přednostně využít nabídky vzdělávacích aktivit JA, pak naráží na omezené schopnosti a rozpočtové možnosti této státní vzdělávací instituce. Není totiž výjimečné, že soudci mají takový zájem o nabízený seminář JA, že se pro nedostatek kapacit na seminář nedostanou. Nedávnou jsem učinil takovou zkušenost při snaze přihlásit se jako trestní soudce na důležitý seminář k novele trestního zákoníku a trestního řádu provedenou zák. č. 270/2025Sb. Stanovená kapacita byla 90 účastníků a ani tato kapacita neuspokojila zájem z řad soudců a státních zástupců. Do konce roku 2025 to byl jediný seminář s touto tématikou. Obrovský zájem je také o jazyková školení, školení ohledně duševní hygieny a zvládání stresu, ale také i o čistě specializovaná školení v dané právní specializaci soudcovské agendy (např. v exekuční agendě). Streamovací služba je sice možnou cestou jak rozšířit možnosti účasti dalších zájemců, ale streamování semináře přímou osobní účast  s možností diskuse s přednášejícími či s kolegy o přestávkách - živý kontakt nenahradí. Není tedy pravda, že by se soudci nechtěli vzdělávat a neměli zájem o nabídku seminářů a konferencí organizovaných JA. Pokud by měl stát vážnou starost o vzdělávání soudců, měl by se očima ministra spravedlnosti podívat na plánovaný rozpočet JA. Je veřejným tajemstvím, že JA nemá také pro rok 2026 dostatek finančních prostředků pro realizaci svých zamýšlených vzdělávacích aktivit a provozních výdajů. Je také všem zainteresovaným zřejmé, že JA není schopna na více jak 1 rok naplánovat konkrétní vzdělávací program seminářů a konferencí. Vypracované vzdělávací plány soudců na období tří let tak budou jen bezobsažným formulářem, který povede jen ke zvýšení administrativní zátěže správy soudů, ale rozhodně nepovede ke zvýšení účasti soudců na vzdělávacích aktivitách zejm. JA, kterou by měli prioritně využívat k tomuto účelu. 

Zvýšit odbornou úroveň soudců prostřednictvím jejich účasti na vzdělávacích aktivitách JA by bylo možno podle mého názoru zajistit na jedné straně pozitivní motivací soudců a státních zástupců a dalších pracovníků justice – tedy rozšířením kapacit a vzdělávacích programů JA včetně nutného zvýšení tristní úrovně stravovacích a ubytovacích kapacit JA a na straně druhé stanovením např. povinného penza hodin ročně nebo druhu školení (jako např. u soudních funkcionářů povinnost absolvovat manažerské školení ke správě soudů), které by měl soudce vykázat svou účastí na těchto vzdělávacích aktivitách. To by ale muselo znamenat navýšení rozpočtu JA, která bojuje s nedostatkem rozpočtových prostředků, což se projevuje právě omezeních kapacit, nedostatečnou renovací ubytovacích kapacit a v neposlední řadě i takovou drobností jako je úroveň stravování, která se v poslední době stává stále častěji terčem hojné kritiky ze strany účastníků vzdělávacích aktivit. Kdo byl účasten na školení či výměnné vzdělávací akci na podobných akademiích v našich sousedních zemích (včetně Slovenské republiky!) a porovná úroveň vybavení těchto vzdělávacích institucí, propadne dojmu, že jsme ve střední Evropě jedna z nejchudších a nejméně ekonomicky vyspělých zemí...V této souvislosti Soudcovská unie na svém posledním zasedání republikové rady dne 4. 12. 2025 vyjádřila podporu JA v její snaze o navýšení rozpočtu pro rok 2026 a současně žádá o svého zástupce v radě JA, aby mohla participovat na žádoucích změnách v JA. Zde by svou aktivní roli mohly sehrát i neformální reprezentace justice jako je Kolegium předsedů krajských soudů či tzv. Justiční šestka. Pojďme se o povinném vzdělávání soudců bavit vážně a nedejme volné pole působnosti populistickým neuváženým krokům, které jsou myšleny spíše nevážně než převážně vážně. Jeden návrh z dílny Soudcovské unie je již na stole – studijní soudcovské volno. Kdo zvedne první hozenou rukavici?