Monitoring médií
Datum:
Zobrazit
Ministerstvo a ČAK jednají o prolomení bankovního tajemství u advokátních úschov
18.04.2024
-
ceska-justice.cz
(Advokacie)
Ministerstvospravedlnosti a Česká advokátní komora (ČAK) chtějí snížit riziko zpronevěry peněz z advokátních úschov prolomením bankovního tajemství ve prospěch ČAK. Ministerstvo nyní návrh řeší s bankami a chtělo by ho uplatnit jako pozměňovací k novele zákona o advokacii, která ve Sněmovně prošla prvním čtením. Uvedl to mluvčí ministerstva Vladimír Řepka s tím, že součástí návrhu by mělo být i omezení možnosti nakládat s penězi na daném účtu.„V současné době velmi intenzivně pracujeme na dosažení vzájemné dohody mezi všemi dotčenými subjekty. Věřím, že brzy dosáhneme konsensuálního návrhu, který bude vyhovovat všem stranám,“ uvedl ministrspravedlnostiPavelBlažek (ODS).Mluvčí ČAK Iva Chaloupková potvrdila, že stavovské sdružení se diskusí účastní. Snaží se na nich prosadit i to, aby přijatá opatření nezvýšila administrativní zátěž pro advokáty nad nezbytně nutnou míru.„Česká advokátní komora konkrétně prosazuje zejména možnost prolomit bankovní tajemství tak, aby banky mohly poskytnout kontrolní radě ČAK na její žádost informace o stavu a pohybech na účtu advokátní úschovy,“ popsala mluvčí. „Je otevřená i dalším návrhům, které přispějí k bezpečnosti advokátních úschov, například vytvoření specifického bankovního produktu – úschovního účtu, z něhož by banka mohla peněžní prostředky vyplatit jen na předem stanovené účty odsouhlasené účastníky smlouvy o úschově,“ pokračovala.Chaloupková doplnila, že jedním ze záměrů ČAK je zvýšit transparentnost advokátních úschov po kauze advokátky Heleny Sukové. Žena podle vyšetřovatelů zpronevěřila uschované peníze 44 klientů a celkem jim způsobila škodu přes 153 milionů korun. Policie advokátku obvinila v září roku 2022, návrh na obžalobu na ni doposud nepodala. „Lhůta na vyšetřování byla prodloužena do července,“ sdělil na dotaz ČTK mluvčí pražských policistů Richard Hrdina.Poškození klienti trvají na tom, že ČAK nenastavila systém, jenž by zpronevěrám peněz z advokátních úschov účinně zabránil. Komora je podle nich spoluzodpovědná za způsobenou škodu. Lidé, kteří přišli o celoživotní úspory, přirovnali svou situaci k podvedeným klientům zkrachovalého H-Systemu. ČAK trvá na tom, že nepochybila a že ani policie u Sukové dříve neodhalila žádná pochybení.(čtk)
Blažek zkritizoval evropské žalobce v ČR kvůli únikům do médií, pošle stížnost
18.04.2024
-
ceska-justice.cz
(Politika)
MinistrspravedlnostiPavelBlažek (ODS) ostře zkritizoval evropské žalobce působící v ČR. Podle něj opakovaně tolerují zveřejňování policejních materiálů z případů, které dozorují, v médiích. Na síti X uvedl, že pošle stížnost evropské centrále (EPPO). Připojil odkaz na dnešní text serveru Seznam Zprávy, který přinesl informace z policejních odposlechů v kauze korupce v krajských nemocnicích.„Tzv. evropští prokurátoři nepůsobí v ČR proto, aby opakovaně tolerovali nezákonné zveřejňování policejních materiálů z jimi dozorovaných případů – vždy stejnou redakcí. Nemám jinou možnost než poslat stížnost na evropskou centrálu, nejsou totiž v české jurisdikci,“ napsal Blažek.„Ale pokud nedojde k nápravě, bude legitimní zabývat se otázkou, zda jejich práci nezvládne lépe naše soustava státního zastupitelství, jejíž předností je i to, že je pod zákonnou veřejnou kontrolou,“ doplnil. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka dodal, že dnešní článek není jediným případem a že avizovaná stížnost se zpracovává.Tisková mluvčí EPPO Tine Hollevoetová napsala, že úřad na stížnost zareaguje, až ji jeho lucemburská centrála obdrží. Do té doby záležitost komentovat nebude.Podle šéfredaktora serveru Seznam Zprávy Jiřího Kubíka není zcela zřejmá souvislost mezi Blažkovým tweetem a článkem, který k němu přiložil. „Ve zmíněném článku totiž z žádných nezákonně zveřejněných policejních materiálů nečerpáme,“ reagoval Kubík. Kauza, v níž policie stíhá deset lidí, se týká úplatků kolem zakázek v krajských nemocnicích na severu Čech a v Jihlavě. Seznam Zprávy se v aktuálním článku odvolávají na zdroje, které jsou obeznámené s výslechem jednoho ze svědků. Zmiňují policejní videozáznam ze skrytých kamer, na kterém je údajně vidět, jak si obvinění rozdělují úplatky. Server připojil také krátký přepis jednoho rozhovoru z policejních odposlechů.Blažek Seznam Zprávy kritizuje opakovaně. Server v minulosti mimo jiné mapoval kauzy kolem ministrova náměstka Antonína Stanislava (ODS), který následně rezignoval.Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřuje od června 2021 ve 22 zúčastněných členských státech trestné činy poškozující finanční zájmy Evropské unie. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž jej nedávno označil za svým způsobem nejpokročilejší formu spolupráce členských států EU v trestních věcech. Centrála EPPO sídlí v Lucemburku, na vnitrostátní úrovni působí evropští pověření žalobci – v Česku tedy čeští státní zástupci, kteří se specializují na případy zneužívání unijních prostředků a odpovídají za vedení vyšetřování a trestního stíhání. Postupují při tom zcela nezávisle na vnitrostátních orgánech.(čtk, epa)
Soudcovská unie podpoří stávku pracovníků v justici kvůli nízkým platům
18.04.2024
-
ceska-justice.cz
(Politika)
Soudcovskáunie podpoří případnou stávku administrativních pracovníků justice kvůli nízkým platům. Upozornila na kolaps na některých soudech zapříčiněný odchodem zaměstnanců. Česká justice jako první tento týden upozornila, že pražské soudy čelí hromadným odchodům zaměstnanců.Na prvním stupni trestního úseku Městského soudu v Praze klesl počet protokolujících úřednic na třetinu předpokládaného počtu. Na některých soudech tak vznikají dokonce petice soudců za zvýšení platů administrativy. Problémy se zabezpečením odborného justičního personálu ale mají soudy pro celé zemi.„Soudcovskáunie se ztotožňuje s oprávněnými platovými požadavky administrativních pracovníků justice a upozorňuje na kolaps na některých soudech v důsledku odchodu zaměstnanců,“ napsalo stavovské sdružení soudců. „Zároveň vyjadřuje plné pochopení pro jejich snahu o důstojné ohodnocení práce a podporuje všechny legitimní prostředky k dosažení tohoto cíle, včetně případné stávky,“ doplnila unie.Prohlášení vydala u Unie VSÚ, která zastupuje vyšší soudní úředníky. Prvotní ambiciózní plán na zvyšování reálných platů zaměstnanců v?justici podle Unie pouze zalepil díru v?rozpočtech soudů, které pod tíhou škrtů a úspor odstoupily od dříve vyplácených odměn v?polovině a v?závěru roku, resp. většinou alespoň v?jeho závěru. „V současné době se pak stav jeví tak, že právě shora zmiňované mimořádné odměny jsou nahrazeny právě zmiňovaným navýšením rozpočtu na platy zaměstnanců. Přitom je nutné si uvědomit, že dříve vyplácené odměny pro mnohé z nás představovaly nikoli úsporu na dovolenou, ale například pokrytí pravidelných ročních výdajů, jakým může být i obyčejný roční kupón na hromadnou dopravu,“ uvedli zástupci Unie VSÚ v prohlášení zaslaném České justici s tím, že apelují na řešení.Stejně jako ostatní administrativní pracovníci si vyšší soudní úředníci stěžují, že finanční ohodnocení není již dlouhodobě odpovídající práci v justici co do množství, zodpovědnosti a náročnosti pracovních úkolů.Představitelé soudů poukazují na nízké platové ohodnocení svých pracovníků – tedy nikoliv soudců, ale například zapisovatelek či pracovníků IT – dlouhodobě. Poukazují na to, že pokud se situace nezmění, řadu soudů by mohlo postihnout citelné omezení činnosti. Loni u ministerstva financí vyjednali peníze na navýšení platů, zaměstnanci soudů dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy budou nadále růst a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek.Místopředseda Nejvyššíhosoudu Petr Šuk k tomu tehdy uvedl, že dorovnání by mohlo omezit časté odchody zaměstnanců za lepšími platy a zabránit případným stávkám nebo žalobám. Dohodu nicméně označil za kompromis, podle jeho názoru by pracovníci v justici měli dostat víc.Na ministraspravedlnostiPavlaBlažka (ODS) se nedávno obrátili zaměstnanci Obvodního soudu pro Prahu 6 dopisem. Uvedli, že navýšení platů reálně vedlo k tomu, že přestali dostávat odměny v polovině a na konci roku. „Dříve vyplácené odměny pro mnohé z nás představovaly nikoli úsporu na dovolenou, ale například pokrytí pravidelných ročních výdajů, jakým může být i obyčejný roční kupon na hromadnou dopravu,“ podotkli. Tabulkové platy jsou podle autorů dopisu naprosto demotivační pro případný nástup mladých zaměstnanců i pro stávající pracovníky.Už tak neutěšenou personální situaci komplikuje podle aktérů v justici i to, že po stávajících úřednících se požaduje čím dál více úkonů a systémy, které by jim měly práci usnadňovat, ji naopak často přidělávají. Jako příklad uvádějí nedávný problém se zápisy do rejstříku trestů, zmatený proces předávání vymáhání justičních pohledávek Celní správě či agenda spojená se zastavováním marných exekucí. To vše vede k ještě větší frustraci těch, kteří přes nízký plat stále ještě setrvávají.(epa, pd, čtk)
Chceme bydlet a zakládat rodiny, píší justiční úředníci Blažkovi. Soudcovská unie podpoří stávku
18.04.2024
-
ceska-justice.cz
(Politika)
Soudcovskáunie podpoří případnou stávku administrativních pracovníků justice kvůli nízkým platům. Česká justice jako první tento týden upozornila, že pražské soudy čelí hromadným odchodům zaměstnanců. „I my pracující v justici jsme lidé, kteří chtějí mít kde bydlet, a mnohdy podstatně více než polovina našeho platu je vynaložena na náklady bydlení, chceme zakládat rodiny, případně máme rodiny, kdy chceme zajistit dětem jejich běžné potřeby, máme zájem se pokusit zajistit se na důchod – například spořením, což též v mnoha našich případech nelze, kulturní život je pak již nadstavba na zmiňované,“ uvedli zástupci Unie VSÚ v dopise ministrovispravedlnostiPavluBlažkovi (ODS).Na prvním stupni trestního úseku Městského soudu v Praze klesl počet protokolujících úřednic na třetinu předpokládaného počtu. Na některých soudech tak vznikají dokonce petice soudců za zvýšení platů administrativy. Problémy se zabezpečením odborného justičního personálu ale mají soudy pro celé zemi.„Soudcovskáunie se ztotožňuje s oprávněnými platovými požadavky administrativních pracovníků justice a upozorňuje na kolaps na některých soudech v důsledku odchodu zaměstnanců,“ napsalo stavovské sdružení soudců. „Zároveň vyjadřuje plné pochopení pro jejich snahu o důstojné ohodnocení práce a podporuje všechny legitimní prostředky k dosažení tohoto cíle, včetně případné stávky,“ doplnila Unie. Úředníci jsou prý často „srdcaři“, kteří si dokáží ledacos odpustit, situace už je ale neúnosná.Dopis napsali zástupci Unie VSÚ, která zastupuje vyšší soudní úředníky. Prvotní ambiciózní plán na zvyšování reálných platů zaměstnanců v?justici podle Unie pouze zalepil díru v?rozpočtech soudů, které pod tíhou škrtů a úspor odstoupily od dříve vyplácených odměn v?polovině a v?závěru roku, resp. většinou alespoň v?jeho závěru. „V současné době se pak stav jeví tak, že právě shora zmiňované mimořádné odměny jsou nahrazeny právě zmiňovaným navýšením rozpočtu na platy zaměstnanců. Přitom je nutné si uvědomit, že dříve vyplácené odměny pro mnohé z nás představovaly nikoli úsporu na dovolenou, ale například pokrytí pravidelných ročních výdajů, jakým může být i obyčejný roční kupón na hromadnou dopravu,“ uvedli zástupci Unie VSÚ v dopise pro Blažka zaslaném České justici s tím, že apelují na rychlé řešení.MinistrspravedlnostiPavelBlažek Foto: Úřad vládyPlaty, které jsou stanoveny touto platovou tabulkou jsou podle úředníků naprosto demotivační pro případný nástup mladých zaměstnanců. Soudům se tak nedaří vůbec zajistit mladé lidi za nabízených platových podmínek. „Platy jsou však demotivační i pro stávající zaměstnance, kdy za opravdu zodpovědnou, psychicky náročnou a důležitou pracovní činnost nejsou ani průměrně ohodnocení (viz průměrný plat, resp. mzda v ČR očekávaná pro rok 2024 – 43 967 Kč). Zaměstnanci jsou tímto často frustrováni, je velmi prohlubována odlišnost zaměstnanců v justici od ostatních profesí zajišťujících rovněž základní funkci státu,“ uvádí VSÚ.Jde o náročnou a odpovědnou práci, píší VSÚStejně jako ostatní administrativní pracovníci si vyšší soudní úředníci stěžují, že finanční ohodnocení není již dlouhodobě odpovídající práci v justici co do množství, zodpovědnosti a náročnosti pracovních úkolů.Představitelé soudů poukazují na nízké platové ohodnocení svých pracovníků – tedy nikoliv soudců, ale například zapisovatelek či pracovníků IT – dlouhodobě. Poukazují na to, že pokud se situace nezmění, řadu soudů by mohlo postihnout citelné omezení činnosti. Loni u ministerstva financí vyjednali peníze na navýšení platů, zaměstnanci soudů dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy budou nadále růst a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek.Místopředseda Nejvyššíhosoudu Petr Šuk k tomu tehdy uvedl, že dorovnání by mohlo omezit časté odchody zaměstnanců za lepšími platy a zabránit případným stávkám nebo žalobám. Dohodu nicméně označil za kompromis, podle jeho názoru by pracovníci v justici měli dostat víc.Na ministraspravedlnostiPavlaBlažka (ODS) se nedávno obrátili zaměstnanci Obvodního soudu pro Prahu 6 dopisem. Uvedli, že navýšení platů reálně vedlo k tomu, že přestali dostávat odměny v polovině a na konci roku. „Dříve vyplácené odměny pro mnohé z nás představovaly nikoli úsporu na dovolenou, ale například pokrytí pravidelných ročních výdajů, jakým může být i obyčejný roční kupon na hromadnou dopravu,“ podotkli. Tabulkové platy jsou podle autorů dopisu naprosto demotivační pro případný nástup mladých zaměstnanců i pro stávající pracovníky.Už tak neutěšenou personální situaci komplikuje podle aktérů v justici i to, že po stávajících úřednících se požaduje čím dál více úkonů a systémy, které by jim měly práci usnadňovat, ji naopak často přidělávají. Jako příklad uvádějí nedávný problém se zápisy do rejstříku trestů, zmatený proces předávání vymáhání justičních pohledávek Celní správě či agenda spojená se zastavováním marných exekucí. To vše vede k ještě větší frustraci těch, kteří přes nízký plat stále ještě setrvávají.(epa, pd, čtk)
Trest za vydírání pro bývalého zastupitele
18.04.2024
-
ČT 1
(18:00 Události v regionech - Ostrava)
Jana FABIANOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejvyššísoud odmítl dovolání podnikatele a bývalého olomouckého zastupitele za hnutí ANO Jaroslava Spáčila, tomu vyměřil olomoucký vrchní soud 5 let vězení za vydírání dvou žen. Podle pravomocného verdiktu se od nich snažil v roce 2019 a 20 hrubým nátlakem získat peníze, o kterých byl přesvědčený, že na ně má nárok. Spáčil, který je majitelem mezinárodní logistické firmy, vinu popíral.
20 let od vstupu do EU
18.04.2024
-
ČT 24
(20:00 90' ČT24)
Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Dobrý večer z Evropského parlamentu v Bruselu. Náš vstup do Evropské unie přinesl mimo jiné pracovní příležitosti v evropských strukturách a všude tam, kde mohou mít členské státy svoje zástupce. A svých šancí se chopili i čeští podnikatelé. Jak jsme uspěli? Hosty bruselské debaty jsou: Edita Hrdá, velvyslankyně, stálá představitelka České republiky při Evropské unii, dobrý večer.Edita HRDÁ, stálá představitelka ČR při EU
--------------------
Dobrý večer.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Jiří Šedivý, výkonný ředitel Evropské obranné agentury, dobrý večer.Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Dobrý večer.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Jan M. Passer, soudce soudního dvora Evropské unie.Jan M. PASSER, soudce Soudního dvora EU
--------------------
Dobrý večer.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Pavel Zelenka, ředitel České podnikatelské reprezentace v Bruselu. Dobrý večer.Pavel ZELENKA, ředitel, Česká podnikatelská reprezentace v EU
--------------------
Dobrý večer.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
A vítám i Ivana Hodáče, ekonoma a lobbistu. Dobrý večer.Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Dobrý večer.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Jaký je obraz Česka v Bruselu? Jak se to během těch 20 let proměňovalo? Paní Hrdá, když my jsme před 20 lety do Unie vstupovali, tak vás to táhlo do Bruselu? Měla jste ten sen tady pracovat?Edita HRDÁ, stálá představitelka ČR při EU
--------------------
Tak to asi jsem úplně ten sen neměla, ale byla jsem přesvědčená o tom, že Brusel je místo, kde se o nás bude rozhodovat, že Brusel je místo, kde jsme vlastně chtěli být, protože když jsme vstupovali do Evropské unie, tak si všichni asi dobře vzpomínáme, že jsme se chtěli odstřihnout od té komunistické minulosti, chtěli jsme být součástí Západu, a to se nám koneckonců podařilo.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Pane Passere, pro vaši kariéru byl někde Brusel jako položka, kam se chcete dostat?Jan M. PASSER, soudce Soudního dvora EU
--------------------
Pro mne to byl spíš Lucemburk, který je sídlem soudního dvora. V tomto směru ta paralela s Českou republikou funguje docela dobře, protože stejně jako je Brno hlavním městem české justice, všechny nejvyšší soudy a ústavní sídlí tam, tak vlastně Evropská unie má základní instituce v Bruselu, ale soudní dvůr sídlí v Lucemburku 200 km po dálnici. Zde ta paralela Praha–Brno je úplně přesná. Pro mne to do velké míry byla nějaká životní důležitá etapa. Specializoval jsem se na evropské právo a koneckonců i na Nejvyššísprávnísoud, si mne tehdy Dr. Baxa pozval právě v kontextu přistoupení k Evropské unii a aplikace evropského práva českými soudy.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Pane Horáči, vy jste před 20 lety věděl, že zamíříte do Bruselu, že to bude váš druhý domov v podstatě?Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Tak já jsem v Bruselu už od roku 1980, takže když jsme vstupovali do Evropské unie, tak v té době jsem zastupoval už automobilový průmysl, že jo, a předtím Time Warner, velkou mediální společnost americkou na světě. Takže pro mě to bylo něco jiného jenom z hlediska toho, že do toho přišla Česká republika, ale v tom Bruselu už jsem byl mnoho, mnoho let.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Jak úzce vy jste svázal svůj život s Bruselem? Před 20 lety jste byl voják, byl jste v Severoatlantické alianci. Zajímala vás Evropská unie?Pavel ZELENKA, ředitel, Česká podnikatelská reprezentace v EU
--------------------
Určitě ano. Pro mě to byl taky velká změna a velké očekávání, já jsem měl tu možnost přímo být na území Bruselu a spolu s mými kolegy, s mými kamarády oslavit tento velký krok pro nás. Určitě ano.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Pane Šedivý, vy jste byl i ministrem obrany České republiky. Je ta pozice, která se týká bezpečnosti, ale v evropských strukturách pro vás důležitější, stejně důležitá? Je potřeba vlastně spojovat i ty zkušenosti ze Severoatlantické aliance a využívat je tady?Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Je jiná samozřejmě, protože pracuji pro mezivládní organizaci Evropská obranná agentura a tam se zodpovídáme členským státům. Na druhou stranu ta moje minulost, která se tak či onak zabývala vždy obranou a bezpečností, tedy od devadesátých let, ať již výukou na univerzitě, nebo v zahraničí, to ministr obrany, a 10 let v NATO předtím, než jsem nastoupil do současné funkce, takže ten Brusel je mi tak nějak souzený, ale já jsem si to před těma 20 lety asi nedovolil vůbec představit, že nakonec téměř 15 let své profesní kariéry a života strávím v tomto městě.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Pane Hodáči, Financial Times o vás napsaly: "Je považován za jednoho z nejvytrvalejších a nejúspěšnějších z 15 tisíc lobbistů v Evropské unii." A prý v Evropském parlamentu nebyl nikdo, kdo by vám nezvedl telefon. Opravdu nikdy se to nestalo?Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Tak samozřejmě stalo se to někdy, ale byly to výjimky, protože když máte za sebou celý automobilový průmysl, když máte za sebou největší mediální společnost na světě a když hlavně se s těma lidma znáte a ty lidi vědí, že jim vlastně taky něco přinášíte.,To, že Brusel není jednosměrná ulice, je to dvousměrná ulice, tak s vámi chtějí mluvit. A když vám nezvedli telefon, tak vám během 24 hodin zavolali zpátky. Takže je to networking, je to, co tady děláte, a je to taky, jaký prostě vztah s těmi lidmi si vytvoříte.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Pane Zelenko, já už jsem to říkala, vy jste působil jako voják, dokonce i v mezinárodních misích. Je ten Brusel nějak srovnatelný adrenalin? V čem případně?Pavel ZELENKA, ředitel, Česká podnikatelská reprezentace v EU
--------------------
Tak určitě ano. Ten Brusel ve své podstatě pro mě v té nové pozici, které jsem teďko, je určitě důležitý z pohledu zastupování našich podniků, podnikatelské i zaměstnavatelské reprezentace je to trošku odlišná věc od toho, co jsme dělali v době, kdy jsem působil v Natu, ale je to zajímavý a určitě tam je to silné propojení i s podporou těch našich firem a našich podnikatelských subjektů.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Pane Passere, vy jste soudcem soudního dvora Evropské unie, jaký to je pocit nebo jaké to je připravovat se na to, že budete soudit svůj vlastní stát, vynášet rozsudky třeba i proti České republice?Jan M. PASSER, soudce Soudního dvora EU
--------------------
Je to součást té práce, ale my máme jedno základní pravidlo, že já někdy nemohu být soudcem zpravodajem ve věci, která přišla z České republiky. Mohu být členem senátu, v tomto směru tedy Českou republiku mohu v uvozovkách, soudit, ale vlastně ta míra angažovanosti je o něco menší, než kdybych tu věc tedy přímo zpravodajoval, to znamená, byl bych tím, kdo by zpracovával návrh rozhodnutí, předkládal ho kolegům. V tomto směru platí určitý odstup, ale jinak vlastně pro soudce soudního dvora platí to, co pro komisaře a pro ostatní vysoké představitele. My nejsme v těch institucích, abychom hájili zájmy daného členského státu- ta doba mandátu je dobou pro Evropskou unii, jsme nominováni členským státem, ale nejsme jeho agenty. To vlastně i v rámci soudního řízení je úloha někoho jiného.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
To navenek a dobře, takto dělat svoji práci. A uvnitř?Jan M. PASSER, soudce Soudního dvora EU
--------------------
Uvnitř je to nějaká míra profesionálního odstupu. Jsou kauzy, které vám jsou bližší, jsou kauzy, které vám jsou vzdálenější. I z hlediska nějakého emocionálního zapojení, ale je to skutečně prostě míra profesionálního odstupu, kterou musíte v každé té věci mít.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Potkal jste nějakého kolegu, který by s tím měl problém? Bavíte se o tom?Jan M. PASSER, soudce Soudního dvora EU
--------------------
Nepotkal. Přiznám se, že nepotkal. A to, že soudce pochází z určitého členského státu, za prvé nemůže být námitkou podjatosti, to znamená, účastník řízení nemůže uspět s tím, že řekne "já nechci, aby mě soudil soudce z toho nebo z toho členského státu" a současně to, že soudce v té kauze nesedí, tak také vlastně není žádný handicap. Mimochodem trochu jinak to platí ve Štrasburku u Evropského soudu pro lidská práva. Tam vlastně soudce ze státu, od kterého ta kauza přišla, v té věci zasedá, takže tam ten náš způsob fungování je trochu jiný.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Pane Šedivý, i s tou poměrně silnou kariérou v obranné a bezpečnostní oblasti, ta vaše nová pozice je vlastně nová i pro Českou republiku, je to Středoevropan, kdo vede tuto agenturu. Bylo těžké přesvědčit třeba politiky a úředníky ve Francii a v Německu o tom, že právě vy jako Středoevropan ji máte vést?Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Já jsem prošel výběrovým řízením poměrně náročným a součástí celé té snahy České republiky, musím říct, a české diplomacie podpořit mne bylo také lobbování právě v hlavních městech, a zejména těch větších států. A já jsem měl tedy to štěstí, že se mi celkem povedl ten pohovor samotný, a to interview, to už bylo to samotné finále, ale tomu předcházela docela intenzivní kampaň, kdy skutečně já už jsem měl předběžnou podporu právě třeba Francie nebo Berlína, ale také dalších států. A já jsem také několik těch hlavních měst v rámci lobbovací kampaně v tom výběrovém řízení objel. A například ohromně zajímavý rozhovor, návštěva Lisabonu, protože tehdejší ministr obrany Joao Cravinho, který potom byl ministr zahraničí a velice obranně rozuměl, tak on si chtěl se mnou nejprve, než se rozhodne, zdali mě podpoří, nebo ne, promluvit. Takže tam se s ním vlastně velmi dobře seznámil, a to se mi potom hodilo v té další práci, protože s těmi ministry obrany přicházím pravidelně do jednání a do styku.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Paní Hrdá, co si Brusel o Česku myslí? Co nejvíc slýcháváte za celou dobu své kariéry, kdy se tu pohybujete?Edita HRDÁ, stálá představitelka ČR při EU
--------------------
Tak každopádně si o nás myslí, a zejména teď po českém předsednictví, že máme velmi zkušené a znalé státní úředníky a politiky, kteří dokáží vytvářet konsenzus, kteří dokáží vyjednávat pozice i v rámci vlastně těch vyjednávání v radě a dokáží pomáhat k tomu, aby Evropská unie mluvila jedním hlasem. To si myslím, že je velmi podstatné. Myslí si o nás, že jsme předvídatelní a že jsme spolehliví.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Jsme malý stát, jsme slabý stát, jsme potížisté? Co nejvíc, pane Horáči, vy jste slýchával a slýcháte v kuloárech.Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Nejsme malí a nejsme slabí, jenom malými a slabými se děláme. Já si myslím, že postupně po vstupu do Evropské unie v roce 2024 jsme si vytvořili pozici, kde máme jistý vliv, kde dovedeme ovlivňovat to, co se v Bruselu děje, ale nesmíme si o sobě myslet, že jsme malí a slabí. Jsou tady menší státy, Slovensko, které má velký vliv a my nakonec taky, takže pokud si budeme myslet, že jsme malí a slabí, tak budeme malí a slabí, ale pokud umíme s těma strukturama s Evropskou unií pracovat a pokud umíme hájit svoje zájmy, tak malí a slabí nejsme a nikdy si to o sobě nesmíme myslet.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Teď je otázka, jestli třeba, když prezident Klaus dlouho odmítal podepsat lisabonskou smlouvu nebo jsme nepřistoupili na kvóty nebo když padla Topolánkova vláda uprostřed českého předsednictví, jestli to je to, na co můžeme být hrdí v tom smyslu, který vy říkáte, jestli si to může nový členský stát dovolit, jestli náhodou právě nejsme potížisté. Co jste o Česku slýchal, pane Zelenko, vy?Pavel ZELENKA, ředitel, Česká podnikatelská reprezentace v EU
--------------------
No, já se přiznám, že já se mohu vyjádřit v pozici toho podnikatelských a zaměstnavatelských svazů a také cítím a podporuji vlastně i váš názor v tom, že rozhodně nejsme slabí a jsou velmi aktivní naši podnikatelé zde v Bruselu při prosazování svých aktivit, o čem svědčí například i to, že máme na vysokých postech zástupce, ať už je to například v Eurochambers nebo Bussines Europe?Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Jsou to, pane Passere, zářezy, v uvozovkách, ty věci, které jsem jmenovala?Jan M. PASSER, soudce Soudního dvora EU
--------------------
Ne tak, jak by se mohlo na první pohled zdát. My máme někdy trochu flagrantské sklony. Já bych velmi silně podepsal to, co říkal pan Hodáč. Jsme středně velký stát a naše síla nespočívá jenom v naší velikosti. V Evropské unii, a to je důležité, síla spočívá ve schopnosti nacházet spojence. To je věc, kterou se možná teprve učíme, možná bychom po těch 20 letech ji mohli umět už trochu lépe, ale rozhodně si nevedeme špatně. Koneckonců, a tady bych navázal na paní velvyslankyni, i to první české předsednictví se dlouho jevilo jako veliký úspěch. Byla oceňována kvalita české administrativy, a kdyby nepřišel ten ne úplně šťastný politický pád vlády, který na tom zanechal šrám, tak vlastně už to první předsednictví mohlo být podobně úspěšné jako to další. A jenom z hlediska srovnání, řekli bychom, že Dánsko je slabý stát Evropské unie, přitom je poloviční? Řekli bychom, že 600tisícové Lucembursko je slabý stát Evropské unie s množstvím předsedů komise, které mělo? Tak, jak jsem říkal, je to spíše o schopnosti nacházet spojence pro myšlenky a nápady, které máme a které chceme prosadit.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Já jsem zmiňovala něco, co bychom mohli nazvat jako sólo akce, pane Hodáči. Zanechalo to nějaký negativní obraz Česka v těchto strukturách tady v Bruselu?Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Vy jste zmiňovala pana Klause, v té době prezidenta České republiky, a za našeho prvního předsednictví, které naprosto souhlasím, se povedlo, i když padla vláda, jen tak mimochodem, vláda padla za předsednictví ve dvou zemích v historii, v Dánsku a v České republice. Když sem přijel pan prezident Klaus a měl tady proslov k Evropskému parlamentu, tak se stalo poprvé něco, co už se nikdy nestalo potom. Polovina lidí z toho parlamentu odešla. To, že ten projev pana prezidenta Klause byl naprosto neakceptovatelný pro lidi z Evropského parlamentu, pro lidi, který tady pracujou, a to si myslím, že byla veliká chyba a škoda, a to nám jako na dlouhou dobu uškodil. Ale to předsednictví, to první předsednictví se, myslím, z technickýho hlediska naprosto povedlo.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Paní Hrdá, jsou to právě tyto věci, které se s námi dál táhnou?Edita HRDÁ, stálá představitelka ČR při EU
--------------------
Tak já si myslím, že po tom minulém předsednictví už se s námi tyhlety věci opravdu netáhnou, že my jsme obrátili list a dostali jsme se do úplně jiné kategorie států, kterým je daleko víc nasloucháno, jejichž názor je brán tady vážně. Ale já bych se ještě možná vrátila k tomu, že malý vlastně opravdu neznamená být slabý. Vy jste uváděl ten příklad Lucemburska nebo podívejte se na Lotyšsko. Lotyšská občanka je vlastně generální tajemnicí Evropské komise, takže to vůbec není o tom, jak jsme malí nebo nejsme malí, ale o tom, čeho jsme, nejsme schopni.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
A ten respekt a uznání teď cítíte vy nějakou změnu i v souvislosti s tím, jak Česko stojí za Ukrajinou? Jaké aktivity vyvíjí prezident Petr Pavel?Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Zcela jistě. Jenom ta otázka, jsme slabí, malí, to mě evokuje Svatopluka Čecha. "Jsme slabí, malí, dosti těchto řečí. Sláb je jenom ten, kdo ztratil víru v sebe." To jsme se učili na základní škole. Ale to předsednictví, jak to první, tak to momentální nedávné, tak samozřejmě udělalo obrovský kus práce pro dobrou reputaci České republiky a tak, jak říkala paní velvyslankyně, my jsme opravdu jako v kategorii už takového samozřejmého evropanství, tak, jak jsme vnímáni zde. To někdy spíš mám takový pocit, že jako doma pořád hledáme nějaké kazy na tom, co zde Česká republika reprezentuje a činí. A samozřejmě to, že do toho předsednictví už vlastně spadala válka na Ukrajině plus ještě související problémy, napříkla co se týče energie, co se týče inflace atd., bylo to opravdu velice náročné, ale Česká republika obstála. Kromě jiného například se během jejího předsednictví dojednala první důležitý legislativní akt nebo směrnice, která se týká podpory obranného průmyslu prostřednictvím společného pořizování, nakupování, v tomto případě munice. Takže i v tomto ohledu, a dneska už se to rozvíjí mnohem dál, zanechala Česká republika velice, velice důležitou stopu.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Vy jste tady někdo z vás zmiňovali to, že jedna věc je, jak vnímá obyvatel České republiky to svoje členství, jak vnímají lidé u nás to, že jsme členy Evropské unie. Já připomenu, že před těmi 20 lety se hodně lidi báli, že nám Unie omezí nějak suverenitu, že to bude nějaký diktát Bruselu. Celá pětina obyvatel to byla, která v průzkumu CVVM právě ztrátu národní suverenity zmiňovala. Jsme pod diktátem Bruselu, dá se to tak říct?Jan M. PASSER, soudce Soudního dvora EU
--------------------
Já bych se asi úplně neodvážil hovořit o diktátu. Suverenita, v případě Evropské unie se mluví o sdílené suverenitě. Zkrátka prostě některá část pravomocí je sdílena s ostatními.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Nějaké omezení prostě jsme přijali i s tím vstupem?Jan M. PASSER, soudce Soudního dvora EU
--------------------
Což samozřejmě vychází z podstaty věci. Jsme-li členy nějakého klubu a domlouváme se na společných pravidlech, tak v té oblasti, kde se domlouváme na společných pravidlech, tak se nerozhodujeme autonomně. To na druhou stranu nemusí nutně znamenat, že to je v náš neprospěch, protože tím zase získáváme na druhou stranu nějakou váhu, kterou bychom jako samostatný stát neměli. Já nechci říkat, že Česká republika by nemohla fungovat bez Evropské unie, no ale přiznejme si, že v globalizovaném světě je jednodušší hovořit jménem anebo být součástí celku 27 velmi silných, velmi silných států, zatímco Česká republika, kdyby sama některé věci vyjednávala, tak by asi těžko dokázala získat lepší podmínky, než které má v rámci Evropské unie.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Jak si vysvětlujete ale, že tolik lidí je pořád euroskeptických? Když se v těch průzkumech veřejného mínění třeba sečtou ti takzvaně skalní odpůrci a i odpůrci, tak to bývá někdy i přes 35 %. Ti euronadšenci, to bývá kolem 9–10 %. Čím to je, pane Hodáči?Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Tak já osobně se to vysvětluju hlavně tím, že my neumíme prodat ani doma, vlastně ani v Evropské unii, to, co ta Evropská unie pro nás dělá a co pro nás znamená. Je to otázka komunikace, a to je jedna ze slabých stránek Evropské unie a jedna ze slabých stránek u nás. Protože pokud teď je nepochopěj, speciálně mladí lidi a vůbec všichni nepochopí, co ta Evropská unie pro ně dělá, co to znamená pro jejich denní život, tak prostě se nikam nedostaneme. Pokud člověk, kterej, a teď uvedu příklad, který je takovej banální, vyrábí housky na české straně vedle rakouských hranic a ráno je prodává v Rakousku, tak si musí uvědomit, že je to proto, protože jsme členy Evropské unie. A když si tohle to všichni a mnoho dalších věcí, že jo, uvědomíme, tak samozřejmě to bude úplně jiné. Je tady samozřejmě ještě jedna věc, o které jsme nemluvili a která je důležitá, si myslím zmínit, a to je to, že jedna věc, která nám chybí a kterou pořád nějak neumíme moc se dostat na vedoucí místa v evropských institucích. My doposud jsme neměli ani jednoho generálního ředitele v Evropské unii, my máme jednu zástupkyni generálního ředitele, měli jsme dva předtím, to znamená tři dohromady za 20 let. Já myslím, že tohle žádná členská země ještě nepředstavila, takže my musíme, abysme se nějakým způsobem uplatnili, tak musíme dostat naše lidi na vedoucí místa jak v komisi, tak v parlamentu, tak v radě.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka, čím to je? Navážu i na to, co jste říkal předtím, jestli náhodou diplomaté, právě ti, kteří mají vysvětlovat pozici České republiky tady v Bruselu, ale nějak i působit u nás, za to trošku nemohou. Paní velvyslankyně, my jsme s kolegy vzpomínali, že před těmi 20 lety, když mluvil třeba pan Telička, tak jsme mu velkou část jeho slov vůbec nerozuměli, to ptydepe, ten slovník, který se používal, nebyla to právě chyba, že se nemluvilo víc k lidem, nemluvilo o houskách, o tom, jaké ty výhody jsou pro každého občana.Edita HRDÁ, stálá představitelka ČR při EU
--------------------
Tak určitě si myslím, že je zapotřebí mluvit daleko jednodušším jazykem o Evropské unii, než to bývá zvykem, ale zároveň si myslím taky, že naši politici by měli daleko více hovořit o tom, co se děje v Bruselu, co se řeší, s čím máme potíže nebo naopak, co se nám velmi daří, protože jsou to oni, kteří vlastně přenášejí ten bruselský život do našeho prostoru mediálního, dejme tomu, ale koneckonců i do škol. Mělo by se daleko více mluvit o Evropské unii a vysvětlovat, je to vlastně tragické, že po 20 letech se setkáváme s tím, že naši občané tomu pořádně nerozumí, oni nechápou, co jsou bruselské instituce, když se řekne Rada Evropské unie, tak oni nevědí, že to je vlastně místo, kde se setkávají členské státy a domlouvají se, vyjednávají své pozice, vlastně určují to, co potom ta Evropská unie, ten Brusel má dělat. A vy jste mluvila na začátku o diktátu a já k tomu chci říct jenom to, že všechna důležitá rozhodnutí, která se v Bruselu učiní, tak ty činí vlastně členské státy, a to buďto v radě, anebo v Evropském parlamentu.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A možná je jednodušší říct, jsou to právě premiéři, jsou to premiéři, prezidenti, kteří se tam scházejí.Edita HRDÁ, stálá představitelka ČR při EU
--------------------
A nejenom oni, ale i ti ministři vlastně, a rada se vlastně přetváří do jakéhosi tělesa, které rozhoduje i o legislativě, i o zákonech. Ale pozor, co je na tom vlastně nejdůležitější, když mluvíme o bruselském diktátu, tak si musíme uvědomit, že ten Brusel, když to tak nazýváme, je vlastně pod diktátem těch členských států. A Evropská unie může dělat jenom to, na co jsou ty, na čem jsou ty členské státy se schopny domluvit.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Zelenko, kde bychom byli, kdybychom nebyli v Evropské unii?Pavel ZELENKA, ředitel, Česká podnikatelská reprezentace v EU
--------------------
Tak já můžu vycházet opět z nějakých čísel nebo budu hovořit řeči čísel. Nedávno jeden z našich zakladatelů provedl průzkum mezi firmami, zhruba 193 firem se vyjadřovalo k členství EU, a tak dále, k jejich výhodám, a více než 89 % firem dotazovaných řeklo, že členství, členství České republiky v EU je pro ně přínosem, stejně tak je pro ně důležité i to, že se dostaly na jeden z největších trhů, na masivní trh Evropské unie, vnímají určitě velmi důležité i to, že se jedná o jednotný trh, určitě je pro ně důležité, že nabízí volno, i pohyb osob, zboží, kapitálu, to jsou všechno ty výhody, které vnímají, oproti tomu zase vnímají jako určitý problém nebo možná nějakou třecí plochu, ta přílišná regulace nebo možná i, řekněme, ten obrovský tok tý legislativy, který v současné době je, takže obecně ten podnikatelský svět v České republice určitě vítá to členství.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A z hlediska bezpečnosti, pane Šedivý, před těmi 20 lety se přece říkalo, jsme v Severoatlantické alianci, nestačí to?Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Severoatlantická aliance je vojenská obranná aliance pro kolektivní obranu jednotlivých spojenců, Evropská unie, vlastně ona vznikla tak trochu s bezpečností na mysli, tak říkajíc, v padesátých letech integrace vlastně na předpokladu, že když, kdo spolupracuje hospodářsky, tak nebude válčit. A také tím hlavním motorem té integrace bylo tehdy Německo, Francie. A potom někdy od roku 2014 od vlastně první vlny agrese ruské proti Ukrajině a anexi Krymu se oživily myšlenky na posilování obrany i v rámci Evropské unie, ono už to teda šlo do devadesátých let, ale nyní vlastně se mnohem více začala diskutovat otázka například odolnosti proti tzv. hybridním hrozbám, to znamená zejména dezinformacím, no, a potom po té druhé vlně té války proti Ukrajině od února 22, to už bylo skutečně probuzení, ale co chci říct, je, že my teďko tady v Evropské unii máme celou řadu různých iniciativ na zvyšování obranných schopností těch členských států, ale je to vždycky jaksi doplňkové vůči atlantické alianci. Na druhou stranu Evropská unie má nejenom východní sousedství, kde tedy momentálně probíhá válka proti Ukrajině, ale také jižní sousedství, a to je vlastně Afrika, Střední východ a tam se bude muset umět Evropská unie angažovat samostatně mnohem více než doposud, protože tam doutná řada konfliktů, jsou tam evidentní dopady klimatické krize, migrace a tak dále, takže to je takový další směr, kterým nyní hledí ten rozvoj obranných schopností a vojenských schopností v Evropské unii.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neboli tím pojmenováváte ty problémy, které hrozí přímo z jihu Evropy?Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Tak když se podíváme na v podstatě celou Afriku dneska, tak, a zejména ten pás subsaharský, no, tak tam probíhá řada konfliktů, buď kmenových, etnických, bují tam, bují tam náboženský extremismus, jsou tam ohniska terorismu, ale zejména, jak jsem zmínil, dopady klimatické krize na celý tento kontinent v podstatě vedou k tomu, že jeho části budou téměř neobyvatelné a samozřejmě to vede k velkému migračnímu tlaku.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A Evropa je připravena na to řešit problémy tady jižněji tedy, protože právě teď upíná z hlediska bezpečnosti svoji pozornost především na východ, a to nemyslím teď už v tuto chvíli jenom válku na Ukrajině, ruskou agresi, ale samozřejmě velmi aktuálně i velmi výbušnou situaci na Blízkém východě.Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Co je důležité, a to ozývá stále znovu v těch debatách kolem klimatické změny a migrace, že je nutné řešit ty problémy na místě, kde existují a kde potom nějakým způsobem tedy vedou k těm pohybům obyvatel, ale myslím si, že Evropa nedělá, nedělá dostatek. Ono je to ale také těžké, protože teď těch ohnisek problémů je několik, takže jako ono udržet pozornost na všechny není snadné. Na druhou stranu, co se týče těch vojenských kapacit, tak v tomto ohledu Evropská unie postupně vytváří nějaké samostatné schopnosti.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Hodáči, my můžeme srovnávat taky to, kam se Česká republika za těch 20 let dostala spolu s těmi státy, se kterými jsme vstupovali a spolu s dalšími zeměmi východní a střední Evropy. Vy jste v jednom rozhovoru řekl, že z těch nových zemí se mi vždycky líbil přístup Poláků, kteří dokázali tvrdě hájit své zájmy, ale současně nezpochybňovali podstatu svého členství a Unie. Češi ano?Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Já si myslím, že my jsme svoje zájmy dokázali hájit, dokázali jsme je hájit asi trochu jinak, nehájili jsme je tak tvrdě jako Poláci, ale když se podíváte na to, co se tady stalo, co vlastně ovlivňuje speciálně náš průmysl a tak dále, tak jsme si ty zájmy vždycky dovedli nějakým způsobem jako vyhájit a zabránit tomu, aby nám něco spadlo na hlavu. Takže já si myslím, že i když jiné země to třeba umí líp, tak my to jako špatně neděláme. A jde o to, abysme prostě mohli spolupracovat s lidmi, který jsou v Bruselu a s lidmi, kteří jsou mimo Brusel. Už tady bylo řečeno, že prostě ty, nakonec ty rozhodnutí se dělají v radě, rada je složená z členských zemí a musíte pracovat nejenom s těmi členskými zeměmi, ale taky tady s Bruselem. To znamená, že když dovedete, dovedete spojit tyto dvě věci, to znamená ty dvě místa vlivu, tak dostanete to, co to potřebujete.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na druhou stranu ale, paní Hrdá, doma má vždycky každá ta vláda taky nějakou opozici. Smí se Brusel vůbec kritizovat? Není tady, nepanuje, zas na druhou stranu v těch bruselských strukturách takový názor, že rebelovat se nemá a má se tedy, když už se něco těžce a těžkopádně dohodlo, to respektovat?Edita HRDÁ, stálá představitelka ČR při EU
--------------------
Tak to určitě ne. Každá země má své národní zájmy, má problematiky, které jsou příliš složité vnitropoliticky na to, aby si mohla dovolit ustoupit, když to řešení, které, ke kterému se to dohadování blíží, té zemi nevyhovuje, že říci ne je naprosto legitimní a transparentní, ale samozřejmě je daleko lepší spolupracovat na vytváření té pozice už od samého prvopočátku, vysvětlovat zcela jasně těm ostatním, kde my máme problém a pokusit se ovlivnit to, jakým způsobem se vlastně to řešení vyvíjí tak, aby ve chvíli, když se schvaluje, tak aby už nám vyhovovalo.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někdy ale se stalo, že právě třeba státy zemí střední Evropy, které vstupovaly spolu, se vyhraňovaly, vymezovaly z mnoha důvodů proti těm takzvaně starým, jak byly nálepkovány? Cítila jste někdy něco, že by měly spíš držet ústa třeba a krok? Slyšela jste někdy něco takového, kritiku tohoto?Edita HRDÁ, stálá představitelka ČR při EU
--------------------
To asi záleží na tom, jak kde, v jakém prostředí.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A slyšela, řekněte to?Edita HRDÁ, stálá představitelka ČR při EU
--------------------
Možná, že... Ano, slyšela jsem něco podobného, ale musím říct, že Evropská unie díky covidové krizi, díky válce na Ukrajině prošla vlastně hrozně zvláštním vývojem, dřív to bylo tak, že ty země se dokázaly opravdu i jakoby dohadovat mezi s sebou. A dnes je daleko víc, a to na úrovni pracovní, ale zejména i na úrovni vlastně lídrů vidět, že si vzájemně nasloucháme, že se snažíme se pochopit, vyhovět si a že chodí jeden za druhým a ptá se, podívej se, já vidím, že ty máš tady nějaký problém, vysvětli mi to, je to něco, s čím ti můžeme pomoct. Je tam nějaké řešení, které by vám vyhovovalo? Co můžeme dělat pro to, abychom se dobrali, a já řeknu konsenzu, protože my všichni víme, že se v Bruselu rozhoduje různým způsobem, ale, a ta jednomyslnost, o té se teďko hodně hovoří, a já si myslím, že jednomyslnost prostě má, že k ní máme mít úctu, protože když dojdeme po složitých vyjednáváních k rozhodnutí, že něco uděláme nějakým způsobem, tak to rozhodnutí je trvalé, neměnné, ty členské státy si za ním stojí, a to vidíme v případě sankcí například, nebo jsme to viděli i my u migrační politiky.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na druhou stranu ale, pane Passere, lidi tomu stejně kolikrát nerozumí, říkají si, co tam tak dlouho za kompromis nebo konsenzus politici a úředníci v Bruselu hledají, jak dlouho vlastně vytvářejí ty normy, potom jsou stejně těžkopádné, nesrozumitelné. Z hlediska práva je to posun, neměla by se celá procedura zjednodušit, celé to vysvětlování a utváření právního státu, respektive z hlediska Bruselu?Jan M. PASSER, soudce Soudního dvora EU
--------------------
Samozřejmě zjednodušit by se dala, ale otázka je, co bychom tím obětovali, protože jako vždycky střetávají se různé protichůdné zájmy a co nejjednodušší procedura znamená, že se musí něco obětovat. A to něco, to bude právě hodnota, o které hovořila paní velvyslankyně, a to je ten kompromis, zohlednění zájmů co nejširšího množství států, které se na tom výsledku podílejí, jinými slovy, zjednodušení procedury by asi směřovalo přesně k věcem, jako je opuštění jednomyslnosti a podobně. Takže otázka, zda o něco takového stojíme a současně platí, že ta procedura, byť je do určité míry těžkopádná, tak souvisí s předvídatelností. Pan Hodáč může do těch procesů vstupovat v různých fázích, snažit se vysvětlovat zájmy svých klientů, pan Zelenka velmi podobným způsobem, a to nakonec přispívá k mnohem větší míře předvídatelnosti, pokud těch prostředků, které nám ta zdánlivě těžkopádná procedura nabízí. Rychlá procedura znamená, že se toto všechno, že se toto všechno vytratí. A možná bych doplnil jenom jednu krátkou věc, a to souvisí s tím, co jsem už říkal o tom nacházení spojenců. Ono samozřejmě to rozhodování se nekoncentruje do jednoho okamžiku hlasování, to je ve své podstatě formální vyvrcholení, a když jste mluvila o rebelování, tak je otázka, jakým způsobem se rebeluje, protože buďto můžete se vůči nějakému návrhu vyhranit, říct toto nám nevyhovuje, ale vlastně tímto přístupem mnoho nedokážete. To, jak to funguje, že musíte říct, tohle to nám nevyhovuje a my navrhujeme jiné řešení, které je nejenom pro nás, ale i pro vás ostatní ještě lepší. To znamená konstruktivní přístup.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Zelenko, 20 lidí podle průzkumu CVVM považovalo při našem vstupu za jednu z nejdůležitějších výhod členství v Evropské unii ten celkový ekonomický přínos, vy jste už zmiňoval ostatně podnikatele a jejich vnímání, ale jednotlivec, obyvatel České republiky, má se opravdu lépe ten člověk, který žije v České republice, není na tom ekonomicky dobře, jak to má vnímat? Má se na tom lépe díky tomu, že je v Evropské unii, kdyby nebyl, byl na tom ještě hůř?Pavel ZELENKA, ředitel, Česká podnikatelská reprezentace v EU
--------------------
To je velmi složitá otázka, ale můžu říci, že obecně to zlepšení té životní úrovně určitě je. A podle těch čísel došlo ke zvýšení té životní úrovně ze 70 na 90 % a je určitě nějakým způsobem třeba toto těm lidem také říkat. Myslím si, že naše nezaměstnanost je hluboko pod průměru v té Evropské unii. Můžeme říci, že věci týkající se například i využívání takových programů, jako je třeba Erasmus, kdy mnoho studentů má možnost získat zkušenosti i v zahraničí a zpětně je ve své podstatě implikovat i třeba do toho podnikatelského prostředí, to jsou všechno věci, které určitě je důležité komunikovat, my osobně jako Česká podnikatelská reprezentace zde při EU, my jsme součástí toho informačního toku směrem k našim podnikatelům a tak dále, pravidelně informujeme v týdenních, řekněme, monitorování dění, co se tady děje, upozorňujeme na, řekněme, i některé konkrétní legislativní úkony, informujeme o možnostech týkající se například i komunitárních fondů, tedy, řekněme, fondů, který jsou řízený přímo z Evropské unie. A těch aktivit, které my děláme hodně a snažíme se i na území České republiky víceméně organizovat debaty, které by více přiblížily ten význam a ty možnosti využít ve své podstatě těch výhod Evropské unie.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Hodáči, ale my jsme čekali, že na tom brzy budeme mnohem lépe ekonomicky, viděli jsme ten západ a chtěli jsme si dopřát třeba to zboží, které je v obchodech, nejen, aby tam bylo, ale abychom si ho mohli i koupit, politici nás brzdili, že to bude za 10, za 20 let, ale stejně se pořád nemáme jako Němci, bude to 35 let od pádu totality u nás a je to 20 let, co jsme v Evropské unii. Proč nejsme na tom stejně jako Německo?Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Na to se dá dost těžko odpovědět. Já myslím, že jestli na tom jsme, nebo nejsme líp, v každém případě jsme na tom líp, že jo.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Líp, ale ne stejně jako oni...Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Prosím?Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne stejně jako lidé na západě. To mnoho obyvatel České republiky čekalo, že se ta životní úroveň vyloženě srovná.Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Já si myslím, že tohle to taky je otázka vysvětlení. Mluví se o tom, že u nás máme nižší mzdy. Nižší mzdy vlastně nás zavedly do nějaké slepé ulice a tím vlastně se brzdí náš ekonomický vývoj. Na druhou stranu, když porovnáte třeba mzdy v Praze a ve Vídni, tak je nemůžete porovnávat jako takové, ale musíte porovnávat vlastně kupní sílu, ve Vídni jsou dražší byty, dražší služby a tak dále, u nás je to levnější. To znamená, že já se musím na to dívat jako, nejenom jako na mzdy, ale musím se na to dívat, na to, co si za to můžu koupit, nemůžu srovnávat jenom nějaký jogurty a tak dále, to nejde, ale když se na to podívám celkově, tak dneska jsme na nějakém 13., 14. místě v kupní síle a myslím si, že to není špatný, že ten postup, který jsme udělali od chvíle, kdy jsme vstoupili do Evropské unie, vůbec není negativní, jsou za náma země, jako je Řecko, Portugalsko a jiné, které byly před námi, takže jsme postoupili daleko dál. Abysme se bavili o tom, proč máme u nás nízké mzdy, tak k tomu jsou také jiné, že jo, jiné důvody.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmínil jste ty okurky, takže křivé okurky, špatně zahnuté banány, pane Zelenko, možná takový reprezentanti některých i přehnaných mýtů o nařízeních a regulacích přicházejících z Evropské unie, přesto ale, které opravdu podnikatele brzdí.Pavel ZELENKA, ředitel, Česká podnikatelská reprezentace v EU
--------------------
Je to tak. Určitě máme zkušenosti i s tím, že kolikrát se stane, že některá nařízení dochází k té implementaci a vlastně už přicházejí další nařízení a vlastně ty podniky nemají ani možnost se těm věcem přizpůsobit tak rychle, je to pro ně opravdu velmi složité se obecně v těch věcech vyznat, takže určitě by bylo dobré v budoucnosti mít nějaký, dalo by se říci, filtr, který by byl cílený, účelový, možná méně úkonů.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba selský rozum.Pavel ZELENKA, ředitel, Česká podnikatelská reprezentace v EU
--------------------
Tak nevím...Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo dejte nějaký konkrétní příklad z jiného oboru, než zemědělství.Pavel ZELENKA, ředitel, Česká podnikatelská reprezentace v EU
--------------------
Jakoby ten hlas těch podniků naslouchat, naslouchat ve svý podstatě tomu průmyslu a uvědomit si, v jaké situaci je, co všechno má vliv na jejich aktivity, že to není opravdu jednoduché, pokud se tady bavíme o věcech týkající se například spojených s energií a tak dále, velké investice do inovací, je třeba toto podporovat a tak dále. Takže těch věcí je opravdu hodně.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na druhou stranu ale, kdybychom třeba byli akčnější, už tu bylo zmiňované Polsko, samozřejmě do Česka přicházely peníze, my jsme stále a máme tu výhodu toho, že jsme čistými příjemci, využili jsme ty peníze dostatečně. Kolečko pro vás, paní Hrdá, s čím se setkáváte třeba právě v souvislosti s tím, že Poláci postavili dálniční síť. Česko sice postavilo mnoho dětských hřišť a využilo určitě taky poměrně efektivně ty peníze, ale jsme jinde, jsme celkově trochu jinde, často jsme ani nevyčerpávali.Edita HRDÁ, stálá představitelka ČR při EU
--------------------
To úplně není pravda v současné době. Já musím říct, že teď jsem zrovna byla tady v Evropském parlamentu na zasedání Regie výboru, kde jsme byli chváleni...Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děláme průřez těmi 20 kroky...Edita HRDÁ, stálá představitelka ČR při EU
--------------------
Kde jsme, kde jsme byli chváleni za to, čeho jsme dosáhli v poslední době. My jsme vlastně na prvním místě, co se týče čerpání kohezních fondů, a to si myslím, že je zapotřebí tady říct, že je tady něco, co jsme se naučili, samozřejmě po tom prvním období, kdy byla velká nespokojenost toho, jak málo čerpáme, tak se kolegové skutečně do toho pustili, můžu říct, a zcela vědomě se snaží, abychom dokonce byli premianty, a to první místo si udržujeme i v čerpání různých jiných výhod.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkám, ale pokud se vrátíme do průřezu a průběhu celých těch 20 let, tak tam jsme možná mohli využít více, přikyvujete, paní Šedivý, to znamená, že i v mnoha dalších oblastech, než jenom čistě pro podporu podnikání a pro podporu ekonomického růstu?Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Tak za prvé skutečně ta situace se v posledních letech změnila oproti té, řekněme, té první fázi, kdy se Česká republika učila zacházet s těmi fondy. Ty příspěvky jsou vysoké, v loňském roce to bylo, ten čistý příjem pro Českou republiku byl téměř 90 miliard. Co byl problém, si myslím, v těch dřívějších letech, ale za to si může Česká republika, respektive Češi za to si mohou sami, že ne vždy šly ty investice do, bych řekl, vyšší přidané hodnoty, do vědy, do výzkumu, do dopravních infrastruktur, to jsou ty případy prostě evropských investic, které se nějakým způsobem pročachrovaly, já nevím, na golfových hřištích...Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A taky známé ropy.Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Měl to být, měla to být podpora turismu. Ale toto se tedy naštěstí v těch posledních letech změnilo, takže, ale znovu, to není problém, to nesvádějme na Brusel, to je prostě náš problém.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, bavíme se o tom, co mohli Češi udělat...Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Co mohli Češi udělat a neudělali. A já jsem také slýchával názor, že vlastně ty dotace, že samy o sobě ty dotace jsou jaksi nemravné, protože způsobují tu snahu je nějakým způsobem tedy zneužívat, jo, to si myslím, že je naprosto absurdní, protože když se podíváme, vy jste zmínila Polsko, ale podívejme se třeba na Estonsko a vůbec do Pobaltí, jak tam si poradili s těmi investicemi, které přináší vyšší přidanou hodnotu. Tak nevymlouvejme se na Brusel.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak možná takových vtipů v těch kuloárech kolovalo víc, my Češi, že se na dotace díváme v tomto smyslu, radši nám ty peníze neukazujte nebo je..., a teď si doplňme každý, jaké chceme slovo, pane Hodáči.Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Já s tím naprosto souhlasím, já si myslím, že je to na nás, ty dotace tam jsou a jde o to, jak je využíváme.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. A právě v rámci třeba podnikatelských různých sekcí, ať už automobilového průmyslu, nebo úplně jiných odvětví, báli jsme se, že ztratíme konkurenceschopnost, že nás západ převálcuje, že nám ukradnu naše know-how a že tedy neobstojíme. Obstáli jsme a ještě jsme na to mohli být lépe, pokud bychom lépe využili strukturální fondy, ty evropské peníze a dotace?Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Je to, je to velice zajímavá otázka, protože jsme obstáli, ale na druhé straně, kdy se bavíme o know-how, které ztrácíme, tak my ho vlastně dáváme teď sami, když se podíváte na Čínu, tak Číně jsme my předali naše know-how, protože jsme chtěli ten čínský trh, a na to si musíme dávat strašný pozor. Jestli si myslíme, že díky dotacím a díky tomu, co děláme, že jo, takže jsme technologicky někde dále, než některé země mimo Evropskou unii nebo v Evropské unii, tak už to není pravda. Čína nás předběhla a předběhly nás jiné země taky, takže na to si musíme opravdu dávat velký pozor.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Passere, jak velký problém z hlediska legislativy a z hlediska právního státu, ochrany, tedy práva, je právě čerpání dotací a to, jakým způsobem, jak Česko čerpalo, jak s nimi nakládalo, případně i zneužívalo, k těm problémům docházelo, soudy probíhaly i na území České republiky.Jan M. PASSER, soudce Soudního dvora EU
--------------------
Případné zneužívání dotací je otázka trestního práva. Evropská unie v tomto směru má relativně omezené pravomoci, většina z toho se odehrává na úrovni členských států, existuje něco, jako je ochrana finančních zájmů Evropské unie, vznikla Úřad evropského veřejného žalobce, který se těmito věcmi má zabývat, ale pořád platí, že vlastně Evropská unie není stát, nemá vlastní exekutivu a v tomto směru do velké míry závisí vlastně na členských, na členských státech. Já možná bych navázal na to, co tady zaznělo, Evropská unie není úplně nějaký celek, který by nás sám o sobě někam posouval, Evropská unie je rámec, prostředí, a řekněme si otevřeně, pro stát naší velikosti poměrně komfortní, neexistovala-li by Evropská unie, je otázka, zda bychom byli úspěšnější, než jsme, protože tak, jak říkám, Evropská unie nám umožňuje jednat vůči například velkým státům s mnohem větší mírou asertivity, než kdybychom byli samostatní. A to, zda v tom prostředí uspějeme, nebo ne, a také to tady už zaznělo, je primárně na nás. A já bych jenom ještě chtěl jednu věc velmi silně podtrhnout, protože vlastně my se teď hodně bavíme o ekonomickém rozměru Evropské unie, ale základem je to, co říkal na samém začátku pan Šedivý, celý ekonomický rámec byl jenom nástroj, vlastně jednotlivá společenství v padesátých letech nevznikala z důvodu, že by bylo cílem vybudovat Evropskou unii tak, jak ji známe, jako primárně ekonomické společenství, tím cílem bylo zabránit další válce v Evropě. To, že my se dneska bavíme, zda se Evropa stane globální velmocí, nakolik bude řešit konflikty okolo sebe a vlastně bereme jako úplně samozřejmé, že v rámci Evropy jako takové ke konfliktu nebo Evropské unie ke konfliktu nedochází, to se nám jeví samozřejmé, ale když se podíváme na několik tisíciletí evropských dějin, tak je to vlastně zázrak.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A bavíme se i o tom, jak silným v tom Česko je hráč. Pane Hodáči, nechcete si vyřídit ten telefon, aby to byl někdo důležitý. Připomínám, že vám zvonil telefon, bavili jsme se o tom, že nebyl nikdo v Evropském parlamentu, kdo by vám ho dřív nezvedl, teď vám volají. Nebylo to něco důležitého?Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Nebylo to vůbec nic důležitého, jenom jsem ho zapomněl vypnout.Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale samozřejmě, ono to vlastně ukazuje jednu věc, jak důležitý je ten lobbing, jak důležitá je pozice každého, kdo se snaží pro Českou republiku, pro jakékoliv odvětví tady právě vydobýt tu a respektovanou pozici. Ukázalo se to na Euru 7. Jak se vlastně Čechům podařilo ovlivnit takto důležitou normu Evropské unie a zmírnit ji?Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Já si myslím, že to bylo hlavně tím, že jsme se konečně naučili budovat koalice, sami bychom to neovlivnili a sami neovlivníme nic, ale pokud si vybudujeme koalici, budeme mít kolem sebe země, které jsou tzv. like made, tak se někam dostaneme a tím vlastně se podtrhuje to, že když si chceme něco, nějakým způsobem, když potřebujeme něco v Evropské unii, aby nějaká regulace šla naším směrem, tak to sami neuděláme.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Neboli zmírnit Euro 7, co se týká emisí aut. Ale jak by jste to dělal, jak přesně pro našeho diváka vysvětlit, že se lobbuje, že se vysvětluje, že se hledají koalice?Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Dělá se to, abych stručně řekl, za prvé tím, že si připravím argumenty, bez argumentů se tady nic nestane. Můžete mít, jak jste říkala, v telefonu čísla všech členů Evropského parlamentu atd., pokud nemáte argumenty, tak si nepomůžete. Za druhé, ty lidi vás prostě za chvíli nepřestanou brát, anebo nebudou vás brát vážně. Za druhé, potřebujete koalice, koalice členských zemí a musíte si najít ty, kteří jsou s vámi, kteří jsou proti vám, kteří jsou neutrální. Ty, co jsou proti vám, ty necháte být, protože to nemá cenu se s nimi vůbec bavit. Ty, co jsou s vámi, jsou s vámi, ty přesvědčíte. A potom se bojuje o ten střed. Takže je to taková hra, kterou když umíte hrát a když umíte pracovat s Evropským parlamentem, s komisí, s radou a s členskými zeměmi. Nezapomeňte na to, že je strašně důležitý ovlivňovat v celém tom procesu vlády členských států, když máte zastoupení, třeba automobilový průmysl má zastoupení v každé členské zemi. Když tam máte zastoupení, který lobbuje ty vlády, tak se tam nějak dostanete, ale bez toho, aby jste kolem sebe měla lidi, země, kteří vám pomůžou, tak se taky nikam nedostanete. Takže Euro 7 se vlastně podařilo proto, protože jsme za tím stáli, hodně lidí na tom dělalo u nás a uvědomili si, že vlastně pokud budeme sami, tak to nejde, ale pokud bude nás 7, 8, tak to půjde. A vyšlo to.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
A v Bruselu je 15 000 lobbistů. Ale jak tedy nakonec ti, kteří jsou silnější, mají víc těch kontaktů v telefonu, pracují, jak se nakonec ta opravdu hmatatelná změna, která se promítne do nějakého znění normy vytváří?Pavel ZELENKA, ředitel, Česká podnikatelská reprezentace v EU
--------------------
Já bych možná doplnil pana Hodáče v tom, že ta koalice je třeba vznikat nejenom na tom mezinárodním poli, ale i na ty vnitřní. Já bych řekl, že při prosazování toho zmírnění eura byla velmi dobrá práce jak podnikatelů, tak samozřejmě i diplomatů, případně i politiků, a to je také velmi důležité. Já by jsem možná zmínil, jenom vrátil malinko ještě k těm fondům a jestli bych mohl využít té příležitosti, tak určitě bych rád zmínil, podnítil bych nebo, řekněme, motivoval bych i především malé a střední podniky, aby více využívaly ty fondy kombinativní, ty fondy, které jsou řízený z tej Evropské unie, jako jsou například Horizon, Digital Europe, Creative Europe atd., protože tam je také obrovský potenciál vlastně být více konkurenceschopný atd., protože mají vliv na podporu jak v oblasti například vědy, výzkumu, tak například i v oblasti kreativního průmyslu, průmyslového designu atd. A my s tím máme velmi dobrou zkušenost a určitě spolupracujeme s některými firmami na konkrétních projektech. Takže se snažíme prosazovat i, řekněme, na té domácí půdě větší využívání toho prostoru, která ta Evropská unie nabízí.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Na jedné straně jsou lobbisté, na druhé straně diplomati a taky exekutiva. Samozřejmě, paní Hrdá, je to nějak upraveno v Evropském parlamentu, vůbec v Bruselu jako takovém? 15 000 lobbistů, to je hodně lidí. Kolik z nich třeba vy osobně jste schopná potkat, jak to funguje, jak si upravujete ty vztahy s nimi?Edita HRDÁ, stálá představitelka ČR při EU
--------------------
Tak každopádně existuje princip transparentnosti. Takže ty schůzky se nemohou odehrávat tak, aby o nich vůbec nikdo nevěděl. Dokonce během předsednictví a před předsednictvím já jsem musela zcela transparentně vykazovat, s kým jsem se potkala, a téměř i to, o čem jsme spolu jednali. A samozřejmě to funguje. Já už jsem o tom mluvila před tím, že vlastně naše pozice se musíme vytvářet ještě předtím, než dojde k tomu finálnímu rozhodnutí, tak, aby nám ty pozice vyhovovaly, a to je koneckonců i na lobbistech, ale to je i na nás diplomatech, abychom v té politické části byli schopni adekvátním způsobem vysvětlovat, proč chceme nějaký krok udělat, nebo naopak, proč nějaký krok nechceme udělat. Teď momentálně se to projevovalo velmi jasně, třeba v našem velmi specifickém a řekla bych, velmi silném názoru na to, co se děje v Izraeli a v Palestině, na palestinských územích, anebo jakým způsobem vysvětlujeme, co se děje na Ukrajině a jestli jsme schopni vlastně udržovat tu jednotnou pozici tak, aby Ukrajina vyhrála tu válku.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Nedávno Evropský parlament přijal migrační pakt, byli jenom dva čeští europoslanci, v podstatě naprostá většina proti z různých důvodů. Přesto je to prohra České republiky, když se to takto položí na stůl, taková je vizitka. Pane Passere.Jan M. PASSER, soudce Soudního dvora EU
--------------------
To byl výsledek nějakého politického, politického procesu. Mimochodem a bylo to v nejrůznějších komentářích i v tisku. Ona ta pozice nebo ten výsledek odpovídá pozici, kterou Česká republika zaujímala v kontextu toho předchozího migračního paktu. Takže otázka, nakolik se jedná skutečně o prohru a nakolik se jenom jedná o nějaký výsledek momentálního politického nastavení těch, kteří hlasovali. Navíc tady z pozice soudu, my do těch věcí vstupujeme vždy až reaktivně, zpětně. Takže v tomto směru ten konkrétně současný migrační pakt se k nám dostane až s odstupem několika let na konkrétních kauzách, kdy, troufnu si říci, tady v Bruselu už ta věc politicky bude dávno zapomenuta a bude se žít něčím úplně jiným.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
No, dobře, ale vrátím se k tomu hlasování. Pane Šedivý, vy jste před chvílí tady definoval ty opravdu aktuální a klíčové hrozby pro Evropskou unii. Tak znovu je to prohra České republiky a v jakém smyslu tedy se snažit nějak ochránit bezpečnost Evropské unie, když nakonec se i může stát, že jak říká pan Passer, za pár let třeba bude úplně jiný text toho paktu, budeme ho měnit, některé státy ho nebudou respektovat.Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Já tady musím říct, že zrovna toto je oblast, kterou se nezabývám.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Spíš to myslím obecně. Definujeme tu bezpečnostní hrozby, přijme Evropský parlament migrační pakt, ale s těmi dovětky a dodatky, že vlastně vůbec nevíme, v jaké podobě nakonec opravdu bude uveden v život.Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Tak já bych teda především trochu rozporoval to spojování migrace a bezpečnostní hrozba. Má to samozřejmě bezpečnostní aspekty, ale není to bezpečnostní hrozba v tom pravém slova smyslu, je to prostě, je to velký problém sociální, ekonomický, politický atd.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
A spousta politiků samozřejmě ty věci velmi úzce spojuje.Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Ano, a to jak hlasovali europoslanci, já neodvážím nějak komentovat, protože já jsem to také sledoval z otevřených médií a v podstatě tam ty důvody nebo výhrady se různily, některé byly jaksi principiální až ideologické a některé prostě dokonce takové, že ano, máme tedy nějakou normu, je to dobrý krok, ale musíme pokračovat ještě dále v budoucnosti. Takže v žádném případě bych to neviděl jako prohru České republiky.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Pane Hodáči, vy jste před pěti lety řekl, že kancléřka Angela Merkelová měla pravdu, když otevřela dveře migrantům. Mají práci a integrují se. Ta podpora migrace z vaší strany bez výhrad v podstatě platí doteď?Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Z mé strany samozřejmě a ze strany průmyslu, my tu migraci potřebujeme, protože u nás chybí nějakých 300 000 pracovních míst. A jediná možnost, jedna nebo jedna z možností, jak to zaplnit, jak ty místa zaplnit a jak se s tímhle tím vyrovnat, je přes migraci, ale musí to být kontrolovaná emigrace, že jo. Takže my ji potřebujeme a my za ní stojíme jako průmysl. Podívejte se, co třeba dělají ve Finsku. Do Finska, i když přijede migrant a během 14 dnů má pracovní povolení, u nás to trvá daleko déle, ale musí to být kontrolovaná migrace. Já bych se jenom chtěl chvilku vrátit k tomu, co se stalo s tím hlasováním. To, že dva poslanci hlasovali proti, to se děje velice často a je to škoda.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Dva hlasovali pro a valná většina v podstatě je z nějakých důvodů proti tomu paktu, někdo se zdržel, někdo měl výhrady, protože je příliš přísný, někdo zase v něm vnímá nedostatky. Tak jenom.Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Ano, ale důležitý je, pokud je to vůbec možný, aby čeští poslanci hlasovali pro nějaké zákony, pro rezoluce atd., které jsou v zájmu České republiky, aby ty poslanci fakticky hlasovali společně. Ukázalo se mnohokrát, že se to nedělo, ukazuje se to taky v jiných zemích, Slováci to měli několikrát a Slováci tady mají velký /nesrozumitelné/. Takže tohle to je jedna věc, která když se bavíme o lobbingu, kdy se bavíme o tom, o nějakým ovlivňování toho procesu v našem zájmu, tak je to jedna z věcí, který by jsme taky měli nějakým způsobem dobře dělat.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Paní velvyslankyně.Edita HRDÁ, stálá představitelka ČR při EU
--------------------
Děkuju. No, já si myslím, že musíme rozlišovat mezi legální a nelegální, čili ilegální migrací, to je jakoby to první hlavní rozlišení. A potom určitě musíme rozlišovat mezi těmi, kteří utíkají před válkou, jako například teď Ukrajinci, a těmi, kteří odcházejí do Evropské unie, protože by tady rádi žili a je to čistě z ekonomických důvodů.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Pane Passere, já se vrátím do roku 2020. Soudní dvůr Evropské unie pokáral Česko, Maďarsko a Slovensko za to, že nerespektovaly to povinné přerozdělování uprchlíků v té době. Nicméně ten verdikt, ten dopad vlastně neměl žádný reálný smysl, ne? Protože ty státy nijak nezměnily svoji politiku a zároveň vlastně v té době, kdy padl verdikt, už unie s řešením migrace byla úplně někde jinde. K čemu to je? K čemu vlastně tedy pak ta práce soudců je?Jan M. PASSER, soudce Soudního dvora EU
--------------------
To je velmi dobrá otázka. Tak, jak jsem už zmínil, soudy ze své podstaty jsou reaktivní. To znamená, nerozhodují dopředu, co se stane, ale nějakým způsobem se vyjadřují k situaci, která už nastala. To řízení konkrétní proti České republice, Polsku, Maďarsku bylo jedním ze standardních typů řízení, které probíhají, řízení o porušení smlouvy nebo evropského práva. Jedná se o relativně běžnou situaci, takových věcí máme několik desítek ročně proti nejrůznějším členským státům v kontextu porušení nejrůznějších norem evropského práva. Takže v tomto směru s výjimkou toho, že se jednalo o politicky citlivější věc, to pro nás nebyla nějakým způsobem nestandardní situace. A současně, protože ta věc se k nám dostala s tak velkým odstupem, a to není chyba soudu, soud prostě čeká na to, když mu žalobce, který tu žalobu může podat, v daném případě komise věc přinese, tak vlastně už mohli jenom konstatovat, že k porušení evropského práva skutečně došlo, ale protože právě došlo mezitím k politickému vývoji, ta situace i normy se změnily, tak už České republice vlastně neuložil žádnou pokutu, protože ta je ukládána k tomu, aby členský stát motivovala, aby vlastně to porušení napravil. To tady v té věci už nešlo. Takže skutečně se jednalo jenom zpětně o konstatování, že Česká republika porušila evropské právo, a to bylo všechno.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Já už jsem říkala, pane Šedivý, že tu migraci a bezpečnost politici často spojují, lidé to taky tak vnímají. Co vnímají naprosto jasně, je taky to, že na východě zuří válka, ambivalentní vztah tedy k tomu v rámci střední Evropy, ten je teď taky v tuto chvíli čitelný. Nicméně ta realita je taková, že velmi aktuálně třeba šéf ukrajinské armády říká, že ta situace na východní frontě se velmi rychle zhoršuje. Není teď právě ten moment burcovat Evropskou unii, celou Evropu k tomu, aby dodala maximum zbraní, zbraní, které může dodat v tuto chvíli, aby se Ukrajina mohla ubránit?Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
To tzv. burcování, tak to už tady probíhá v podstatě od začátku konfliktu a Česká republika mimochodem zase sehrála důležitou roli jak během předsednictví, tak ale i poté v různých iniciativách. Teď je ta známá iniciativa, kterou oznámil prezident Pavel ohledně dodávek munice pro Ukrajinu. Naše agentura se snaží spojovat členské státy tak, aby se zvýšila a spojila ta poptávka nejenom po munice, ale i po dalším vojenské materiálu, aby to bylo zajímavé pro obranný průmysl a tady jsme u jádra problému, prostě obranný průmysl v Evropské unii, ale v podstatě obranný průmysl jako každý průmysl má určité omezené kapacity a ta obrovská spotřeba vojenského materiálu a zejména munice Ukrajině v zásadě překvapila všechny. Takže my tady se teď snažíme všemi možnými prostředky a Evropská unie, Evropská komise též novými fondy podporovat právě co největší, za prvé spolupráci těch subjektů obranného průmyslu, firem napříč Evropskou unií a zároveň tedy je motivovat nějakým způsobem například prostřednictvím zpětného proplácení nebo částečného proplácení těch dodávek na Ukrajinu atp. Ale vidíme ten problém těch limitovaných obranných kapacit tedy nejenom v zemích Evropské unie, ale v podstatě v celém světě a je to dáno také tím, že.. a je to problém obecně průmyslový, jsou to, je tady nedostatek nejrůznějších materiálů, případně například obranného průmyslu, střelného prachu, vzácných kovů, čipů, prostě ty dodavatelské sítě v posledních letech a byl to taky dopad pandemie covidové, ale nejenom, se výrazným způsobem zkomplikovaly. A tady mimochodem tedy je další velká snaha Evropské unie v zásadě zvýšit spolehlivost, respektive zajistit větší soběstačnost právě v některých klíčových materiálech a klíčových komponentech do budoucnosti, protože to je problém obecně průmyslový, ne jenom obranného průmyslu.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Nicméně zbrojaři vlastně v této situaci teď nemusí hledat zakázky, mají jich dost a ta situace se velmi dramaticky obrátila vlastně kvůli ruské agresi na Ukrajině. Takže tam ten lobbing teď není nutný?Pavel ZELENKA, ředitel, Česká podnikatelská reprezentace v EU
--------------------
Tak já nejsem úplně tak odborník v současné době na ten obranný průmysl, protože je to opravdu takový svět ve světě. Nicméně jsem přesvědčený o tom, že v současné době ta situace bohužel je do určité míry příznivá pro ten obranný průmysl, ale i ten obranný průmysl se potýká s těmi problémy, které tady byly zmíněný. To znamená, že určitě potřebujou i tu podporu.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Pane Hodáči.Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Já osobně si myslím, že ten obranný průmysl dneska je úplně někde jinde. Jestli se bavíme o obraně našich hodnot, obraně demokracie atd., tak k tomu potřebujeme ten obranný průmysl, a pokud to nebudeme dělat, pokud ho nebudeme podporovat, když si chcete dneska koupit do vašeho portfolia z banky nějaké akcie obranného průmyslu, tak vám ho neprodají. Tyhle věci se musí změnit, protože si musíme uvědomit, že bez toho obranného průmyslu ty hodnoty, ta demokracie, kterou pořád chceme hájit a musíme hájit, prostě to neobhájíme. Takže ten obranný průmysl opravdu se dostává dneska úplně na jinou úroveň a má jinou důležitost, než měl dříve.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
A připouštějí bruselské kuloáry třeba ten scénář, že Ukrajina prohraje, pane Šedivý?Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Bruselské kuloáry, nevím, co přesně připouštějí, ale důležitá je politika a důležité je to, jak členské státy od začátku války dokázaly udržet jednotu, ukázaly a dokázaly generovat velké prostředky. Přišlo se s celou řadou inovativních řešení právě na podporu průmyslu, podporu Ukrajiny, a to vše je samozřejmě doplněno celou řadou dalších iniciativ jednotlivých členských států nebo skupinek členských států. Takže my děláme všechno...Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Z Ukrajiny tohle nestačí, to je právě ta otázka, jestli se dělá všechno pro to?Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Děláme maximum možného. Můžeme si říkat, mohlo to být něco, mohlo to být dříve, mohlo být něco více, ale prostě myslím si, že děláme maximum možného. A když se podíváme na celkovou podporu Ukrajině od zemí nebo z Evropské unie a ze zemí Evropské unie, tak to není jenom podpora, která se týká vojenského materiálu, munice a podobně, to je v podstatě podpora státního rozpočtu, humanitární pomoc atd. Jsou to velké prostředky a myslím si, že vždycky je možné dělat více. Ale na druhou stranu, když k tomu přidáme sankce, a to, že skutečně jako víc než dva roky dokážeme tady v Evropské unii udržet konsensus na takto zásadní věci, tak si myslím, že to je, že to je úctyhodné.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Paní Hrdá, na summitu iniciativy Trojmoří znovu zazněla iniciativa k tomu, aby Ukrajina vstoupila co nejdříve do Severoatlantické aliance a do Evropské unie. Kdy myslíte, že to bude možné?Edita HRDÁ, stálá představitelka ČR při EU
--------------------
Tak každopádně to bude možné ve chvíli, kdy Ukrajina splní všechny domácí úkoly tak, jako každý jiný stát, který se ucházel o to, aby se stal členem tohoto společenství, tohoto výsadního klubu, řekněme. A tou cestou je rozhodně otevírání vnitřního trhu, umožnění daleko většího propojování té ukrajinské ekonomiky s ekonomikou Evropské unie. My už to dneska vidíme, že vlastně částečně v některých oblastech to začíná dobře fungovat a je to vlastně i podpora ekonomice Ukrajiny, protože my se musíme dívat na to, aby prosperovala, protože jinak by se ten stát vlastně zhroutil. Ale víte, já mám trošku pocit, že se dostáváme úplně do jiné pozice v současné době. My si jasně musíme říct, že Rusko je vlastně na jakési loupežné výpravě a my tady dneska se díváme na Ukrajinu a objevují se narativy, že Ukrajina válčí jenom proto, že se chce stát členem Evropské unie, ale to přece vůbec není pravda. Ukrajina válčí proto, protože nechce být Ruskem a je naší bytostnou povinností Ukrajině pomáhat všemi možnými prostředky. A dnes, když posloucháte lídry Evropské unie, tak neslyšíte vlastně jednoho jediného, který by to zpochybňoval. Možná se lišíme v tom, jakým způsobem, do jaké míry, v jaké oblasti, ale všimněte si, že za ty poslední více než dva roky tady Evropská unie stojí jednotná, jasně se vyjadřující a říkáme, že prostě půjdeme až do konce.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Ale zmiňovala se veřejnost. Překvapilo vás v té souvislosti to, že BIS nedávno odkryla ruskou dezinformační síť, že přicházely peníze právě na ovlivňování veřejného mínění v evropských státech?Edita HRDÁ, stálá představitelka ČR při EU
--------------------
To mě samozřejmě vůbec nepřekvapuje, protože jsme ve válce. A ta válka není jenom ta válka na tom válečném poli, ale je to válka dezinformační, fake news, prostě vytváření různých realit a snaha rozeštvat ty, kteří si myslí, že Ukrajina se prostě má právo bránit.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Umíme se bránit i v této oblasti? Pociťujete vy nějak to, že by se to bralo vážně? V tuto chvíli máme tady na stole teď důkazy o tom, že ten vliv opravdu existuje a ta snaha?Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Bere se to vážně samozřejmě. A je to to, co jsem zmínil již dříve, je to prostě dezinformační kampaň, hybridní válka, snaha podkopat jednotu uvnitř členských států, zmanipulovat veřejné mínění, zpochybnit také důvěru v instituce jak národní, tak mezinárodní. Ale my už tohle známe, my jsme se setkali s takovouto kampaní, myslím, že úplně poprvé někdy na konci prvního nebo v druhé polovině desetiletí, kdy se projednávala otázka umístění části protiraketové obrany v Čechách, NATO, radar, že jo. A kolem toho tam byla, tam byla evidentně ta kampaň sponzorovaná z Moskvy. Další velká vlna kolem té anexe Krymu 2014 atd. Takže ta odolnost vůči dezinformacím a dalším hybridním hrozbám vlastně se stala jedním z důležitých témat v oblasti obrany a bezpečnosti již po tom roce 2014, jak v Evropské unii, tak v atlantické alianci. Ale v posledku záleží skutečně na přesvědčivém politickém leadershipu, tak říkajíc, a tady si myslím ale, že aspoň co se týče České republiky a veřejného mínění, tak tady ta podpora vůči Ukrajině přetrvává, i když přirozeně po těch dvou letech, ale to vidíme všude, o něco slábne, ale stále ta podpora je jasná.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Já se vrátím k dezinformacím, k tomu nabourávání ze strany Ruska. Jak silná má být ta odolnost, pane Hodáči, a jak jí budovat? Jak třeba právě prověřovat i lobbisty, jak prověřovat to, s kým se kdo setkává? Jak prověřovat to, odkud pochází peníze, které se tu točí?Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Já si myslím, že je to velice těžké a jde to. A myslím, že už je to nastavený, že se to dělá, že se to děje, aby ty dezinformace nějakým způsobem než se dostanou k tomu normálnímu zákazníkovi, aby byly staženy. A ty velké společnosti to dělají, mají fůru lidí, který vlastně kontrolujou ty informace, ale pořád se to neděje tak, jak by se to mělo dělat. Já myslím také, že to jde samozřejmě přes vzdělání ve školách atd., přes informace, korektní informace a tyhle možnosti tady jsou. Ale stahovat všechno a úplně se nějakým způsobem vyhnout tomu, aby ty dezinformace se dostaly k tomu konečnému, že jo, k tomu obyvatelstvu, je velice těžké, ale nějakým způsobem se o to musíme snažit.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Vy to nějak vnímáte, pane Zelenko, ve své práci? Chráníte se vy sám? Máte nějakou autokorekci nebo jsme se dostali někam, kam jste si ani nedovedl představit, že se dostaneme? Překvapilo vás z hlediska dezinformací něco?Pavel ZELENKA, ředitel, Česká podnikatelská reprezentace v EU
--------------------
Já se přiznám, že jsem se nesetkal s takovou situací v mé práci zde v Bruselu. Já zde působím téměř dva roky, ve své podstatě v době, kdy tento konflikt začal. My shodou okolností sousedíme s evropskou nebo přesně řečeno s ukrajinskou komorou atd., tak o některých těch věcech jsme samozřejmě diskutovali z pohledu, řekněme, toho byznysu atd. A nesetkal jsem se s nějakými dezinformacemi, který by ovlivnily mou práci a tak dál.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Jak se dají dezinformace regulovat právně?Jan M. PASSER, soudce Soudního dvora EU
--------------------
Složitě. Je otázka, zda je cesta opravdu přes regulaci dezinformací jako takových, anebo příkladem v tomto směru je Finsko, která je velmi úspěšné v boji s dezinformacemi a ten boj není vůbec založen na tom, že by popíralo jednotlivé informace nebo se snažilo regulovat jejich tok, ale je zaměřené na posilování společnosti, aby byla schopna pracovat s informacemi, aby byla schopna rozeznat dezinformace a vlastně v tu chvíli ta kampaň dezinformační se stává tak nákladnou a s tak malými výsledky, že může přestávat dávat smysl. Za mne je toto asi nejlepší cesta. Já sám, pokud použiju vlastní příklad, nejsem na žádných sociálních sítích a vybírám si, odkud čerpám informace.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Jsme 20 let v Evropské unii, paní Hrdá, budeme jak dlouho ještě, respektive může něco Evropskou unii rozložit a zničit?Edita HRDÁ, stálá představitelka ČR při EU
--------------------
Tak já si myslím, že je dobře, že si klademe takovou otázku, protože určitě jsou věci, které Evropské unii mohou uškodit. Na druhou stranu ale musím říct, že ty členské státy Evropské unie vlastně vstupují dobrovolně, nikdo je nenutí, aby se součástí Evropské unie staly. A každopádně z ní můžou kdykoliv libovolně vystoupit, to se koneckonců stalo v případě Velké Británie a vůbec nic se nestalo. Já bych možná k tomu ještě dodala i na rozdíl od jiných společenství, že když chcete vystupovat, tak vám pošlou tanky.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Děkuji. Jenom krátce, protože se za chvilku už budeme loučit. Počítáte s tím někdy, může se rozpadnout Evropská unie? Nebo si to nemůžeme připouštět?Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Já si to nemyslím, já si dokonce myslím, že vzhledem k tomu, v jakém světě žijeme a kolik nejrůznějších rizik a výzev se na nás valí, takže naopak Evropská unie vlastně je tím bezpečným přístavem pro její členy a bude posilovat.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Protože se bude rozšiřovat?Jiří ŠEDIVÝ, výkonný ředitel, Evropská obranná agentura
--------------------
Bude posilovat.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Může něco zlomit Evropskou unii?Pavel ZELENKA, ředitel, Česká podnikatelská reprezentace v EU
--------------------
Tak já už jsem to tady zmínil. Tak z pohledu, řekněme, těch podnikatelských reprezentací je to ta přebujelá, řekněme, regulace a tak dále. Nicméně to členství v Evropské unii pro nás jako pro podnikatele je určitě velmi důležité, takže je to jenom dobře, že tam jsme.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Co by, pane Passere, mohlo Evropskou unii zlomit nebo rozložit. Otázka, jestli navždy nebo oslabit, rozšířit nebo umenšit?Jan M. PASSER, soudce Soudního dvora EU
--------------------
Naše vlastní lhostejnost a je to podobné jako s demokracií, s právním státem, se stavem úrovně ochrany lidských práv. Ve chvíli, kdy začneme ty věci považovat za dané a přestaneme mít pocit, že se o ně musíme starat a nějakým způsobem je bránit, tak to může být konec. Paradoxně z právního hlediska se mi zdá, že ten konec může být snazší, než se zdá a již zmíněný Brexit toho byl příkladem. Nechám stranou ekonomické aspekty a nakolik to ublížilo ekonomice Velké Británie, ale to, že členský stát, jeden z významných velkých členských států, který byl dlouhá desetiletí členem Evropské unie, vystoupil relativně hladkým způsobem ukazuje, že ta struktura se vlastně může, a tím neříkám samovolně, ale prostě nějakým cíleným způsobem rozklížit velmi snadno.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Pane Hodáči, vy na závěr, jste optimista?Ivan HODÁČ, manažer, lobbista
--------------------
Jsem optimista, ale taky se dívám okolo a vidím, co se děje. Je tady orbanizace a jestli orbanizace bude pokračovat, tak to může Evropské unii zlomit vaz. A další věc je samozřejmě Brexit. Pokud další velká země vystoupí z Evropské unie, tak by to bylo dosti nepříjemné, ale pevně věřím, že Evropská unie se bude rozšiřovat, bude pokračovat a my bez Evropské unie nebo nějaké formy Evropské unie v Evropě asi nemůžeme existovat.Barbora Kroužková, moderátorka
--------------------
Dámo a pánové, já moc děkuju, že jste přijali pozvání ČT24 do této debaty. Mými hosty byli dnes večer Edita Hrdá, děkuju, na shledanou. Jiří Šedivý, děkuju i vám, na shledanou. Jan M. Passer, Pavel Zelenka a Ivan Hodáč, moc děkuju, děkuju, mějte se hezky, na shledanou. A tolik večerní debata ČT24. Tolik náš dnešní rozhovor z Bruselu, přejeme krásný dobrý večer.
Chorvatsko: křehké vítězství pravice
18.04.2024
-
ČT 24
(21:31 Horizont)
Barbora Maxová, moderátorka
--------------------
V Chorvatsku začalo krajně komplikované povolební vyjednávání. Ziskem 61 křesel ve 151členném parlamentu sice stávající vláda Andreje Plenkoviče získala vítězství, nikoliv ale většinu. Opoziční sociální demokracie pod neformálním vedením prezidenta Zorana Milanoviče uznala porážku, ambice vládnout se ale nevzdává.Jakub SZÁNTÓ, redaktor
--------------------
Za zvuku amerického songu Eye of the Tiger přichází chorvatský premiér oslavit volební vítězství. Volba hudebního podkresu od skupiny Survivor, neboli přeživší, není náhodná. Andrej Plenkovič přežil partajní skandály a znovu triumfuje.Andrej PLENKOVIČ, chorvatský premiér
--------------------
Nejdůležitější je, že od zítřejšího rána začneme formovat novou parlamentní většinu. Abychom mohli sestavit naši třetí vládu.Gordan JANDROKOVIČ, předseda chorvatského parlamentu
--------------------
Druhá strana v čele s Milanovičem vedla špinavou politiku. Vůči nám nikdy nebyla agresivnější. Ukázalo se ale, že si ji občané neváží. To my jsme přesvědčivými vítězi.Jakub Szántó, moderátor, reportér
--------------------
Volební výsledky a prudká změna počasí včetně sněžení ale spolu s výsledky značně zchladily ambice Chorvatského demokratického společenství, které je u moci od roku 2016. Do nadpoloviční většiny mu chybí 15 poslanců, o pět křesel z toho přišlo. Dva dny před volbami zaznamenalo jinou ztrátu. Ve věku nedožitých 105 let zemřel jeho spoluzakladatel, veterán druhé světové války a první premiér nezávislého Chorvatska Josip Manolič. Opozice neskrývá plány sestavit konkurenční koalici.Pedja GRBIN, předseda chorvatské sociální demokracie
--------------------
Zítra začnou rozhovory s těmi, kteří až do včerejška tvrdili, že nepodpoří Chorvatské demokratické společenství. A že nebudou tolerovat zkorumpované a ponížené Chorvatsko.Jakub Szántó, moderátor, reportér
--------------------
Předvolební kampaň byla neobvykle ostrá, přes zjevné úspěchy jako vstup do Schengenského prostoru i eurozóny čelí vláda Chorvatska řadě problémů, včetně korupčních. A pak je tu dominující postava prezidenta Zorana Milanoviče. Politický kalkul kandidatury v čele opozičních sociálních demokratů mu sice jako stávající hlavě státu Ústavnísoud zakázal, bude to ale právě rozhodnutí tohoto zatvrzelého kritika premiéra Plenkoviče, kdo rozhodne o člověku, který dostane šanci sestavit novou vládu. A hraje se o mnohé, včetně podpory bránící se Ukrajině, na jejíž straně stojí současný premiér na rozdíl od levicové opozice. Jakub Szántó, Česká televize.
Soud zamítl kasační stížnost firem z Agrofertu
19.04.2024
-
Lidové noviny
(Domov)
BRNO Nejvyššísprávnísoud zamítl kasační stížnosti dvou firem z koncernu Agrofert, jimž ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2021 neposkytlo požadované dotace. Důvodem byla obava, že Evropská unie kvůli střetu zájmů dotace neproplatí, což by pak znamenalo zátěž pro státní rozpočet. Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, jenž byl tehdy předsedou vlády. Tři aktuální rozhodnutí soudu jsou dostupná na úřední desce.
čtk
Blažek kritizuje žalobce EU kvůli médiím
19.04.2024
-
Lidové noviny
(Domov)
PRAHA MinistrspravedlnostiPavelBlažek (ODS) ostře zkritizoval evropské žalobce působící v ČR. Podle něj opakovaně tolerují zveřejňování policejních materiálů z případů, které dozorují, v médiích. Na síti X uvedl, že pošle stížnost evropské centrále (EPPO). Připojil odkaz na text serveru Seznam Zprávy, který přinesl informace z policejních odposlechů v kauze korupce v krajských nemocnicích. „Takzvaní evropští prokurátoři nepůsobí v ČR proto, aby opakovaně tolerovali nezákonné zveřejňování policejních materiálů z jimi dozorovaných případů – vždy stejnou redakcí. Nemám jinou možnost než poslat stížnost,“ napsal Blažek. „Ale pokud nedojde k nápravě, bude legitimní zabývat se otázkou, zda jejich práci nezvládne lépe naše soustava státního zastupitelství, jejíž předností je i to, že je pod zákonnou veřejnou kontrolou,“ doplnil. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka dodal, že článek není jediným případem a že avizovaná stížnost se zpracovává. Podle šéfredaktora serveru Seznam Zprávy Jiřího Kubíka není zcela zřejmá souvislost mezi Blažkovým tweetem a článkem, který k němu přiložil. „Ve zmíněném článku totiž z žádných nezákonně zveřejněných policejních materiálů nečerpáme,“ reagoval Kubík. Kauza, v níž policie stíhá deset lidí, se týká úplatků kolem zakázek v krajských nemocnicích na severu Čech a v Jihlavě. Seznam Zprávy se v aktuálním článku odvolávají na zdroje, které jsou obeznámené s výslechem jednoho ze svědků. Zmiňují policejní videozáznam ze skrytých kamer, na kterém je údajně vidět, jak si obvinění rozdělují úplatky. Server připojil také krátký přepis jednoho rozhovoru z policejních odposlechů.
čtk
Návrat objevu tisíciletí
19.04.2024
-
Mladá fronta DNES
(Z domova)
Padl poslední verdikt v případu ukradené zakládací listiny Univerzity Karlovy Asi málokterý předmět v české historii má za sebou tak spletitou cestu ke svému právoplatnému majiteli, jako zakládací listina Univerzity Karlovy. Dokument z roku 1347, který odborníci dlouho považovali za nenávratně ztracený, se nečekaně objevil před šesti lety. Univerzita jej tehdy od neznámého nálezce, který jí dokument nabídl prostřednictvím J&T Banky, koupila za dvacet milionů korun. Vzápětí se však ukázalo, že za „objevem tisíciletí“, jak o nálezu mluvil například historik Jan Royt, je ve skutečnosti kriminální případ. Listina totiž před více než sto lety zmizela ze zemského archivu a od té doby byla z pohledu práva kradená. Bulu zabavila policie a pražský starožitník Josef Salmon, který, jak se později ukázalo, byl oním tajuplným nálezcem, skončil před soudem. Teď je kauza kolem zakládací listiny zřejmě definitivně u konce. Jak zjistila MF DNES, Nejvyššísoud v minulých dnech odmítl Salmonovo dovolání. Dokument se tak po letech může konečně vrátit zpět „domů“. Tentokrát snad již natrvalo. Sto let stará krádež Vzácná listina se ke starožitníkovi Salmonovi dostala vlastně dílem náhody. Byla totiž součástí sbírky, kterou si u něj ve starožitnictví uložil jeho známý, rovněž antikvář Aleš L. Ten ji koupil od Milana Dvorského, pravnuka Františka Dvorského, který byl v časech RakouskaUherska ředitelem Zemského archivu a rovněž vášnivým sběratelem archiválií. František Dvorský si do svého soukromého archivu zařazoval i dokumenty, které mu nepatřily. Mezi nimi byla i zakládací listina nejstarší české vysoké školy nebo významné dokumenty ze 14. století vztahující se k husitskému hnutí. Milan Dvorský sbírku po pradědečkovi prodal na jaře 2018 za sto tisíc Aleši L. A ten ji pak uskladnil u Salmona a požádal jej, aby sehnal znalce, který odhadne cenu. Salmon oslovil experta Vladimíra Růžka. Ten sbírku prošel a poznal, že jde o pozůstalost po Františku Dvorském. A Salmona upozornil, že jde o historické skvosty, které však měla rodina Dvorských po smrti Františka Dvorského vrátit. A že by je Salmon měl nabídnout Národnímu archivu. Starožitník však měl jiný plán. Ze sbírky vyndal několik nejcennějších kusů, mezi nimi právě zakládací listinu Univerzity Karlovy. A s nabídkou na jejich koupi oslovil manželku ředitele J&T Banky Karlu A., se kterou se znal. Tvrdil jí, že listiny koupil v Rakousku. J&T zakládající listinu koupila. A pak ji za 20 milionů korun přeprodala univerzitě. Případ se táhl šest let. I přes pravomocný verdikt Městského soudu v Praze, který loni v únoru potvrdil prvoinstanční rozsudek, tedy tříletou podmínku, pětimilionovou pokutu a povinnost vrátit 20 milionů, které za listinu získal, totiž Salmon peníze nevrátil. Univerzita Karlova ho tak poslala do exekuce. Starožitník v exekuci Exekuce nakonec zasáhla také dvě Salmonovy pražské nemovitosti včetně domu na Vinohradech v hodnotě desítek milionů korun. Podle katastru nemovitostí dům před několika dny získal advokát Bohumil Koutník. Také druhá stavba – dům v Záběhlicích – má podle katastru nemovitostí příkaz k prodeji. Místo dvacetimilionového zisku tak starožitník může přijít o velkou část svého majetku. Josef Salmon ani jeho advokát Roman Vojta na dotazy MF DNES neodpověděli. Kauza zakládací listiny duben 2018 – starožitník Josef Salmon vyjmul několik historických dokumentů ze sbírky, kterou si v jeho antiku uložil kolega. Mezi nimi i zakládací listinu Univerzity Karlovy. červen 2018 – Univerzita kupuje zakládací listinu za 20 milionů korun a oslavuje ji jako „objev tisíciletí“. únor 2019 – policie obvinila Salmona z praní špinavých peněz, neboť získal peníze z prodeje věci, o které věděl, že je kradená. prosinec 2021 – Obvodní soud pro Prahu 1 odsoudil Salmona k tříleté podmínce a pokutě pět milionů korun. Navíc musí univerzitě vrátit 20 milionů, které za listinu zaplatila. únor 2023 – Městský soud v Praze zamítl Salmonovo odvolání, verdikt je pravomocný. únor 2024 – Nejvyššísoud odmítl starožitníkovo dovolání.
Karel Hrubeš
Soud zrušil obecní radu Opatovic nad Labem
19.04.2024
-
Mladá fronta DNES
(Kraj Pardubický)
Opatovice nad Labem s necelými třemi tisíci obyvateli už nemají obecní radu, přestože si ji zastupitelé loni zvolili. Pardubický krajský soud ve středu potvrdil, že ustavení rady odporovalo zákonu. PARDUBICE Rezignace je jedním z oblíbených způsobů politického boje na malých obcích. V Opatovicích nad Labem opozice sérií odstoupení po volbách v roce 2022 snížila počet zastupitelů z 15 na 14, a podle zákona tak zabránila vytvoření nové obecní rady. Vedení Opatovic přesto radu zvolilo. Soud nyní rozhodl, že to bylo v rozporu se zákonem. Obec se s verdiktem soudu smíří. „Kasační stížnost podávat nebudeme,“ řekl starosta Opatovic nad Labem Pavel Kohout (Opatovice podle Vás). „Zákon je napsaný srozumitelně, předpokládali jsme, že soud takto rozhodne. Je nám líto peněz za právní kancelář, které obec kvůli sporu zaplatila,“ uvedl lídr opozice Nathaniel Filip de Aras (sdružení Opatovice nad Labem a Pohřebačka pro lidi). Po volbách v roce 2022 koalice v čele s dlouholetým starostou Pavlem Kohoutem získala většinu. Opoziční seskupení Opatovice nad Labem a Pohřebačka pro lidi sice dostalo 37 procent hlasů, ale bylo jasné, že nebude mít na dění v obci žádný vliv. Zvolilo proto neobvyklý manévr. Jedna zvolená opoziční zastupitelka a všichni náhradníci se totiž den před ustavujícím jednáním vzdali svého mandátu. „Byli jsme naprosto vyobcováni, sice máme šest z patnácti zastupitelů, byla nám slibována široká koalice, nakonec jsme ale nedostali absolutně nic,“ řekl tehdy Nathaniel Filip de Aras. Tím, že opozice snížila počet zastupitelů z patnácti na čtrnáct, se pokusila znemožnit koaličním stranám zvolit novou obecní radu. Rada obce se totiž podle zákona nevolí tam, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů. Opozice doufala, že díky tomu se bude více záležitostí řešit veřejně na zastupitelstvu. Koalice v čele Opatovic ale tvrdila, že právo ustavit radu má. Lidé podle ní volili své zástupce do patnáctičlenného zastupitelstva, což považovala za podstatné. Loni v lednu navzdory námitkám opozice i ministerstva vnitra proto prosadila vznik obecní rady. Ministerstvo vnitra poté rozhodlo, že to je nezákonné. A když si obec trvala na svém, ministerstvo ji zažalovalo a žádalo soud o zrušení tří usnesení, kterým byli zvolení tři radní. Podle ministerstva vnitra je podstatné to, že v zastupitelstvu nyní sedí jen čtrnáct lidí. „Rada by měla být ustanovena podle faktického stavu, pokud jde o počet zastupitelů,“ uvedl u soudu Gregor Dušička z ministerstva vnitra. Obstrukce k politice patří S tím souhlasil i krajský soud, byť konstatoval, že odstoupení zastupitelky i devíti náhradníků bylo účelové. Podle soudce Aleše Korejtka se jednalo o jistou formu politické obstrukce. „Nicméně i dle názoru Ústavníhosoudu je obstrukce specifickou formou komunikace v rámci svobodné soutěže politických stran, do níž by soudy neměly zasahovat, pokud obstrukce nevedou k paralýze zastupitelstva,“ uvedl soudce. „Soud uznal, že to bylo organizované. To je pro nás důležité,“ řekl starosta Pavel Kohout. Pro chod obce se podle něj mnoho nemění. Rada už kvůli stanovisku ministerstva vnitra nefungovala. Většinu pravomocí rady podle zákona přebírá starosta. „Mně přibyla spousta pravomocí a zastupitelstvo mi je buď odebere a bude si o nich rozhodovat, anebo je nechá mně,“ uvedl Kohout. Opozice věří, že změna usnadní přístup k informacím. „Problém s radou spočíval v tom, že spoustu věcí rozhodovala za zavřenými dveřmi a získat zápisy z rady bylo nesmírně obtížné,“ řekl Nathaniel Filip de Aras. Obec Opatovice nad Labem dlouhodobě rozděluje spor o chystanou výstavbu skladovací a montážní haly společnosti Czech Industrial Development. Proti je především současná opozice. Výstavbu loni v lednu odmítli obyvatelé Opatovic v místním referendu, nicméně záměr je v souladu s územním plánem a developer už vlastní pozemky pro stavbu. Není tak zřejmé, jak by obec mohla jejímu vzniku zabránit.
David Půlpán
Langáška i Přibáně by senátoři brali
19.04.2024
-
Právo
(Zpravodajství)
Soudce Nejvyššíhosprávníhosoudu Tomáše Langáška a sociologa Jiřího Přibáně chce prezident Petr Pavel navrhnout do Ústavníhosoudu. Oba kandidáty pokládají oslovení senátoři za kapacity, projít by mohli bez problémů. Langáškovi jen lehce přitěžuje jeho současné působiště, odkud přišli další čtyři soudci Ústavníhosoudu. Za kvalitní označil obě jména předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) i Jiří Růžička (TOP 09), předseda lidskoprávního, tedy druhého gesčního výboru. Kritika nezní ani z dalších stran. „Nominace jsme ještě nedostali, ale tato jména jsem už zaslechl. Na pana Langáška mám dlouhodobě velmi kladný názor. Pana Přibáně si ještě víc prostuduji, ale také ho sleduji. Zatím jsem k oběma kladně nakloněn, pokud tedy skutečně přijde jejich nominace,“ řekl Novinkám a Právu senátor ústavně-právního výboru Michael Canov (STAN). Jedinou výtkou, která se ze Senátu ozývá, je fakt, že Langášek pochází stejně jako další soudci Ústavníhosoudu z Nejvyššíhosprávníhosoudu. „Už to nezapadá do té slibované pestrosti, o které mluví Hrad,“ poznamenal Goláň. Podobně se nad jménem pozastavil i Růžička. „Bude to nesmírně zajímavé. Někteří senátoři totiž žonglují právě s tím, že soudců z Nejvyššíhosprávníhosoudu je už u Ústavníhosoudu mnoho,“ řekl Právu. Jednou ze senátorek, které se právě kumulace soudců ze stejného působiště u Ústavníhosoudu nelíbí, je Hana Marvanová (nestr. za Spolu). „Nechápu to. Bylo přece řečeno, že by návrhy měly být pestré. Lidé z Nejvyššíhosprávníhosoudu už tam jsou,“ dodala. Langášek je soudcem Nejvyššíhosprávníhosoudu od roku 2013. Vystřídat by měl Vojtěcha Šimíčka, který má rovněž zkušenost ze stejné instituce a kterému končí mandát v polovině června. Zkušenost z Nejvyššího správ ního soudu si k Ústavnímusoudu přinesl i jeho předseda Josef Baxa a soudci Zdeněk Kühn, DanielaZemanová a Jan Svatoň. „Na druhou stranu, Nejvyššísprávnísoud je jedním z nejkvalitnějších soudů u nás,“ poznamenal k tomu senátor Václav Láska (SEN21). Uvažuje se o něm už deset let Ten podporuje zejména kandidaturu Jiřího Přibáně, který by zase mohl nahradit u ÚstavníhosouduTomášeLichovníka, kterému končí mandát v červnu. Přibáň působí na velš ské univerzitě v Cardiffu, kde se zabývá sociální teorií a filozofií práva, etikou a společenskými hodnotami, legitimitou a legalitou, sociální spravedlností a politickým disentem. O Přibáňovi jako aspirantovi na pozici u Ústavníhosoudu se spekuluje už více než deset let. Podle informací médií mu pozici neúspěšně nabízel i bývalý prezident Miloš Zeman. „Ano, o obou jménech se tu mluvilo. Bude zajímavé, jak se k tomu Senát postaví. Pan Přibáň je známý jako aktivistický člověk, což se části konzervativního Senátu nemusí líbit,“ poznamenal Růžička. Podle informací Práva a Novinek by nominace do Ústavníhosoudu měly dorazit z Hradu do Senátu každým dnem, aby senátoři stihli jména včas prodiskutovat a hlasovat o nich. Na projednání mají senátoři ze zákona šedesát dnů čas, mohou to však stihnout i rychleji.
Karolina Brodníčkov