Slovo soudce na květen

Mgr. Zuzana Ursová, členka Republikové soudcovské rady SU ČR
 
Vážené kolegyně, vážení  kolegové,
        poměrně dlouho jsem přemýšlela o tom, jaké by mělo být téma mého příspěvku do rubriky Slovo soudce. Ačkoli vychází na květen - měsíc jara a lásky - bude se můj postřeh, vzhledem k aktuální zkušenosti, týkat věci až přízemní, totiž peněz.
        Působím na soudu, jenž není sice nejmenším v republice, rozhodně se však řadí mezi malé. Podle nových plánovaných počtů, by náš soudní okrsek mělo obhospodařit 9 soudců. Tomuto číslu odpovídá příslušný počet  administrativního aparátu, kde je každý chybějící článek citelně znát.
        Ač patříme do horského regionu, kde je o zaměstnání v administrativě docela značný zájem, po aktuální zkušenosti z průběhu konkurzů na místo zapisovatelky, jichž jsem se shodou okolností už několikráte z pozice člena „výběrové komise“ účastnila, musím konstatovat, že  místo zapisovatelky u soudu  na trhu práce  není vůbec atraktivní a že se tomu ani nedivím.
        Ne snad, že by nebyl prvotní zájem. O tom svědčí i to, že  na pozici zapisovatelky  u nás pracují vysokoškolsky vzdělané osoby např. magistra či inženýrka. Do konkurzu se vždy přihlásí značný počet uchazeček různých věkových kategorií a praxe. První zkouška ohněm ovšem přichází  po sdělení, že tato práce zahrnuje, a to z více než poloviny její náplně, psaní na diktát - ať už v jednací síni nebo rozhodnutí. Při praktické zkoušce se vždy najde někdo, kdo tempo diktátu absolutně nezvládá a odchází hned, další uchazečky sice píší, ale výsledky přibližně třetiny z nich, jsou v podstatě nepoužitelné. Zbývající zdravé a schopné jádro cca 3 až 4 adeptek po seznámení  s výší nástupního platu vždy projeví neskrývaný údiv a následuje obvyklý scénář: na konci konkurzu sdělí uchazečka, jenž byla vybrána jako nejlepší, že si nástup rozmyslela, jelikož se jí za nabízenou mzdu nevyplatí ani dojíždět. V pořadí druhá nejlepší adeptka uvede, že pracovní poměr u nás  pro ni znamená pouze krátkodobou záležitost, jelikož vzhledem ke své kvalifikaci (např. Dis v oblasti sociální), by ráda pracovala ve svém  oboru. Je tedy přijata třetí nejlepší  uchazečka, jenž cca 2 týdny po nástupu pracovní poměr končí, protože si sehnala méně náročnou a přitom lépe placenou práci.
        Je evidentní, že pokud má být výkon justice plynulý, je zapotřebí vedle dalších potřeb, o nichž již bylo mnoho napsáno, také odpovídajícím způsobem  ohodnotit náročnou a přitom nenahraditelnou  práci administrativních pracovnic, a nyní mám na mysli  ten nejzákladnější článek soudního výkonu, tj. zapisovatelek. Tato otázka je velmi aktuální a nemělo by se na ni zapomínat, zvláště teď, když se volá po modelu minitýmů,  protože je obecně známo, že jen spokojený zaměstnanec je zaměstnanec výkonný. A ačkoli produkt firmy Consulting Company Novasoft a.s., vyvíjející software pro automatický převod mluveného slova do textové podoby, působí velmi slibně, jeho rozšíření je zatím hudbou budoucnosti.
        Práce zapisovatelek je od standardních typů kancelářské činnosti ve státní správě zásadně odlišná a nesrovnatelně náročnější a přitom je na ní úměrně závislá rychlost řízení. Proto by měla být tedy  patřičně odměněna, aby se přes všechny reformy nestalo, že obsílky pro účastníky a svědky, aby vůbec mohlo soudní jednání začít, nebude mít kdo vypravit.
 
        Závěrem děkuji čtenářům za trpělivost a přeji všem krásné jaro.


Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011